Rehabilitace a cvičení pánevního dna při urogynekologických potížích

ilustrační foto: o5com / Flickr.com

ČRo Dvojka

Začíná káva o čtvrté, dnes ji servíruji zejména fyzioterapeutce Idě Hurtíkové z gynekologicko porodnické kliniky, první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. A také panu prof. Jaromíru Mašatovi, taktéž z gynekologicko porodnické kliniky první lékařské fakulty Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, i vám hezké odpoledne. Je tady s námi ve studiu také kniha, publikace, která voní novotou a autorkou je Ida Hurtíková a jmenuje se pánevní dno a léčba pohybem. A my jsme vlastně i to dnešní povídání podobně nazvali posilování pánevního DNA a léčba pohybem. Paní magistro, jak dlouho je ta knížka na světě?

MLUVČÍ 1,
——————–
Ta knížka vyšla v březnu a takže je to takové novorozeňátko, jako podařilo se nám ji pokřtít u Apolináře, takže je to takové tématické.

moderátorka
——————–
Proč jste jí, proč jste se do toho pustila?

MLUVČÍ 1,
——————–
Proč jsem se do toho pustila? Protože mě vlastně o to požádaly pacientky, samotné pacientky chtěly mít nějaký manuál v ruce, který zkonstruoval někdo jiný. Byly by tam obrázky, někdo jiný než ony samy, aby věděly, jak mají pokračovat v tom cvičení nebo co přesně mají doma dělat? Protože někdy ty návody v rámci těch terapií, oni zapomenou, zavřou dveře a většinou zapomenou. Takže nápad byl od pacientek.

moderátorka
——————–
No, já jsem tu knížku procházela, pročítala, je tam vlastně pohled jak fyzioterapeuta, tak i ten pohled lékařský, tedy urogynekologa. To už se obracím na pana profesora v předmluvě, tam hovoří váš kolega, pane profesore, že často se tady u nás, tedy v České republice při nějakém problému s pánevním dnem přestupuje spíše hned k operaci než ke cvičení. A že by to právě bylo záhodno změnit? Tak, jaká je praxe, pane profesore.

Mašata
——————–
Praxe? My se snažíme tu praxi změnit, takže spousta věcí. První krok je to nejjednodušší, co nic nezatěžuje, a to je ta rehabilitace a cvičení pánevního dna, já bych trošku jenom zmínil, není to jenom posilování, to není jenom o pánevní dnu, je to o celém člověku, takže to pánevní dno je součástí, vlastně je o tom, že člověk stojí, dýchá, jak mu funguje stěna břišní, takže to není o tom jenom, jak si někdo čte, že začnete stahovat pánevní dno, cvičit, posilovat, o tom to jenom není, člověk se musí zaměřit sám na sebe a v té komplexní léčbě dysfunkcí pánevního DNA je účast fyzioterapeutky a fyzioterapeuta nezbytná. My máme výhodu, že máme specializovaného fyzioterapeuta, samozřejmě nezvládne se postarat o všechny naše pacientky, ale o vybrané, které opravdu vyžadují speciální fyzioterapii.

moderátorka
——————–
Je pravda, pane profesore, že když jste zmínil to, že vnímáme pánevní dno jak si odděleně od ostatních částí našeho těla, tak si vybavuji, že ženy často říkají, třeba už při nějakém konkrétním problému musím začít posilovat pánevní dno a asi si neuvědomujeme, že to pánevní dno opravdu je propojeno asi s celým člověkem, kdy to říkám hodně laické, zjednodušeně, také je součást hlubokého stabilizačního systému, o tom se také hodně mluví, co to je.

Mašata
——————–
Hluboký stabilizační systém, to jsou svaly, které máme uvnitř těla, nejsou to povrchové svaly a zajišťují jakože v názvu stabilitu našeho těla při stoji, to znamená ve vertikále, ale i při všech pohybech, součástí těchhle svalů jsou břišní svaly, bránice jako hlavní nádechový sval, hluboké zádové svaly, a to pánevní dno zmiňované.

moderátorka
——————–
Tak, jak to pánevní dno vypadá, jak si ho můžeme představit.

