{"id":63936,"date":"2026-05-26T13:03:44","date_gmt":"2026-05-26T11:03:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63936"},"modified":"2026-05-26T13:03:45","modified_gmt":"2026-05-26T11:03:45","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63936","title":{"rendered":"Wilkie Collins – \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n

4.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Sestra R\u00f3za nev\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed man\u017eel zm\u011bnil pl\u00e1ny a \u017ee se vrac\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee o den d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel. Opustila sv\u016fj osam\u011bl\u00fd p\u0159\u00edbytek, aby str\u00e1vila ve\u010der u bratra. Sed\u011bli a hovo\u0159ili je\u0161t\u011b po z\u00e1padu slunce a dlouho ani nerozsv\u00edtili. Cht\u011bli si jen d\u016fv\u011brn\u011b popov\u00eddat. Tak se podivnou n\u00e1hodou stalo, \u017ee pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy Lomaque zhas\u00ednal sv\u00edce v kancel\u00e1\u0159i, R\u00f3za rozsv\u011bcela stoln\u00ed lampu v byt\u011b sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n\n\n\n


P\u011bt let zklam\u00e1n\u00ed a utrpen\u00ed neprosp\u011blo jej\u00edmu zevn\u011bj\u0161ku. Tv\u00e1\u0159 se zd\u00e1la huben\u011bj\u0161\u00ed a del\u0161\u00ed. Nem\u011bla u\u017e jemnou nar\u016f\u017eov\u011blou ple\u0165 jako kdysi, ani se nedr\u017eela tak zp\u0159\u00edma, a lehce napadala na jednu nohu. Jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed ztratilo d\u00edv\u010d\u00ed ost\u00fdchavost jen v tom smyslu, \u017ee bylo nyn\u00ed nep\u0159irozen\u011b klidn\u00e9 a odevzdan\u00e9. Ze v\u0161ech p\u016fvab\u016f, jimi\u017e k vlastn\u00ed \u0161kod\u011b, t\u0159eba\u017ee zcela ne\u00famysln\u011b, zl\u00e1kala neciteln\u00e9ho man\u017eela, zbyl u\u017e jen jedin\u00fd \u2014 podmaniv\u00e1 lahodnost hlasu. \u010casem jej ov\u0161em zast\u00edral st\u00edn smutku, ale i tehdy z\u016fst\u00e1val podivuhodn\u011b m\u00edrn\u00fd a vyrovnan\u00fd. Oproti tomu jej\u00ed bratr se tolik nezm\u011bnil, jen jeho tv\u00e1\u0159 poznamenaly starosti, a vypadal znaven\u011bji, ne\u017e d\u0159\u00edv.<\/p>\n\n\n\n


\u201eDomn\u00edv\u00e1\u0161 se tedy, Louisi, \u017ee n\u00e1\u0161 nebezpe\u010dn\u00fd podnik tentokr\u00e1t skon\u010dil \u00fasp\u011b\u0161n\u011b?\u201c zeptala se R\u00f3za \u00fazkostliv\u011b, kdy\u017e rozsv\u00edtila lampu a p\u0159ikryla ji sklen\u011bn\u00fdm st\u00ednidlem. \u201eJe pro m\u011b velkou \u00fat\u011bchou, \u017ee si to opravdu mysl\u00ed\u0161.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201e\u0158ekl jsem jen, \u017ee douf\u00e1m,\u201c odpov\u011bd\u011bl bratr.<\/p>\n\n\n\n


\u201eAno, ale \u0159ekne\u0161-li douf\u00e1m, znamen\u00e1 to u\u017e mnoho z tv\u00fdch \u00fast, Louisi, stejn\u011b jako z \u00fast kohokoli v tomto stra\u0161n\u00e9m m\u011bst\u011b, v t\u011bchto dnech teroru.\u201c<\/p>\n\n\n\n


