OTÁZKA: Jaký dopad na platby pojistného zdravotní pojišťovně bude mít ohlášené zvýšení minimální mzdy na 9 000 Kč, o kterém se v poslední době hovoří?
ODPOVĚĎ:
Od minimální mzdy se odvíjí výše platby pojistného na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a minimální platby pojistného za zaměstnance. Ti musí počítat se zvýšením.
Nárůst minimální mzdy se nijak nedotkne plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných (jejich pojistné souvisí s výší průměrné, nikoli minimální mzdy), ani nesouvisí s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další osoby, za které je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění.
Bude-li minimální mzda činit avizovaných 9 000 Kč, bude třeba odvádět pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1 215 Kč. Pojistné představuje 13,5 % z vyměřovacího základu, zde tedy z minimální mzdy. Ta se dosti dlouho neměnila, od 1. 1. 2007 do 31. 7. 2013 byla 8 000 Kč a pojistné činilo 1 080 Kč, od 1. 8. 2013 došlo ke zvýšení na 8 500 Kč a pojistné tak je 1 148 Kč.
Změnu výše minimální mzdy a od téhož měsíce i změnu výše své platby na zdravotní pojištění si budou muset pečlivě ohlídat všechny tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Můžeme připomenout, že se jedná např. o nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, mnohé ženy v domácnosti (když nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání), studenty, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně studenty starší 26 let nebo ty, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat (pokud za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu).
U zaměstnanců je to tak, že odvod pojistného nejméně ve výší odpovídající minimu (13,5 % z částky minimální mzdy) musí být zaměstnavatelem zajištěn za každého zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí být proveden dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima. Pojistné jen ze skutečné výše příjmu, byť by nedosahoval minima, zaměstnavatel odvede za situace, kdy se na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (zaměstnanec je např. současně OSVČ a odvádí alespoň minimální zálohy platné pro OSVČ, je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele a doloží, že alespoň v součtu příjmů je částky minima dosaženo, atd.)
Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP
foto: sxc.hu
Přidejte odpověď