Mašata,
——————–
Je to dno našeho těla a vlastně vystýlá tu kostěnou pánev, je to taková houpací síť, rozepjatá odpředu dozadu od stydké kosti až ke kostrči a z boku od sedacích kostí a má velikost asi naší dlaně s prsty naší ruky, kdybychom si ji přiložili dolů do rozkroku, tak to je ta oblast těch svalů, kterou my nazýváme pánevní.

moderátorka
——————–
Na začátku si říkala paní magistro, že vás k napsání té knížky vlastně přiměly ženy? Zeptám se na muže, jestli i oni by měli nějakým způsobem myslet na, řekněme, fyzické zdraví svého pánevního DNA a jestli také mohu mít nějaké potíže.

Mašata,
——————–
Ano, i muži mají pánevní dno, ale mají trošku odlišné obtíže, v této oblasti mají pánevní dno přetížené, to znamená naopak ve velkém napětí, s tím se pojí samozřejmě bolesti a nebo můžou mít pánevní dno také oslabené, ale to většinou nastává tenhle stav po nějakých urologických operacích, operacích prostaty.

moderátorka
——————–
je mi jasné, že to asi je, řekněme, komplexní záležitost, kdy se o své pánevní dno staráme nejenom v případě, že máme nějaké potíže, ale asi i preventivně, takže. Svým životním stylem, pohybem, který děláme během dne, chůzí, stravováním, co všechno vlastně ovlivňuje zdraví pánevního DNA?

MLUVČÍ 1,
——————–
Způsob, jakým žijeme, jakým fungujete, jakým používáte svoje tělo, jakým dýcháte, jakým pečujete o svoje zažívání Protože to je prostě velmi úzce spjatá tahle ta oblast. Obecně, jak se o sebe staráme Víte, o tom že Máte pánevní dno Většina žen vůbec netuší, že takový svaly mají Do té doby, než začnou Mít problémy, ale ono to je právě o tom, že by se to mělo předcházet, že člověk vlastně, když se stará o své tělo a obecně cvičí tak, jak by měl, ale kdo to dělá, kdo se o sebe postará, kdo vlastně investuje do toho nejcennějšího, co má, a to je jeho tělo, jo, takže tam je důležitý třeba, když stahujete třeba přímý břišní sval, cvičíte stěnu břišní, tak aniž byste o tom věděla, tak se vám kontrahuje pánevní, no, takže ho kontrahujete, když správně stojíte, dýcháte, tak to všechno funguje dohromady a nemusí člověk dělat žádné specifické cvičení, ale musí mít zdravý přístup k životu a zdravý pohyb.

moderátorka
——————–
Asi si neuvědomujeme, kolik svalů vlastně vůbec v té oblasti máme, kolik tam funguje. Já si teda teď dovolím osobní vzpomínku na můj porod, na císařský řez, kdy jsem si po něm uvědomila při všech vlastně úkonech, při jakýchnutí, zívnutí, mluvení, tak neustále používám, zatínám vlastně svaly v oblasti břicha, což tehdy bylo pro mě velice bolestivé a tehdy jsem si říkala, kolik svalů tam máme, vlastně ani asi o nich nevíme, ale předpokládám, že většinu z nich neovlivňujeme vůlí, nezatínáme je, když chceme, nebo jak to je?

MLUVČÍ 2,
——————–
Můžeme. Právě ta svalstva pánevního DNA – je vůlí řízené, a to můžeme ovlivňovat, to můžeme kontrahovat a paní magistra učí vlastně pacientky, aby s nima uměly pracovat a on někdy i problém nedělá to, že ten sval je slabý, ale naopak, že je stažený, a to vytváří problémy, takže i naopak se musí relaxovat, a to je právě ta část pro ty fyzioterapeuty, která je nezbytná.