N\u00e1hle ustala, kdy\u017e spat\u0159ila, jak bratr varovn\u011b zvedl pa\u017ei. Ti\u0161e se na sebe pod\u00edvali a poslouchali. Oknem bylo sly\u0161et \u010d\u00edsi kroky, je\u017e zvolna minuly d\u016fm, zastavily se v ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti a \u0161ly op\u011bt d\u00e1l. Jinak nic neru\u0161ilo no\u010dn\u00ed ticho uvnit\u0159 budovy ani venku \u2014 hrobov\u00e9 ticho d\u011bsu vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f nad Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Bylo p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 pro tehdej\u0161\u00ed dny, \u017ee ji\u017e pouh\u00e9 pon\u011bkud neobvykl\u00e9 lidsk\u00e9 kroky v no\u010dn\u00ed tm\u011b vzbudily u bratra i sestry podez\u0159en\u00ed. Zcela samoz\u0159ejm\u011b, bez jak\u00e9hokoli vysv\u011btlen\u00ed, zmlkli, dokud zvuk podivn\u00fdch krok\u016f nedozn\u011bl.<\/p>\n\n\n\n


\u201eLouisi,\u201c pokra\u010dovala R\u00f3za a ztlumila hlas, i kdy\u017e te\u010f u\u017e nebylo z ulice nic sly\u0161et, \u201ekdy budu sm\u011bt sv\u011b\u0159it na\u0161e tajemstv\u00ed man\u017eelovi?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eZat\u00edm je\u0161t\u011b ne!\u201c pravil v\u00e1\u017en\u011b. \u201eAni slovo, ani sebemen\u0161\u00ed n\u00e1znak, dokud ti ne\u0159eknu. Nezapome\u0148, \u017ee ses hned na za\u010d\u00e1tku zav\u00e1zala ml\u010den\u00edm.<\/p>\n\n\n\n


\u201eDodr\u017e\u00edm slib. Opravdu, za v\u0161ech okolnost\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bla sestra.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo m\u011b velmi uklid\u0148uje \u2014 a te\u010f drahou\u0161ku, mluvme o n\u011b\u010dem jin\u00e9m. I tyhle zdi maj\u00ed u\u0161i, ani zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e n\u00e1s nechr\u00e1n\u00ed,\u201c a p\u0159i t\u011bch slovech starostliv\u011b pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm. \u201eCht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m sm\u00fd\u0161let o sv\u00e9m nov\u00e9m sluhovi stejn\u011b jako ty. V jeho v\u00fdrazu je cosi nepoctiv\u00e9ho. Lituji, \u017ee jsem si toho nev\u0161iml d\u0159\u00edv.\u201c<\/p>\n\n\n\n


ustra\u0161en\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dla. \u201ePro\u010d? Ud\u011blal n\u011bco podez\u0159el\u00e9ho? P\u0159istihl jsi ho, \u017ee t\u011b \u0161pehuje? Neskr\u00fdvej p\u0159ede mnou ani to nejhor\u0161\u00ed, Louisi.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTi\u0161e! Ne tak nahlas! Nemus\u00ed\u0161 se znepokojovat, neud\u011blal nic podez\u0159el\u00e9ho.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePo\u0161li ho pry\u010d \u2014 pros\u00edm t\u011b, po\u0161li ho pry\u010d, dokud nen\u00ed pozd\u011b!\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eAby m\u011b ze zlosti udal hned prvn\u00ed ve\u010der, kdy p\u016fjde na sch\u016fzi ve sv\u00e9m okrsku? Zapom\u00edn\u00e1\u0161, \u017ee sluhov\u00e9 a p\u00e1ni si jsou dnes rovni. Nikomu ani ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee m\u00e1m sluhu. Prost\u011b se mnou \u017eije ob\u010dan, kter\u00fd mi za pen\u00edze vypom\u00e1h\u00e1 v dom\u00e1cnosti. Ne, nemohu d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e si v\u0161\u00edmat, jak se chov\u00e1, a z toho usuzovat, zda mi hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed nebo ne. Ale dostali jsme se znovu do nep\u0159\u00edjemn\u00fdch \u00favah. Co kdybychom je\u0161t\u011b jednou zm\u011bnili t\u00e9ma? Na stolku v rohu najde\u0161 malou kn\u00ed\u017eku \u2014 \u0159ekni mi, co o n\u00ed soud\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Byl to v\u00fdtisk Corneilleova Cida skvostn\u011b v\u00e1zan\u00fd v modr\u00e9m marok\u00e9nu. R\u00f3za j\u00edm byla nad\u0161ena. \u201eObjevil jsem ho v\u010dera v jednom obchod\u011b,\u201c vysv\u011btloval bratr, \u201ea koupil jsem ti ho jako d\u00e1rek. Pamatuje\u0161 si, jak jsi mi onehdy \u0159\u00edkala, \u017ee se styd\u00ed\u0161, jak m\u00e1lo zn\u00e1\u0161 na\u0161eho nejv\u011bt\u0161\u00edho dramatick\u00e9ho spisovatele?\u201c <\/p>\n\n\n\n

