Ve studiu ČRo přivítali přednostu Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě pana Dr. Petra Handlose, Já si myslím, že my ve vás nebo v té vaší práci, my laikové můžeme mít poměrně dost velký hokej, protože kdybych to chtěla říct úplně zjednodušeně, tak vy vlastně chodíte do práce na patologii.
Petr Handlos,
——————–
Není to úplně pravda. Svým zaměřením jsme soudní lékaři, rozdíl oproti patologii je velice podstatný, ač v minulosti se obor soudního lékařství vyvíjel z patologie dlouhou dobu, současně tyto dva obory vedle sebe vlastně fungovaly, tak dneska kromě několika společných vyšetřovacích metod ty obory se ubírají naprosto odlišným směrem.
mluvčí 11,
——————–
Čili když budeme mluvit o vašem Ústavu soudního lékařství, a to asi stojí za zdůraznění, tak vaše náplň vlastně obsahuje, co?
mluvčí 12,
——————–
Ústav soudního lékařství se skládá z několika částí, je to jednak autoptická část, kdy provádíme pitvy zemřelých, dominantně zmírajících mimo zdravotnická zařízení, a druhou část je laboratorní segment, kde můžeme najít například toxikologickou laboratoř, histologickou laboratoř, laboratoř na vyšetření hub, v minulosti serologickou laboratoř a podobně.
mluvčí 11,
——————–
Když si člověk představí třeba konkrétně vás, tak vy vlastně uděláte to, co známe asi z televizních obrazovek, že jo, a detektivní seriály, to je hit, na to se díváme rádi. A když je někde nějaký násilný trestný čin, tak se k němu pozve kromě kriminálky taky soudní lékař. Je to tak.
mluvčí 12,
——————–
Je to tak. Ale pouze v některých ojedinělých případech. Většina pitev, které provádíme, jsou pitvy zdravotní, které slouží vlastně k ověření základní diagnózy a stanovení bezprostřední příčiny smrti. Můžou to být přirozená úmrtí, můžou to být násilná úmrtí z hlediska medicínského, násilné úmrtí. Jakékoliv pitvy, které vznikají z jiných než přirozených chorobných příčin, takže se setkáváme s úrazy, i když ten člověk si je způsobí sám, může tam být podchlazení, může to být intoxikace alkoholem, medikamenty a podobně. Z hlediska trestněprávního jsou to pak násilná úmrtí, kdy se na nastalé smrti spolupodílí druhá osoba či osoby, tak těmto úmrtím potom v některých případech vyjíždíme i na místě činu.
mluvčí 11,
——————–
A když dojde k takové situaci, že teda je vlastně na vás, abyste objasnili, jak k té smrti došlo, tak jste vy. Ta hlavní osoba, která vlastně určí, tak tady došlo k radě nebo tady došlo k nějakému úmyslu a tak dál.
mluvčí 12,
——————–
Takhle to úplně není. V podstatě. My na podkladě úrazových změn můžeme říci, že tyto úrazové změny vznikly jednáním druhé osoby nebo nasvědčují pro sebepoškození pro pádové mechanismy. Ale uzavření toho případu je poté na policii.
redaktorka ČT
——————–
Tomu rozumím, ale vy jste jako jedna ze zásadních postav, které prostě určí, anebo řeknou, jako, co se tady vlastně asi mohl odehrát. A já teď čerpám teda opravdu z té televizní obrazovky ve chvíli, kdy třeba bavíme se o někom, kdo byl probodnut nebo zastřelen, a teď se díváme na to, jak se určuje, jako z jakého směru ta rána byla provedena, jestli to byl pravák, nebolevák atd. atd. tohle to jsou ty úkony, které třeba děláte taky.
mluvčí 12,
——————–
Některé ano a samozřejmě, pokud jsme schopni až takhle dobře u některých případů určitý mechanismy úrazového děje, tak jsme za to rádi, ale jsou případy, kdy opravdu vznikne určitá varianta nebo varianty, jakým způsobem to dané poranění mohlo vzniknout u izolovaných poranění zvláště. A je opravdu na policii, aby určila, jestli to poranění vzniklo náhodně, vzniklo při sebepoškození, anebo vzniklo opravdu jednáním druhé osoby. My upozorníme na to, že ano, tady je něco špatně. A je špatně z toho a toho hlediska. Z hlediska střelných poranění jsme schopni se vyjádřit ke vzdálenosti střelby z jaké bylo stříleno, samozřejmě víme, že to má řadu záludnosti, orientujeme se podle povýstřelových zplodin, pokud ta střela jde přes oděv, tak samozřejmě ty povystřelové zplodiny můžou zůstat na tom oděvu, to, co my vidíme potom na tom kožním krytu, už může imitovat to, že bylo stříleno z velké vzdálenosti.