MLUVČÍ 1,
——————–
Já bych do toho vstoupila vědomě. Kontrahovat ale nemusíme, cílem toho cvičení je, abychom to nemuseli dělat, to, že musíme, je taková, dejme tomu, udržovací terapie od určitého stavu nebo určitého věku nutná, jo, to je nutná, ale pokud je ta žena stravá a třeba ještě nebyla těhotná, nemá žádné jiné obtíže a já bych to řekla, jenom sportuje a vhodně se pohybuje, tak vlastně nemusí tohle to dělat, tu izolovanou kontrakci.

MLUVČÍ 2,
——————–
Oni tam fungují i reflexy, to je to, co jsme říkali, že když člověk stáhne stínu břišní, tak se stáhnou i pánevní dno, když, když kýchnete, tak taky se stáhne pánevní dno, že kdyby se nestáhlo, tak dojde k úniku moče.

moderátorka
——————–
Tak, a to jsem asi měl na mysli, i když jsem to řekla neodborně.

MLUVČÍ 4,
——————–
Samozřejmě ne, že my se k tomu dostaneme a …

MLUVČÍ 2,
——————–
Vysvětlíme si to. Přesně tak.

Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Pojďme i k těm potížím, které mohou nastat, a to je asi otázka zejména pana profesora jako na urogynekologa, když to pánevní dno nefunguje tak, jak má, tak co se může zejména tedy ženám objevit.

MLUVČÍ 2,
——————–
V podstatě ty problémy, které řešíme, postihne za život víc než polovinu žen. Jsou to, když to řekneme, jsou to dva základní problémy sestup a inkontinence moče, sestup postihne přes 40 % žen. Když se podíváme, tak velká část ženy i proto operována v průběhu svého života u nás v Čechách, je to kolem 10 %, ale jsou země, kde až 15 % žen je operováno pro sestup pánevních orgánů a druhý problém je inkontinence moči, ta nejčastější je stresová, není to spojeno s emočním stresem, ale je to spojeno s fyzickou námahou, je to kýchnutí, chození, poskočení a podobně, a to postihne také přes polovinu žen.

moderátorka
——————–
A k tomu dochází, pane profesore, vlivem věku, řekněme, že právě nepoužíváme pánevní, no, tak, jak bychom měli, anebo je to vlivem třeba úrazů břišní operace.

MLUVČÍ 2,
——————–
Podobné, tam je to trošku něco jiného, ten vliv na to má těhotenství a porod, takže ty ženy, které rodily vaginálně, tak mají samozřejmě vyšší riziko, císařský řez, kdyby se někdo ptal, není úplně protektivní, protože to těhotenství v tom hraje roli, takže žena, která dvakrát bude těhotná, dvakrát bude rodit i císařským řezem, tak ty rizika se vyrovnávají, takže to je obecně komplexní poškození nejenom svalstva, ale i těch závěsných struktur pánevního dna, a aby ty svaly fungovaly dobře, tak se ty potíže u části žen dají vyřešit jenom tou fyzioterapií a cvičení, no, ale část žen potřebuje i operační řešení, samozřejmě nepotřebuje, ona ho chce, protože to jsou operace, které nezachraňují život, ale zlepšují kvalitu života a cílem je proto, aby ten člověk byl spokojený, aby mohl jít sportovat, aby mohl chodit, protože samozřejmě, když máte únik moči, je to spojeno s dalšími problémy nepříjemnými.

moderátorka
——————–
dnes se soustředíme hlavně na cvičení, jak můžeme, já říkám, pořád to posilování pánevního DNA zkvalitnit, ale co to vlastně jiného je než posilování? Cvičení.