R\u00f3za si na to pamatovala velmi dob\u0159e a usm\u00edvala se nad d\u00e1rkem t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b \u0161\u0165astn\u011b, jako ve star\u00fdch \u010dasech. \u201eNa za\u010d\u00e1tku ka\u017ed\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed jsou p\u011bkn\u00e9 rytiny,\u201c pokra\u010doval Trudaine a ukazoval j\u00ed trochu p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b ilustrace. Kdy\u017e vid\u011bl, jak si je se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017e\u00ed, poode\u0161el od n\u00ed a p\u0159istoupil k oknu.<\/p>\n\n\n\n


Naslouchal, pak odhrnul z\u00e1clonu a vyhl\u00e9dl ven do ulice. Nabl\u00edzku nebylo \u017eiv\u00e9 du\u0161e. \u201eSnad jsem se zm\u00fdlil,\u201c pomyslel si a vr\u00e1til se sp\u011b\u0161n\u011b k sest\u0159e. \u201eAle vsadil bych se, \u017ee m\u011b dnes na ulici n\u011bkdo sledoval.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eJsem zv\u011bdav\u00e1, Louisi,\u201c \u0159ekla R\u00f3za, dosud sklon\u011bn\u00e1 nad knihou, \u201ejestli m\u011b man\u017eel pust\u00ed s tebou do divadla, a\u017e budou d\u00e1vat Cida.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNepust\u00ed!\u201c ozval se od dve\u0159\u00ed zlostn\u00fd hlas. \u201eAni kdybys ho prosila na kolenou.\u201c<\/p>\n\n\n\n


R\u00f3za se s v\u00fdk\u0159ikem ohl\u00e9dla. Na prahu st\u00e1l Charles Danville s kloboukem na hlav\u011b, s rukama v kaps\u00e1ch, a hn\u011bviv\u011b si ji m\u011b\u0159il. V tichu, kter\u00e9 n\u00e1sledovalo, hl\u00e1sil Trudain\u016fv sluha s drz\u00fdm \u00fasm\u011b\u0161kem: \u201eOb\u010dan inspektor Danville p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit svou man\u017eelku,\u201c a po\u0165ouchle se uklonil sv\u00e9mu p\u00e1novi.<\/p>\n\n\n\n


R\u00f3za pohl\u00e9dla na bratra, pak postoupila o n\u011bkolik krok\u016f ke dve\u0159\u00edm. \u201eTo je p\u0159ekvapen\u00ed,\u201c \u0159ekla m\u00edrn\u011b. \u201eStalo se n\u011bco? My\u2026 my jsme t\u011b ne\u010dekali.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Hlas j\u00ed selhal, kdy\u017e spat\u0159ila, jak jde man\u017eel k n\u00ed bled\u00fd potla\u010dovanou zu\u0159ivost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJak se opova\u017euje\u0161 p\u0159ij\u00edt sem po tom, co jsem ti \u0159ekl?\u201c zeptal se temn\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Schoulila se po t\u011bch slovech, jako by ji ude\u0159il. Trudaine zrudl v tv\u00e1\u0159i, ale ovl\u00e1dl se, vzal ji za ruku a ml\u010dky ji odvedl ke k\u0159eslu.
\u201eZakazuji ti, aby sis sedala v tomto dom\u011b,\u201c zvolal Danville a postoupil o dal\u0161\u00ed krok. \u201eNa\u0159izuji ti, abys se mnou ode\u0161la. Sly\u0161\u00ed\u0161? Na\u0159izuji to!\u201c<\/p>\n\n\n\n