redaktorka ČT
——————–
Nakukujeme někam, kde to teda je hodně opředeno spoustou tajemství, ale jsem za to ráda, že se to teď děje s panem Dr. Petrem Handlosem, přednostou Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě. Napadá mě, jak se to člověku přihodí. Vy jste si to přál.
mluvčí 12,
——————–
V podstatě, když jsem nastoupil na lékařskou fakultu v Brně, tak jsem vůbec netušil, že existuje nějakej obor soudního lékařství, tento jsme absolvovali ve čtvrtém ročníku a v podstatě mě nadchl v té době, byla to syntéza všech preklinických oborů, který jsem se do té doby učil a zároveň bylo to něco navíc, bylo to, že člověk nemusí být zavřený prostě jenom v té nemocnici, starat se o někoho, říkat mu, jak má žít, co má dělat, to, co jsem nikdy nechtěl, spíš jsem tíhnul vždycky k takovým těm laboratorním oborům, anebo těm velkým oborům, kde opravdu se můžu něco dozvědět, když se dostaneme k tělu někde venku, tak samozřejmě snažíme se pomoci orgánům činným v trestním řízení. Začíná to tím, určit předpokládanou dobu smrti na podkladě rozvoje posmrtných změn, objektivizovat poranění na těle, vyjádřit se předběžně k možnému mechanismu vzniku těch poranění a navést tu policii, jakým směrem by se měla vydat dál v tom dalším jejich vyšetřování.
redaktorka ČT
——————–
Případně jak přemýšlet. Přesně tak. Pamatujete si na takový svůj první výjezd?
mluvčí 12,
——————–
To vás musím zklamat.
mluvčí 11,
——————–
Pak jsem myslela, že je to něco velkého, že to člověk musí. Ne.
mluvčí 12,
——————–
Dost často se dostanete ven k banálním úmrtím, když to řeknu takhle ve zkratce, je to třeba osoba v pokročilém posmrtném rozkladu, samozřejmě při těchto nálezech je velice obtížné hodnotit pro lékaře prvního sledu, zda na tom těle jsou, či nejsou případná poranění.
mluvčí 11,
——————–
Ano, v televizi vždycky zazní více u nás na patologii.
mluvčí 12,
——————–
Samozřejmě říkáme to taky, ale říkáme na soudním.
mluvčí 11,
——————–
Asi každého bude zajímat ve chvíli, kdy opravdu dojde k něčemu, co není hezké a je u toho ta policie. A vy jste povolán hrůzný trestný čin. Když to člověk dělá tak jako fakt zkraje té své práce, tak je něco, co se vlastně musí naučit, aby se s tím naučil fungovat nebo, nebo k tomu musí mít nějakou zvláštní dispozici. Co to dělá s člověkem, když vidí něco takového?
mluvčí 12,
——————–
Když je člověk mladý? Je nadšený, že vůbec se někde takhle dostane. Ani moc nad tím nepřemýšlí, nad tím začne přemýšlet, čím je víc starší, začne si více vážit toho života. Spíše pro mě v současnosti problematické vyjíždět třeba na úmrtí dětí, než bylo kdysi před 10 lety.
mluvčí 11,
——————–
Protože jste se stal rodičem. Přesně tak, no a teď musí existovat i pro vás vlastně i nějaký takový ochranný mechanisismus.
mluvčí 12,
——————–
Nastavené nějaké regulační mechanismy, opravdu, když jde dělat práci, tak je v té práci a pokud o tom přemýšlí v jiných emocionálních rovinách, tak to většinou už v situaci, kdy je někde pryč.