MLUVČÍ 1,
——————–
Na cvičení je kombinace kontrakce a relaxace svalů, je tam ten odpočinek, ten je nezastupitelný bez toho to nefunguje.

moderátorka
——————–
Teď pojďme už prakticky ke konkrétním příkladům, k vám přijde žena na vyšetření? Asi její první kroky, pokud už má nějaké potíže, vedou ke gynekologovi, buď tedy v případě, že má sestup orgánů v pánevním dnu, anebo ji trápí inkontinence? Tak proběhne vyšetření, pane profesore, a vy potom zhodnotíte, jestli je pacientka vhodná spíše k operačnímu zákroku, anebo ke cvičení nebo ke kombinaci.

MLUVČÍ 2,
——————–
Tak je to tak, že vyšetříme, zjistíme stupeň obtíží a v každém případě o tom, jestli budeme operovat, my zhodnotíme, jestli už ten stav by byl eventuálně řešením k operaci, ale není to tak, že řekneme, že musí být ta operace, protože spousta žen si nás vyhledává i sama bez gynekologa a musíme to všechno probrat, protože chceme primárně, aby se zlepšily ty příznaky. A když žena nechce operaci, nebo i tam, kde víme, že by pomohlo cvičení pánevního DNA, tak odkážeme na fyzioterapeuta a u spousty problémů nebo diagnóz to cvičení pomůže a oddálí operační řešení, anebo ty ženy jsou tak spokojené, že…, není to otázka jenom vlastní fyzioterapie, že teď já si půjdu třikrát zacvičit a ono to půjde, ne Ten fyzioterapeut vede toho člověka a ukáže mu cestu a ten člověk musí pracovat sám se sebou. Není to tak, že já si tady půjdu pětkrát, fyzioterapeut na mě sáhne, pomasíruje mě, udělá se mnou něco a budu v pořádku, ne Ta cesta je, že naučí, co mám se sebou dělat, a pak já to musím dělat se sebou sám, a když to dělám, tak spousta lidí se vyléčí samo, aniž bychom na ně museli sahat, no, to máme potom radost.

moderátorka
——————–
Zní to velice optimisticky, že to řešení tam vždycky je, ta pomoc tam vždycky je. Paní magistro.

MLUVČÍ 1,
——————–
Ano, i když se nám někdy nepodaří tu inkontinenci úplně vyřešit tím cvičením, vždycky je tam zlepšení a to zlepšení je vždycky patrné jako takový vedlejší benefit toho cvičení je, že se třeba zmírní bolesti v zádech nebo úplně se odstraní jakékoliv bolesti v páteři, to jsou takové benefity, které k tomu cvičení jako jdou ruku V ruce, kvůli kterým třeba ani nejdeme k lékaři, ale odezní právě i díky tomu, že cvičíme s tím problémem, který řešíme.

MLUVČÍ 1,
——————–
Tak přijde pacientka, většinou je vyděšená, protože vlastně neví, co ode mě může očekávat, co jí tam čeká, tak uklidním, řeknu ji, co ji čeká, že si ji vyšetřím jako klasický fyzioterapeut ve stoji vleže, nechám ji provést některé pohyby, například stoj na špičkách, podřep, úklon, předklon, záklon.

Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Do toho zjistíte, jak pracují svaly.

MLUVČÍ 1,
——————–
Jak tak zjistím právě stabilizační systém, jak ten, ano, jak ten střed těla reaguje, jestli má vůbec ta žena aktivní břicho a vůbec, jakým způsobem ty pohyby provádí, tak to je takový jakoby základ ten obecný, to obecné vyšetření a potom teda jdeme na vyšetření, speciální vyšetření svalu, pánevního DNA, to se provádí u nás vleže, pacientka leží na lehátku, má pokrčené nohy a já hmatám přes pochvu do oblasti svalu, pánevního DNA, není to teda gynekologické vyšetření, ale je to takové hodně intimní. a na základě toho pohmatu vlastně zjistím, jak ta pacientka s těmi svaly umí zacházet, jestli vůbec s nima něco umí udělat, jak velké napětí je v těch svalech, jestli tam jsou nějaký bolestivý místečka, který je třeba řešit z jizvičky, které jsou ještě aktivní a tady díky tomu vyšetření a té zpětné vazbě, kterou té ženě vlastně v tu chvíli dávám, tak ji navedu k nějakému tomu prvotnímu cvičení té právě té izolované kontrakci svalu, pánevního DNA spojené s vhodným dechem, a to pak ona jako Začne dělat.

moderátorka
——————–
Tady už se ptá Martina, jestli se může doma provést sama nějaký test na kvalitu svého pánevního DNA?