P\u0159istoupil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee k n\u00ed, ale zastavil se, kdy\u017e si v\u0161iml, jak ho Trudaine probod\u00e1v\u00e1 o\u010dima. R\u00f3za se prudce ohl\u00e9dla a vstoupila mezi n\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201eAch, Charlesi, Charlesi!\u201c \u0159ekla man\u017eelovi. \u201eChovej se dnes ve\u010der k Louisovi p\u0159\u00e1telsky a bu\u010f ke mn\u011b vl\u00eddn\u00fd. M\u00e1m pr\u00e1vo to od tebe \u017e\u00e1dat, i kdy\u017e snad je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161 pro\u010d.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Odvr\u00e1til se od n\u00ed a pohrdav\u011b se zasm\u00e1l. Cht\u011bla je\u0161t\u011b n\u011bco dodat, ale Trudaine se dotkl jej\u00ed pa\u017ee a varovn\u011b na ni pohl\u00e9dl.<\/p>\n\n\n\n


\u201eD\u00e1v\u00e1te si tajn\u00e1 znamen\u00ed!\u201c vyk\u0159ikl Danville.<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e se s podez\u0159en\u00edm zahled\u011bl na svou \u017eenu, v\u0161iml si kn\u00ed\u017eky, kterou dosud dr\u017eela v ruce.
\u201eCo je to za knihu?\u201c zeptal se.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJen Corneilleova hra,\u201c odpov\u011bd\u011bla R\u00f3za. \u201eLouis mi ji pr\u00e1v\u011b dal jako d\u00e1rek.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Po tomto p\u0159izn\u00e1n\u00ed znovu vzplanul Danvill\u016fv potla\u010dovan\u00fd hn\u011bv.
\u201eVra\u0165 mu ji!\u201c zvolal zu\u0159iv\u011b. \u201eJedovat\u00e1 slina zr\u00e1dcova pot\u0159\u00edsn\u00ed v\u0161echno, \u010deho se dotkne. Vra\u0165 mu ji!\u201c R\u00f3za v\u00e1hala.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNechce\u0161?\u201c S kletbou j\u00ed vytrhl knihu z ruky, hodil ji na zem a dupl na ni.
Kdy\u017e kniha dopadla na podlahu, Trudaine vykro\u010dil kup\u0159edu. <\/p>\n\n\n\n

\u201eLouisi, proboha neztr\u00e1cej hlavu!\u201c vyk\u0159ikla R\u00f3za a ovinula mu pa\u017ee kolem krku. Zastavil se a jeho tv\u00e1\u0159, dosud rud\u00e1, zbledla.<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe, Louisi,\u201c zvolala a sev\u0159ela ho je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji. \u201eP\u011bt let jsi m\u011bl trp\u011blivost. Ne, ne!\u201c<\/p>\n\n\n\n


Vl\u00eddn\u011b se j\u00ed vyvinul.
\u201eM\u00e1\u0161 pravdu, drahou\u0161ku. Neboj se, u\u017e jsem zas klidn\u00fd.\u201c Po t\u011bch slovech ji odstr\u010dil a zvedl knihu ze zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201eAni tohle v\u00e1s neurazilo?\u201c prohodil Danville s nestoudn\u00fdm \u00fasm\u011b\u0161kem. \u201eM\u00e1te obdivuhodnou povahu \u2014 ka\u017ed\u00fd jin\u00fd mu\u017e na va\u0161em m\u00edst\u011b by m\u011b vyzval na souboj.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Trudaine mu pevn\u011b pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Pak vzal kapesn\u00edk a ot\u0159el za\u0161pin\u011bn\u00e9 desky knihy.<\/p>\n\n\n\n


\u201eKdybych ze sv\u00e9ho sv\u011bdom\u00ed mohl vymazat skvrny po va\u0161\u00ed krvi stejn\u011b snadno, jako prach va\u0161ich bot z t\u00e9to knihy,\u201c \u0159ekl klidn\u011b, \u201enez\u016fstal byste na\u017eivu ani hodinu. Nepla\u010d, R\u00f3zo, schov\u00e1m pro tebe tvou kn\u00ed\u017eku, ne\u017eli si ji zase bude\u0161 moci vz\u00edt.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Danville v bezmocn\u00e9 zlosti zapomn\u011bl dokonce na svou opatrnou zchytralost. \u201eUd\u011bl\u00e1m tohle \u2014 ud\u011bl\u00e1m tamto!\u201c zvolal. \u201eJen tolik nespol\u00e9hejte na budoucnost. Nem\u016f\u017eete v\u011bd\u011bt, co v\u0161echno se na v\u00e1s chyst\u00e1. Dejte si pozor na jazyk, kdy\u017e mluv\u00edte se mnou. P\u0159ijde mo\u017en\u00e1 den, kdy budete pot\u0159ebovat mou pomoc \u2014 mou pomoc, sly\u0161\u00edte aspo\u0148 tohle?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Trudaine se odvr\u00e1til od sestry, jako by si nep\u0159\u00e1l, aby spat\u0159ila, co se po t\u011bch slovech zra\u010dilo v jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n