mluvčí 11,
——————–
A vy to děláte, přemýšlíte si o té práci ještě i nad rámec…
mluvčí 12,
——————–
Některé ty osudy těch lidí jsou bohužel opravdu smutné, snažíte se pomoci aspoň těm pozůstalým Pokud je to možné, přicházejí většinou za účelem identifikace, jednak může to být identifikace, ale spíše zeptat se na příčinu smrti, samozřejmě, pokud potom zpracováváte znalecký posudek, tak máte k tomu spisovou dokumentaci, kde se dozvíte veškeré výslechy těch osob, které byly zúčastněné vlastně na tom trestném činu, plus výslechy samozřejmě těch nejbližších, kteří popisují například to, jakým způsobem ten člověk žil, fungoval a podobně.
redaktorka ČT
——————–
Jestli se nepletu, tak vy se vlastně ale dostáváte ještě do jiných typů situací. Není to jenom ta laboratorní práce nebo práce v terénu, ale když potom třeba dochází k nějakému soudnímu řízení, tak často se tam asi objevíte taky, ne s nějakým svým náhledem na věc.
mluvčí 12,
——————–
Ano? Jako znalci musíme chodit k soudu a obhájci svůj znalecký posudek.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Tady si myslím, že se často může dít to, že v rámci toho všeho, veškerého mechanismu, a to už se ale dostáváme do jiných příběhů a jiných profesí. Tak asi logicky je zkusit to co nejvíce zpochybnit. Vy něco vypracujete a druhá strana na tom bude hledat mouchy, takže potom přichází asi nějaké další kolečko. Nevím, čeho všeho.
mluvčí 12,
——————–
Je to tak přesně.
Obhájce obviněného mnohdy se snaží zpochybnit naše závěry, někdy se stává, že se s našimi závěry není ztotožněn ani soudce, ani státní zástupce, takže samozřejmě tyto věci se pak musí u toho soudu vykomunikovat. Ty věci nejsou černobílé, snažíme se najít nebo přiblížit té pravdě, na to navazují ty orgány činné v trestním řízení, které by měly opravdu ten znalecký posudek brát pouze jako střípek skládačky, který jim složí vlastně celý ten.
mluvčí 11,
——————–
A propos, vy se díváte třeba, třeba na detektivní seriály.
mluvčí 12,
——————–
Já se musím omluvit, bohužel na detektivní seriály se vůbec nedívám, v současnosti se svou dcerou dívám jenom na dětské pořady.
mluvčí 11,
——————–
Na čem cvičíte?
mluvčí 12,
——————–
Snažíme se, aby sledovala i některé pořady, které jsme viděli my za mlada, třeba ty pohádky, které máme strašně krásné, bohužel většinou se díváme na moderní pohádky.
mluvčí 11,
——————–
No, rozumím, rozumím.
mluvčí 12,
——————–
Detektivku jsem neviděl, ani nepamatuji.
mluvčí 11,
——————–
Vzpomenete si na nějakou chvíli někde v tom terénu? Nebo prostě, protože případ měl třeba nějaké okolnosti, kdy vám fakt bylo těžko.
mluvčí 12,
——————–
Jeden z takových nejhorších a nejintenzivnějších zážitků bylo, když jsem byl přítomen vlastně požáru v Bohumíně, prováděl jsem prohlídky těl zemřelých, kdy došlo vlastně k žhářskému útoku a byly to asi pro mě nejtěžší chvíle, co jsem zažil při prohlídkách.
mluvčí 11,
——————–
V čem spočívala ta tíha.
mluvčí 12,
——————–
Tíha, emoční zátěž obrovská. 11 zemřelých lidí na jednom místě, část s rozsáhlými mechanickými poraněními, rozsáhlé popáleniny.
mluvčí 11,
——————–
Byl to ten věžák.
mluvčí 12,
——————–
Byl to ten věžák.
redaktorka ČT
——————–
A o tom, když jenom člověk čte a vlastně se ho to dotýká jenom jako informace, tak mu z toho těžko je, ale když se asi objeví na místě a teďka vidí a rozklíčovává, co se tam asi mohlo stát, tak to si zřejmě neumíme představit. Přemýšlím nad tím, protože vy vidíte asi ta těla v různých možných stavech, jak na tohle si člověk zvyká.
mluvčí 12,
——————–
Jde to kolem vás, úplně se nad to povznesete v podstatě, ať jsou to pachy, ať je to ten zrakový vjem, většinou při té práci to vypouštíte.