MLUVČÍ 1,
——————–
Sám sobě člověk kvalitu, to jde těžce, ale vlastně může hmatat do oblasti hráze, může tam přiložit prsty na holou kůži, a pokud při tom vtažení, pomyslném vtažení těch svalů dovnitř ucítí nějaký pohyb vpravo i vlevo, tam je třeba jako hmatat na obě strany, tak to znamená, že ty svaly má aktivní, že se něco děje, ale nic víc si myslím, že ta žena zjistit takhle sama nemá.

moderátorka
——————–
A když jste mluvila třeba o tom postoji na špičkách, to si doma nemůžu zkusit, abych zjistila, jak se třeba stabilní stát najednou.

MLUVČÍ 1,
——————–
Ale vy z toho nic nevyvodíte, vlastně ano. je potřeba aby se na mě díval. Fyzioterapeutickým zkušeným okem.

moderátorka
——————–
když si pan profesor vezme sluchátka, tak uslyší nejenom našeho hosta nebo našeho telefonického hosta, jak se ptá, ale i mě. Dobrý den.

MLUVČÍ 5,
——————–
Dobrý den, prosím vás pěkně, tady paní fyzioterapeutka pověděla o tom zajímavé, když máte něco s inkontinencí, že to může způsobovat potíže s dolní páteří, já jsem po těžké gynekologické operaci se 40 let a inkontinenci bohužel mívám a nemohla jsem cvičit, protože ty svaly jsou převízlý tím, vlastně pod tím břichem, akutníma operacema dvěma, jo, mládí. Chci se zeptat, jak postupovat v tamkovém případě, když to opravdu nelze dělat cvičením, abych si zlepšila to zdravíčko.

moderátorka
——————–
Děkujeme za váš dotaz, tedy i podobný emailový dotaz. Po mnoha břišních operacích mi není doporučováno cvičení na pánevní dno, co dělat?

MLUVČÍ 1,
——————–
Pokud jsou jizvy na břiše zahojené, tak se může cvičit, to je otázka toho, co, jak a kolik. A na to právě jsou fyzioterapeuti, že na vás individuálně se koukne někdo, vyšetří vás a tohle to vás naučí a řekne vám, co můžete dělat a kolik.

Tereza STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Se hojí. Jak dlouho průměrně.

MLUVČÍ 1,
——————–
Tak ta jizvička je to různé, ale do dvou měsíců třeba, kdybych řekla, že by měl být více klid, ale potom už je třeba něco dělat, jo, a tam nehrozí nic, že by se něco roztrhlo, že by se nám rozevřelo břicho, ale tam je třeba zase to tělo propojit, aby hrudník a pánev a horní končetiny, dolní končetiny, aby zase byly propojené navzájem, nebyly jakoby oddělené v tom funkčním pojetí toho člověka, takže určitě se cvičit má.

moderátorka
——————–
Dá se obecně dát nějaká rada na inkontinenci, jak cvičit v průběhu dne.

MLUVČÍ 1,
——————–
V průběhu dne. Pokud ta žena umí udělat izolovanou kontrakci svalu pánevního DNA, tak právě může během dne třeba v sedu ve vzpřímeném sedu muže na židli cvičit. Je to takové neviditelné cvičení, a když to propojíte s dechem, s krátkou výdrží a potom ještě s relaxací těmi svaly, tak ano, je to takový hezký stimul pro to pánevní dno a ta žena sama sobě udělá velmi dobře.

moderátorka
——————–
Já jsem se do vaší knížce i dočetla, že si také vlastně pacientka může mentálně vizualizovat nebo prodlužovat ty intervaly třeba mezi tím, když jde na toaletu, že se i tím může někdy určitá forma inkontinence odbourat.