Bleskla mu hlavou my\u0161lenka: \u201eMu\u017e, kter\u00fd m\u011b dnes sledoval, byl Danvill\u016fv \u0161peh!\u201c Ale ne\u0159ekl ani slovo. Chv\u00edli bylo ticho. A v n\u011bm se no\u010dn\u00edm vzduchem rozlehl vzd\u00e1len\u00fd rachot kol. Hluk se st\u00e1le bl\u00ed\u017eil \u2014 a\u017e ustal p\u0159ed domem.
Danville p\u0159isko\u010dil k oknu a dychtiv\u011b vyhl\u00e9dl na ulici.<\/p>\n\n\n\n


\u201eByl to \u0161\u0165astn\u00fd n\u00e1pad, \u017ee jsem usp\u00ed\u0161il n\u00e1vrat,\u201c pomyslil si, d\u00edvaje se p\u00e1trav\u011b do tmy. \u201eZa nic na sv\u011bt\u011b bych necht\u011bl prop\u00e1st, a\u017e ho budou zat\u00fdkat.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Na obloze st\u00e1ly hv\u011bzdy, ale m\u011bs\u00edc nesv\u00edtil. Nemohl rozeznat ani ko\u010d\u00e1r ani mu\u017ee, kte\u0159\u00ed z n\u011bho vystoupili. Oto\u010dil se zp\u011bt do m\u00edstnosti. Jeho \u017eena klesla do k\u0159esla \u2014 jej\u00ed bratr zamykal do sk\u0159\u00edn\u011b knihu, kterou pro ni sl\u00edbil uschovat. V hrobov\u00e9m tichu se d\u011bsiv\u011b rozl\u00e9haly kroky stoupaj\u00edc\u00ed pomalu do schod\u016f. Kone\u010dn\u011b se dve\u0159e zvolna otev\u0159ely.<\/p>\n\n\n\n


\u201eOb\u010dane Danville, zdrav\u00ed a bratrstv\u00ed!\u201c \u0159ekl Lomaque a vstoupil dovnit\u0159 sledov\u00e1n sv\u00fdmi agenty. \u201eOb\u010dan Trudaine?\u201c pokra\u010doval podle obvykl\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00ed formule.<\/p>\n\n\n\n


R\u00f3za vysko\u010dila z k\u0159esla, ale bratr j\u00ed zakryl dlan\u00ed \u00fasta, ne\u017e mohla promluvit.<\/p>\n\n\n\n


\u201eM\u00e9 jm\u00e9no je Louis Trudaine,\u201c odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n\n\n\n


R\u00f3za odt\u00e1hla jeho dla\u0148 a vyk\u0159ikla: \u201eCharlesi! Kdo jsou ti mu\u017ei? Pro\u010d sem p\u0159i\u0161li?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Neodpov\u011bd\u011bl j\u00ed.
\u201eLouisi Trudaine,\u201c \u0159ekl Lomaque a zvolna vyt\u00e1hl z kapsy rozkaz, \u201ezat\u00fdk\u00e1m v\u00e1s jm\u00e9nem republiky.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eR\u00f3zo, vra\u0165 se!\u201c vyk\u0159ikl Trudaine. Ale bylo pozd\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Vy\u0161kubla se mu a \u0161\u00edlen\u00e1 hr\u016fzou uchopila za pa\u017ei man\u017eela. <\/p>\n\n\n\n

\u201eZachra\u0148 ho!\u201c zvolala. \u201eZachra\u0148 ho, p\u0159i v\u0161em, co je ti na sv\u011bt\u011b nejdra\u017e\u0161\u00ed! Jsi jejich p\u0159edstaven\u00fd, Charlesi \u2014 na\u0159i\u010f jim, aby ode\u0161li!\u201c<\/p>\n\n\n\n