redaktorka ČT
——————–
A naskočí to někdy, jestli to tam někdy přijde to, že najednou jste více ten člověk než ten odborník.
mluvčí 12,
——————–
Bývá to, bývá to v situaci, kdy sama prožíváte nějaké intenzivní prožitky, kdy jste deprivovaná vlastně nedostatkem spánku a podobně, tak tyto stavy se můžou projevit samozřejmě v té době. Je dobré si vzít dovolenou a dát si klid.
mluvčí 11,
——————–
Máte nad sebou kontrolu a kontrolujete si to.
mluvčí 12,
——————–
Snažím se, snažím se o to, je to náročné. Sám jsem před pár lety zažil situaci, kdy jsem zvažoval, že bych šel dělat jiný obor. Nakonec se to nějak ustálilo, začal jsem hodně cestovat a v současnosti jsem naprosto spokojený.
mluvčí 11,
——————–
Co byste dělal jiného, kdyby?
mluvčí 12,
——————–
Možná bych zůstal na lékařské fakultě a.
mluvčí 11,
——————–
Učil by, což děláte i teď.
mluvčí 12,
——————–
Což dělám i teď, ale dříve jsem učil anatomii, velice mě to naplňovalo, bavilo, šel bych učit asi jeden spekklinických oborů.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Když se díváte na ty nastupující lékaře budoucí, jste s nimi v kontaktu, co vlastně vidíte? Generaci, se kterou se potkáváte? Teď?
mluvčí 12,
——————–
Je to strašně různé, strašně málo se setkávám dneska s mladými lidmi, kteří by opravdu měli intenzivní zájem o tu medicínu. Dost často mám pocit, že dneska, a mi to, ať mi ostatní odpustí býti lékařem, vám zajistí určitý ekonomický status, určitý společenský status. Zdá se, že to přebíjí to původní, a to je pomáhat druhým lidem, ale je to pouze můj názor a může být špatný.
mluvčí 11,
——————–
myslím teď dobu trvání, než dojde k něčemu, co by mělo být jakýmsi vyústěním té vaší práce, řekněme, vynesení rozsudku a teď třeba dojde k tomu, že všichni vědí, že ten člověk asi fakt nese vinu, ale protože se to neprovede, nepovede prokázat, tak vlastně jako z, z toho docela dobře. A vy máte za sebou všechno, včetně kriminalistů, co máte, cítíte frustraci v takových momentech? Občas ano, co se honí hlavou.
mluvčí 12,
——————–
Určitý pocit marnosti.
mluvčí 11,
——————–
S tím se potom dále trochu hůř do té práce. Druhý den jde.
mluvčí 1,
——————–
Jde, ale zase jsou další případy, nové případy a pořád se někam posunujete.
mluvčí 5,
——————–
Než jsem zase z půl celé pilotu v samcecované a všechno pod palácem v denvý.
redaktorka ČT
——————–
Co všechno člověk o vás netuší? V písni teďka mezi řečí řeknete, že se staráte o lesy, a to by člověk asi nečekal u kohokoliv, jak se vám přihodil les.
mluvčí 1,
——————–
No, než jsem šel na lékařskou fakultu, tak jsem zvažoval, že budu studovat lesnícinictví.
mluvčí 2,
——————–
Trošku vedle.
mluvčí 1,
——————–
Trošku ano, ale v podstatě k tady tomuto svému koníčku jsem se vrátil dneska vám nějakých šest, 7 ha lesů a v podstatě snažím se o ně starat tak, aby ten les byl zdravý, dosazuji si stromečky a pečuju o něj a chci tady něco zanechat jiného prostě i po sobě. Co bude mít smysl pro další generace.
mluvčí 2,
——————–
Já mám pocit, a může to být fakt jenom domněnka, kterou jsem teď ve vykonstruovala, že ve chvíli, kdy vy se potkáváte ve své práci s tím, že ten život je fakt tak strašně křehký a ve vteřině nemusí být. A že to všechno tak moc pomíjivé, takže potom vlastně starat se o něco, co může být na dýl, je asi jak krás. Vnitřní vydatnost pro kompenzaci, jo, může být.