MLUVČÍ 1,
——————–
Můžeme ovlivnit i hyperaktivní močový měchýř a je to tzv. Behaviorálními návyky, že tu pacientku naučíme, jakým způsobem má pít, jak má přijímat tekutiny během dne, jak si je rozložit do toho dne, že by to třeba neměla přehánět s kofeinovými nápoji, které prostě dráždí oblast močového měchýře a prostě jsou produkují více moči a nutí ženu častěji chodit čůrat myoskeletálně, to znamená přes cvičení, přes svaly, to řešíme uvolňováním určitých fascií. V podbřišku. A zase aktivitou břišních svalů a zádových. Takže tam se dá velmi výrazně té ženě pomoci.

moderátorka
——————–
Pane profesore.

MLUVČÍ 2,
——————–
U části žen ano, u hyperaktivního močového měchýře, ale nelze to takhle úplně zjednodušit. Tam potom se musí třeba už sice použít i farmakologická léčba a podobně, takže u části žen určitě ano, ale u velké části žen s hyperaktivním močovým měchýřem.

moderátorka
——————–
se právě ptá posluchačka, jestli kromě kvalitního cvičení se mohou používat třeba prášky, když se bavíme právě o gynekologii a inkontinenci.

MLUVČÍ 2,
——————–
Tak prášky jsou právě míněny na hyperaktivní močový měchýř, co to je? Jenom to řeknu krátce, to je vlastně souhrn příznaků, který ten pacient popisuje, je to časté chození na záchod, silné nucení na čůrání, budí to v noci na čůrání, anebo že ten člověk nestačí doběhnout na záchod, to, ty základní věci, a když selže samozřejmě ten trénink močové měchýře, že si trénuje, že odkládá to čůrání, vyhodí nápoje obsahující kofein a podobně, omezí nebo naprogramuje si pitný režim a nefunguje to tak. Součástí léčby jsou léky.

moderátorka
——————–
dotaz po telefonu, dobrý den.

MLUVČÍ 6,
——————–
Posluchačka z Prahy, prosím vás, já jsem se chtěla zeptat, já jsem byla u urologa. A byl ještě se suň Aho měch od střeva do mocového měchýře pomáhá ty kolaého cviky.

moderátorka
——————–
Na. Děkujeme za dotaz. Tak to jsme u toho druhého nejčastějšího problému, jak jste říkal, pane profesore, který ženy trápí. Po inkontinenci. Tedy sestup orgánů v pánevním dnu. Pomáhá na to cvičení.

MLUVČÍ 2,
——————–
v určité fázi může pomoct cvičení, ale musíme zjistit stav pánevního DNA, protože tam může být i závažné poranění svalů, které můžou být utržené a v určitých fázích už to cvičení nemusí pomoct, ale v každém případě pomůže a ženy, které začnou cvičit, tak mají i lepší výsledky operační léčby, takže tady by bylo vhodné, bych doporučil vyšetření ne urologem, ale gynekologem nebo urogynekologem, posoudit stav a pak samozřejmě cvičení pomůže, i když nepomůže. Na samotný sestup, tak pomůže celkově, ještě dám slovo fyzioterapeut, aby se k tomu vyjádřil.

MLUVČÍ 1,
——————–
Ano, cvičení pomůže v těch méně závažných stupních toho sestupu a pokud je tam ale nějaké poranění svalů, které vzniklo při porodu, tak samozřejmě nevyřeší to ten sestup, ale zase změní to napětí a sílu a těch svalů pánevního DNA k případné operaci, aby ten efekt operace byl co nejlepší a dlouho vydržel.

moderátorka
——————–
Tady se ptá posluchačka Helena na správné dýchání, to jste ostatně dnes také několikrát zmínila i do, že i u toho cvičení v průběhu dne je potřeba správně dýchat, aby se všechny ty svaly dobře zapojily, tak, jak to dělat vědomě nebo co děláme špatně, třeba, co určitě napraví.