Danville surov\u011b strhl jej\u00ed ruku z ramene.<\/p>\n\n\n\n


\u201eLomaque kon\u00e1 svou povinnost. Ano,\u201c dodal s v\u00edt\u011bzn\u00fdm pohledem na Trudaina, \u201ekon\u00e1 pouze svou povinnost. Jen si m\u011b prohl\u00ed\u017eejte, jak chcete. V\u016fbec mi to nevad\u00ed.
Udal jsem v\u00e1s. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m se k tomu \u2014 chlub\u00edm se t\u00edm! Zbavil jsem se nep\u0159\u00edtele a st\u00e1t nespolehliv\u00e9ho ob\u010dana. Jen si vzpome\u0148te na sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy v ulici Cl\u00e9ry.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Jeho \u017eena zd\u011b\u0161en\u011b vyk\u0159ikla. Znovu chytila jeho pa\u017ei, ob\u011bma rukama \u2014 k\u0159ehk\u00fdma, chv\u011bj\u00edc\u00edma se rukama, v nich\u017e byla n\u00e1hle mu\u017esk\u00e1 s\u00edla.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePoj\u010f sem, poj\u010f sem, mus\u00edm s tebou mluvit!\u201c
Vlekla ho v\u0161\u00ed silou n\u011bkolik krok\u016f zp\u00e1tky, do odlehl\u00e9ho kouta pokoje. Se smrteln\u011b bledou tv\u00e1\u0159\u00ed a divok\u00fdm pohledem vystoupila na \u0161pi\u010dky a p\u0159ilo\u017eila mu rty k uchu. V t\u00e9\u017ee chv\u00edli na ni zavolal Trudaine:
\u201eR\u00f3zo, jestli promluv\u00ed\u0161, jsem ztracen!\u201c<\/p>\n\n\n\n


Pustila man\u017eelovu pa\u017ei a s hr\u016fzou se obr\u00e1tila k bratrovi.<\/p>\n\n\n\n


\u201eR\u00f3zo,\u201c pokra\u010doval, \u201esl\u00edbilas mi, \u017ee bude\u0161 ml\u010det, a slib je posv\u00e1tn\u00fd. V\u00e1\u017e\u00ed\u0161-li si sv\u00e9 cti, m\u00e1\u0161-li m\u011b r\u00e1da, vra\u0165 se ke mn\u011b a nemluv.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Nap\u0159\u00e1hl pa\u017ei. Rozb\u011bhla se k n\u011bmu, polo\u017eila mu hlavu na hru\u010f a usedav\u011b se rozplakala.<\/p>\n\n\n\n


Danville se st\u00edsn\u011bn\u011b obr\u00e1til k policejn\u00edm agent\u016fm. \u201eOdve\u010fte v\u011bzn\u011b,\u201c \u0159ekl. \u201eV\u00e1\u0161 \u00fakol zde je skon\u010den.\u201c
\u201eJen z poloviny,\u201c op\u00e1\u010dil Lomaque a pozorn\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. \u201eR\u00f3zo Danvillov\u00e1\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eMoje \u017eena?\u201c zvolal Danville. \u201eCo je s mou \u017eenou?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eR\u00f3zo Danvillov\u00e1,\u201c pokra\u010doval lhostejn\u011b Lomaque, \u201ejste zat\u010dena z\u00e1rove\u0148 s Louisem Trudainem.\u201c<\/p>\n\n\n\n


