Přechod péče o děti do tří let věku z gesce ministerstva zdravotnictví pod ministerstvo práce a sociálních věcí a její začlenění do systému sociálních služeb nemá podporu odborníků. Ministerstvo by podle nich mělo začít naslouchat realitě a řídit se nejlepším zájmem dítěte.
Výtky k připravovaným legislativním návrhům resortu zazněly v průběhu semináře věnovaného náhradní rodinné a institucionální péči, který na půdě Sněmovny zorganizovaly předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Jana Pastuchová (ANO) a místopředsedkyně sociálního výboru a stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová. »Záměr rušit zařízení pro děti do tří let věku vyvolává pocit nejistoty a řadu otázek,« uvedla v úvodu semináře Pastuchová.
Aulická si posteskla, že z dosavadní činnosti nové ministryně má pocit, že jde především o peníze. »Zcela se vytratila komunikace s odborníky z praxe. Byla bych ráda, kdyby ministerstvo konečně začalo alespoň naslouchat realitě a řídilo se nejlepším zájmem dítěte,« uvedla. Má prý pocit, že úředníci, kteří na ministerstvu připravují legislativu, neznají praxi, jedou jenom v rámci teorie a naslouchají neziskovým organizacím, které jim předkládají materiály a zavádějící statistiky. »Často ty jejich podklady nemají s reálnou praxí nic společného,« uvedla Aulická.
Nejde o boj mezi ústavní péčí a pěstouny
Připustila, že často bývá označována za odpůrce pěstounské péče především na přechodnou dobu. »Mohu s jistotou říci, že to opravdu není jednoduchá oblast, ale v žádném případě nejsem proti pěstounům, to odmítám,« zdůraznila Aulická. Každá péče má podle ní v systému své místo a opodstatnění, s čím se ale nemůže smířit, je fakt, že kvůli legislativní iniciativě MPSV by se razantně snížila péče o ohrožené děti v ČR. »Tohle opravdu není boj mezi ústavní péčí a pěstouny. My všichni bychom měli mít zájem, aby šlo vždy o dítě a pomoc právě jemu,« zdůraznila poslankyně. Uvítala proto, že semináře se zúčastnili zástupci téměř všech dotčených oblastí.
Náměstkyně ministryně práce Jana Hanzlíková potvrdila, že záměr převést kojenecké ústavy pod resort je nyní na bázi diskuse. »MPSV zatím nemá variantu, kterou bude prosazovat,« zdůraznila.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová se zastala ústavní péče, která podle ní sice není dokonalá, ale je potřeba ji zachovat. »V žádném případě by nemělo docházet k nějakým
radikálním zákazům týkajícím se přijímání dětí do ústavních zařízení,« uvedla.
Ministerstvo akorát přidává papíry
Vedoucí sociálního odboru Ústeckého kraje Ivana Šťastná označila situaci v sociální oblasti Ústeckého a Karlovarského kraje za neúnosnou. Zatímco v jiných krajích mají sociální pracovníci na starosti kolem 25 nebo 40 dětí, v těchto dvou krajích to je 150 dětí. »S každým dalším pracovníkem, který odchází, se počet těchto dětí navyšuje,« uvedla. Tito pracovníci se podle ní denně setkávají s krutou realitou, kdy v bytech nacházejí »opilého otce, zfetovanou matku a zoufalé děti« a další podobné případy. »Tohle ti lidi vidí denně a za 17 tisíc měsíčně,« dodala. Ministerstvo jim podle ní nijak nepomáhá, jen zvyšuje administrativu. »Nikdo tu práci nechce dělat,« apelovala na přítomné zástupce ministerstva práce.
Ředitelka Dětského centra Kyjov Jana Petrášová kritizovala současný způsob výběru pěstounů na přechodnou dobu. Nelíbí se jí, že nejsou stanoveny věkové limity pěstounů, za nedostatečnou považuje také úroveň vzdělávání a kontrolu ze strany státu. »Stát úplně ztratil kontrolní mechanismy, pěstouni si sami určují, kdy a jak budou kontroly probíhat,« uvedla. Mnoho žadatelů o adopci to podle ní vzdalo a řeklo, že »od pěstounů na přechodnou dobu nikdy«.
Negativní zkušenost s pěstouny na přechodnou dobu potvrdili i přítomní adoptivní rodiče. »Pokud bychom ještě chtěli adoptovat dítě, tak raději z dětského centra než od pěstounů na přechodnou dobu,« řekl adoptivní otec Jindřich Poledňák.
Zaměřit se na pomoc mladým lidem
Aulická apelovala, aby se zákonodárci zaměřili na zlepšení situace primární péče o rodiny a děti, na financování pomoci mladým lidem, kteří opouštějí dětské domovy i dlouhodobou pěstounskou péči a potřebují veškerou pomoc. »To jsou oblasti, které bychom měli v Poslanecké sněmovně i na ministerstvech řešit. Potřebná legislativa jako zákon o sociálním bydlení, umožnit i dostupné bydlení, legislativně vyřešit byznys s chudobou a především přestat vymýšlet na ministerstvu nesmyslné pokyny a začít postupovat ve prospěch dítěte a ne v zájmu peněz,« dodala Aulická.
Haló noviny
Paní Aulická, jako zástupce komunistické strany, která zavedla hromadné odebírání dětí a umisťování do ústavní péče, kde byla výchova ,,pod kontrolou,, je ten nejméně oprávněný člověk k tomu,aby vykonával tuto funkci…její obličeje, které provází každé slovo pěstounek na přechodnou dobu, její neustále shazování pravd a prosazování ústavní péče je ten největší zločin páchaný na dětech. Proč, když ani jedna z dam nejsou proti PPPD, nepozvou tu hromadu spokojených adoptivních rodičů, kteří přebíraly dítě od pěstounů na přechodnou dobu. Jak je možné,že se zrovna tito rodiče objevily zrovna na tomto jednání? Protože dáma jsem pouze o to, nás pěstounky na přechodnou dobu, pošpinit!!
Věkové limity pěstounů na přechodnou dobu stanoveny jsou. Jejich výběr je také limitován a o tom, že bychom si mohli vybrat, kdy nás kdo zkontrolujte, to nevím. Paní má velmi nekvalitní informace a je to velmi pobuřující a znepokojující. Z paní Aulické jde vyloženě zášť k přechodným pěstounům a nebo má informace z kraje, kde si každý může dělat co chce.Já sama mohu na takové jednání dovést minimálně 4 manželské páry, kteří přebírali děti od různých přechodkářů a jsou naprosto spokojeni a to včetně dětí, a včetně toho, že vše proběhlo právě v nejlepším zájmu dítěte!
Je zvláštní, že paní Aulická má zásadně kontakt na adoptivní rodiče, kteří by „nikdy nechtěli dítě od přechodných pěstounů“. Smutně legrační na tom je, že jmenovitě jde vždy o pana Poledňáka. Já ze své pozice bych mohla dodat prohlášení několika rodičů, kteří přebírali dítě z přechodky a ti naopak byli velmi rádi, že si nevezou domů ditě poznamenané ústavní péčí, která v dětech zanechá „zásek“ na celý život. Souhlasím s tím, že zařazení přechodných pěstounů by mělo být věkově omezeno…. minimálně důchodovým věkem. Ačkoliv – zajímmalo by mně, zda pečovatelky v kojeňácích jsou nějak věkově omezené a zda ji s důchodovým věkem někdo striktně vyrazí, i když by chtěla pracovat dále.