Hrozí mi pokuta, když nepůjdu na preventivní vyšetření?

DOTAZ: Je mi 63 let, k lékaři chodím minimálně a nikdy jsem nebyl na vyšetření střev. Ani ho absolvovat nechci. Předpokládám, že teď dostanu od VZP výzvu, abych se na něj dostavil. Může mě pojišťovna nějak pokutovat nebo jinak postihovat, když tam nepůjdu?

Odpověď:

Projekt adresného zvaní na onkologickou prevenci nemá za cíl pokutovat nebo postihovat klienty, kteří nechodí na vyšetření, na která mají nárok. Je ale jak v zájmu samotných klientů, tak i pojišťovny, aby na ně přišli.

O žádném postihu za neúčast se neuvažuje, i když podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec dokonce přímo povinen podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám. Tentýž zákon stanovil i možný postih – při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 500 Kč…

Vymáhání pokuty 500 Kč by bylo nejspíš nákladnější, než vymožená částka, a tak větším rizikem při neúčasti na screeningových vyšetřeních je, že případné onkologické onemocnění bude zjištěno zbytečně pozdě.

Ti pojištěnci VZP, kteří se k preventivní prohlídce nedostaví ani po adresném pozvání, budou obesláni později znovu. Můžeme jen doufat, že adresné oslovení spolu s dostatkem informací většinu našich klientů přesvědčí, aby na vyšetření přišli.

Bohužel lidé zanedbávají zejména možnost bezplatného screeningu (vyhledávání) rakoviny tlustého střeva a konečníku, v jejímž výskytu je naše republika na neblahé špici světového žebříčku. Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku absolvuje méně než 10 % klientů VZP, kteří na něj mají nárok.

Pokud ale máte obavu z „vyšetření střev“, chceme zdůraznit, že tento screening se primárně provádí jednoduchým testem odhalujícím skryté krvácení do stolice. Většinou se už používá modernější test, který vyžaduje odebrání jen jednoho malého vzorku stolice, a to udělá pacient v klidu sám doma. Tento vzorek stolice pak lékař vyhodnotí, zda neobsahuje stopy krve, které mohou signalizovat onkologické onemocnění střeva či konečníku. Pouze když je test pozitivní (krev ve stolici je), odesílá se pacient na kolonoskopické vyšetření. To může být sice poněkud nepříjemné, ale jednoznačně se při něm potvrdí nebo vyloučí onkologické postižení střeva či konečníku, zjistí se původ krvácení (mohou to být i hemoroidy) a zároveň je možno odstranit případné polypy na střevní stěně, které bývají rizikové a také mohou krvácet. Ve věku 50 – 55 let by tento test měl každý podstoupit 1x ročně, od 55 let 1x za 2 roky. Jen ten, kdo chce, se může ve věku nad 55 let rozhodnout místo toho jít na screeningovou kolonoskopii; pokud je vše v pořádku, je interval do dalšího vyšetření 10 let.

Protože jste stanovená vyšetření neabsolvoval, zařadí vás náš informační systém mezi adresáty „zvacího dopisu“. V průběhu roku 2014 bude takto obesláno všech 1,2 mil. pojištěnců VZP nacházejících se v rizikových skupinách, kteří neabsolvovali příslušné screeningové vyšetření. V projektu adresného zvaní se nejedná jen o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, ale i o screening nádorů prsu a nádorů děložního hrdla. Mamografické vyšetření má absolvovat každá žena od 45 let 1x za 2 roky, gynekologické preventivní vyšetření včetně stěru z děložního hrdla se má dělat každoročně. Ženy jsou ke svému zdraví zodpovědnější – 45 % na tyto prohlídky chodí.

Oldřich Tichý – tiskový mluvčí VZP

3 komentáře

  1. Pořád nechápu, proč se lidi mají povinně podrobovat takovémuto vyšetření, aniž by jim dopředu byl zdělen důvod. Jedná se o nějaké naplánováné finanční náklady, nebo naplánování čeho? Proč se lidem neřekne důvod? Vždyť oficielně neexistuje na rakovinové onemocnění žádná léčba. Jak chemoterapie, tak ozařování stejně lidi zavádí do slepé uličky. Nebo se na lidech nedej bože něco bez jejich vědomí něco zkoušelo a teď je potřeba zjistit co to s nimi udělalo? O co jde.

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.