R\u00f3za rychle zvedla hlavu. S\u00edly ji opustily, za\u010dala se chv\u011bt. Sly\u0161ela, jak bratr za\u0161eptal: \u201eR\u00f3za tak\u00e9! Ach, m\u016fj Bo\u017ee, tohle jsem ne\u010dekal!\u201c Zaslechla jeho slova, ot\u0159ela si slzy, pol\u00edbila ho a \u0159ekla pevn\u011b:
\u201eJsem \u0161\u0165astn\u00e1, Louisi. Nesli jsme v\u0161echno spole\u010dn\u011b \u2014 a spole\u010dn\u011b budeme trp\u011bt. Jsem \u0161\u0165astn\u00e1!\u201c<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e p\u0159ekonal prvn\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed, pohl\u00e9dl Danville ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b na Lomaqua. \u201eTo nen\u00ed mo\u017en\u00e9!\u201c zvolal. \u201eNikdy jsem neudal svou \u017eenu. V tom je n\u011bjak\u00e9 nedorozum\u011bn\u00ed. P\u0159ekro\u010dil jste sv\u00e9 rozkazy.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTicho!\u201c na\u0159\u00eddil Lomaque. \u201eTicho, ob\u010dane. M\u011bjte \u00factu k dekretu republiky!\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eDareb\u00e1ku! Uka\u017ete mi zatyka\u010d!\u201c vyk\u0159ikl Danville. \u201eKdo se odv\u00e1\u017eil udat mou \u017eenu?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eVy s\u00e1m,\u201c \u0159ekl Lomaque a obr\u00e1til se k n\u011bmu s opovr\u017een\u00edm. \u201eVy s\u00e1m \u2014 t\u00edm, \u017ee jste udal jej\u00edho bratra. A toho dareb\u00e1ka odvolejte. V na\u0161em \u00fa\u0159ad\u011b pracujeme d\u016fkladn\u011b. Nema\u0159\u00edme zb\u016fhdarma \u010das, p\u00e1tr\u00e1me. Je-li vinen Trudaine, je va\u0161e \u017eena spoluvin\u00edk. Jsme si t\u00edm jisti, a proto ji zat\u00fdk\u00e1me.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNedovol\u00edm, abyste ji zatkli,\u201c zvolal Danville. \u201eTady rozkazuji j\u00e1. Kdo mn\u011b chce odporovat?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Neot\u0159esiteln\u00fd vrchn\u00ed agent neodpov\u011bd\u011bl. Nov\u00fd hluk na ulici upoutal jeho pozornost. P\u0159istoupil k oknu a zv\u011bdav\u011b vyhl\u00e9dl ven.
\u201eKdo mn\u011b chce odporovat?\u201c opakoval Danville.<\/p>\n\n\n\n


Ozval se temn\u00fd \u0161um mnoha pochoduj\u00edc\u00edch mu\u017e\u016f. T\u011b\u017ek\u00fd, pravideln\u00fd krok slavnostn\u011b prov\u00e1zen\u00fd nez\u0159eteln\u00fdm sborov\u00fdm zp\u011bvem Marseillaisy. A brzy se pod hv\u011bzdnatou oblohou objevila rud\u00e1 z\u00e1\u0159e pochodn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eSly\u0161eli jste? Vid\u00edte bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se pochodn\u011b?\u201c zvolal Lomaque pateticky a ukazoval na ulici. \u201eVzdejte \u010dest n\u00e1rodn\u00ed hymn\u011b a mu\u017ei, kter\u00fd t\u0159\u00edm\u00e1 ve sv\u00fdch rukou osud Francie! Smekn\u011bte, ob\u010dane Danville! Ulic\u00ed kr\u00e1\u010d\u00ed Robespierre. Jeho osobn\u00ed str\u00e1\u017e \u2014 ost\u0159\u00ed ho\u0161i \u2014 mu sv\u00edt\u00ed pochodn\u011bmi na cestu do jakob\u00ednsk\u00e9ho klubu. Ptal jste se, kdo v\u00e1m chce odporovat? V\u00e1\u0161 i m\u016fj p\u00e1n, kter\u00fd podepsal tento rozkaz \u2014 kter\u00fd jedin\u00fdm \u0161krtnut\u00edm pera m\u016f\u017ee poslat hlavy obou n\u00e1s do ko\u0161e pod gilotinu! M\u00e1m ho zavolat, a\u017e p\u016fjde kolem? M\u00e1m mu hl\u00e1sit, \u017ee inspektor Danville chce zma\u0159it zat\u00fdkac\u00ed akt? Opravdu m\u00e1m?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Zd\u00e1lo se, \u017ee v rozho\u0159\u010den\u00e9m opovr\u017een\u00ed vyr\u016fst\u00e1 Lomaquova postava do v\u00fd\u0161e. Nastavil Danvillovi listinu p\u0159ed o\u010di a rukojet\u00ed hole ukazoval na podpis.
R\u00f3za se zd\u011b\u0161en\u011b rozhl\u00e9dla kolem sebe, kdy\u017e Lomaque pronesl posledn\u00ed slova. Spat\u0159ila, jak man\u017eel ustoupil p\u0159ed podpisem na zatyka\u010di, jako by se u\u017e p\u0159ed n\u00edm ty\u010dila gilotina. Bratr strhl jej\u00ed chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo zp\u00e1tky do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de ve strachu, \u017ee j\u00ed sel\u017eou nervy, potrv\u00e1-li d\u00e9le nap\u011bt\u00ed hrozn\u00e9 chv\u00edle.<\/p>\n\n\n\n