mluvčí 1,
——————–
Je to tak, hlavně v tomhle se je člověk sám, většinou vyčistí si hlavu a myslím si, že tak, jak se dneska všichni baví o ochraně životního prostředí, tak se snažím, aby to nezůstalo jenom prostě u řeči, ale něco pro to dělat.
mluvčí 2,
——————–
Jste i jinak postižený svou profesí, to znamená, že když vidíte, co všechno vlastně jako tělo může vydržet, anebo naopak nevydrží, tak že podle toho žijete.
mluvčí 1,
——————–
Vážím si strašně lidského života, to je opravdu pro mě obrovsky důležitá věc.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Na vám je úplně teď bizarní výjev, nevím, proč mě to napadlo, když jste to řekl, vážím si života, může se vám přihodit, že třeba vám na stole přestane někdo, koho znáte. A najednou k němu musíte přistoupit teda ze své pozice.
mluvčí 1,
——————–
Ano, stává se to. Samozřejmě. Pokud se jedná o blízkou rodinu, tak dle našich zákonných norem nemůžete provést pitvu a samozřejmě není to ani vhodné, i když jsou to známé, známý blízké osoby, je lepší, když tu pitvu provede někdo z dalších lékařů na Ústavu soudního lékařství.
mluvčí 2,
——————–
Takže vždycky se toho vzdáte, kdyby mělo k takové situaci dojít.
mluvčí 1,
——————–
Pokud je to možné, je lepší, když to provádí druhá osoba?
mluvčí 2,
——————–
Přemýšlím, když jsem se ptala na to těžko ve vaší práci, jestli vlastně v takovémhle oboru člověk může zažít, nevím, něco, co je fajn, něco veselýho.
mluvčí 1,
——————–
Tak spolupráce s policií a dalšími složkami může být velice veselá, jo, občas je to jako v jakékoliv jiné práci. Ty lidi. Znáte léta letoucí a prostě stanou se vaši kamarádi, a i když někde se spolu dostanem, tak samozřejmě děláme si ze sebe srandu. K tomu patří. Tak práci.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Asi na tom místě samotném, aby člověk nezblbnul, tak zřejmě v rámci nějaké sebeobrany. I tady je prostor pro nějakou možná černou legraci. Určitě.
mluvčí 1,
——————–
Pokud jsme na tom místě, musíme si uvědomit, že jsou tam technici, ať z odboru kriminalistické techniky a expertiz ty jednotlivé činnosti na sebe navazují, takže my, než se dostaneme vlastně k tělu a musíme provést prohlídku zemřelého, musíme být zajištěny stopy a podobně, někdy opravdu máme část hodin, my se dostaneme vlastně k tomu tělu, mnohdy je to zajímavých lokacích přírodních či prostě interiérových, takže v té době samozřejmě máme čas prostě s těmi vyšetřovateli, policisty, kteří jsou na místě, prohodit pár slov.
mluvčí 2,
——————–
Na jakém nejzvláštnějším místě jste se ocitl.
mluvčí 1,
——————–
Třeba kromě nějakých takových uzavřených prostor, ať to byly bunkry a podobně, tak velice zajímavé bylo se dostat třeba na přehradě šance na její přítok, na část, kde jsme nalezli v podstatě k ostatní pozůstatky mladého člověka. Jsou to místa, kde člověk standardně nemá přístup, stejně tak jsem byl na řadě jiných přehrad a člověk se stejně tak často nedostane k vám do rádia, takže já jsem rád i za tuto zkušenost, že si toto můžu prohlídnout.
mluvčí 2,
——————–
No, tak já jsem ráda, že jste přijal pozvání a že se to nakonec takhle povedlo se s vámi potkat, kdy jste byl naposled někde venku u něčeho?
mluvčí 1,
——————–
A je to asi týden, dva.
redaktorka ČT
——————–
Chci se tak nějak dopracovat k představě, v jakých intervalech se to takhle asi…
mluvčí 1,
——————–
Je to strašně nárazové, stane se, že měsíc, dva nevyjíždíte k ničemu a pak prostě vyjedete během jednoho týdne dvakrát, třikrát.
mluvčí 2,
——————–
Asi by se o té vaší práci dalo vyprávět hrozně moc dlouze, já si vás zamlouvám na někdy zase po čase. Třeba, že bychom dovyprávěli. já děkuju
Přidejte odpověď