MLUVČÍ 1,
——————–
takhle poradit to je těžké, rozhodně nedýchat povrchně, jo, zklidnit se, napřímeně si sednout nebo se vzpřímeně postavit, uvolnit hrudník, uvolnit ramena a můžete kývnout hlavou, kývnout rameny a potom se zhluboka nadechnout tak, abyste vnímala, že se vám rozšiřují žebra do stran dozadu. A vnímáte, že nadechujete až dolů do pánve? To je asi takový obecný popis toho, co znamená hluboce a správně dýchnout.

moderátorka
——————–
Ve vaší knížce pánevní dno a léčba pohybem, máte i takový test vlastně, jak najít ty správné svaly a taky, jak je necvičit, že máme někdy pocit, že když zatínáme, takže už vlastně posilujeme.

MLUVČÍ 1,
——————–
Většinou si ženy pletou pánevní dno s úplně jinými svaly, například s hýžďovými svaly, to znamená, zatínají zadek, vztahujou půlky k sobě nebo zatínají svěrače, jenom to jsou takové povrchové svaly, které patří k pánevnímu dnu, anebo zatínají stehna, vnitřní stranu stehen nebo břišní svaly příliš aktivují přitom vlastním úkonu, takže tam je třeba odlišit, aby ty vnější, ty velké povrchové svaly, které můžou nám pomoct, ale aby nehrály ten Prim a dostalo se právě i na ty vnitřní svaly, které by jsme měli cítit a vnímat.

moderátorka
——————–
Obecně, jak cviky často provádět a za jak dlouho se naše potíže začnou zlepšovat?

MLUVČÍ 1,
——————–
Tak když začínáme a máme už nějaké obtíže, tak je třeba cvičit několikrát denně, ale to v tom módu, jak jsme si tady říkali, že třeba sedíte nebo případně si lehnete a vnímáte tu izolovanou kontrakci, takovéto vtažení svalu, pánevního DNA, to se dělá třeba v počtu opakování desetkrát, ale je třeba to dělat vícekrát za den tak, aby ten mozek najednou začal s tou oblastí pánevního DNA počítat a potom samozřejmě je k tomu důležité připojit i další cvičení celého těla, středu těla a takový ten efekt viditelný, cítíitelný se ukazuje nejdříve po čtyřech, šesti týdnech. Nejdříve.

moderátorka
——————–
Ptá se tady ještě posluchačka, to je moje poslední otázka na oba, jaké sporty vhodné nejsou a jestli třeba jóga je tím sportem, který je na pánevní dno vhodný.

MLUVČÍ 1,
——————–
Tak obecně, když se jóga cvičí dobře, tak ano, je to vhodný sport, ale tam je hodně ale.

moderátorka
——————–
Tak, a to asi je potřeba i na tom konkrétním lektorovi.

MLUVČÍ 1,
——————–
Je potřeba, aby Byl fyzioterapeut.
Aby vás opravoval v tom pohybu, aby se tam zbytečně nedělaly příliš velké rozsahy pohybu, aby byl stabilní střed.

moderátorka
——————–
Pane profesore, které sporty raději nedělal, pokud máme třeba potíže, Urogynekologické.

MLUVČÍ 2,
——————–
Sporty, které významně zvyšují vnitrobřišní tlak, kde zvedání těžkých břemen, přepínání, tak obecně toto by se mělo vyvarovat prostě přetížení. Žena je křehká, tak by se k tomu mělo tak přistupovat.

moderátorka
——————–
Moc děkuji, že jste dnes přišli mými hosty v kávě O čtvrté byl pan prof. Jaromír Mašata z gynekologicko porodnické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a také fyzioterapeutka Mgr. Ida Hurtíková. A z toho stejného pracoviště moc děkuji.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.