\u201eOdvahu, R\u00f3zo, odvahu!\u201c povzbuzoval ji. \u201eChovala ses a\u017e dosud state\u010dn\u011b. Te\u010f nesm\u00ed\u0161 selhat. Ne, ne, u\u017e ani slovo, dokud nebudu op\u011bt s to jasn\u011b uva\u017eovat a rozhodnout se, co d\u011blat. Odvahu, mil\u00e1\u010dku, z\u00e1vis\u00ed na tom n\u00e1\u0161 osud. Ob\u010dane,\u201c pokra\u010doval obraceje se k Lomaquovi, \u201espl\u0148te svou povinnost. Jsme p\u0159ipraveni.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Pochoduj\u00edc\u00ed kroky venku na ulici dun\u011bly st\u00e1le hlu\u010dn\u011bji, zp\u011bv ustavi\u010dn\u011b mohutn\u011bl, tmu oz\u00e1\u0159ilo jasn\u00e9 sv\u011btlo pochodn\u00ed, kdy\u017e Lomaque pod z\u00e1minkou, \u017ee chce Trudainovi podat klobouk, se p\u0159ibl\u00ed\u017eil t\u011bsn\u011b k n\u011bmu a stoje z\u00e1dy k Danvillovi za\u0161eptal: \u201eNezapomn\u011bl jsem na ten ve\u010der p\u0159ed svatbou a na lavi\u010dku u \u0159eky.\u201c<\/p>\n\n\n\n


D\u0159\u00edve ne\u017e mohl Trudaine odpov\u011bd\u011bt, vzal od jednoho ze sv\u00fdch pomocn\u00edk\u016f R\u00f3zin pl\u00e1\u0161\u0165 a kapuci a pomohl j\u00ed p\u0159i obl\u00e9k\u00e1n\u00ed. Danville dosud bled\u00fd a rozechv\u011bl\u00fd postoupil o krok kup\u0159edu, kdy\u017e vid\u011bl tyto p\u0159\u00edpravy k odchodu, a cosi \u0159ekl man\u017eelce, ale mluvil p\u0159\u00edli\u0161 ti\u0161e a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky a hlasit\u00fd zp\u011bv na ulici utlumily jeho slova. Pak zaklel, sev\u0159el p\u011bst a v bezmocn\u00e9 zlosti ude\u0159il do stolu.<\/p>\n\n\n\n


Magloire p\u0159istoupil k \u0161\u00e9fovi. \u201eZape\u010det\u00edm v\u0161echno v tomto pokoji i v lo\u017enici,\u201c \u0159ekl. Lomaque p\u0159ik\u00fdvl na souhlas a nazna\u010dil mu, aby shrom\u00e1\u017edil v\u0161echny agenty u dve\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eHotovo,\u201c hl\u00e1sil Magloire a p\u0159edstoupil p\u0159ed hlou\u010dek. Pak se zeptal hlasit\u011b, aby p\u0159ehlu\u0161il lomoz z ulice. \u201eKam?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Robespierre a jeho ,ost\u0159\u00ed ho\u0161i‘ m\u00edjeli d\u016fm. D\u00fdm z pochodn\u00ed vnikal oknem do pokoje, kroky h\u0159m\u011bly na dla\u017eb\u011b a ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed zp\u011bv dosahoval vrcholu, kdy\u017e se Lomaque pod\u00edval do zat\u00fdkac\u00edho rozkazu a odpov\u011bd\u011bl:
\u201eDo v\u011bzen\u00ed St. Lazare!\u201c<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

4.Kapitola Sestra R\u00f3za nev\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed man\u017eel zm\u011bnil pl\u00e1ny a \u017ee se vrac\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee o den d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel. Opustila sv\u016fj osam\u011bl\u00fd p\u0159\u00edbytek, […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63936","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63936","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63936"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63936\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63936"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63936"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63936"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}