V souvislosti s proběhlým Světovým dnem boje proti rakovině hovořil v Českém rozhlase zástupce primáře hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice v Plzni docent Daniel Lysák. Odpovídal i na dotazy posluchačů.
Fakultní nemocnice v Plzni je jedinou nemocnicí v České republice, která nabízí hematologicky onkologickým pacientům novou inovativní metodu léčby kmenovými buňkami. Podařilo se vyvinout přípravek, který je určen k léčbě komplikací po transplantaci kostní dřeně, takže to je další šance pro vyléčení, pro pacienty s leukémií a jinými nádorovými onemocnění krvetvorby.
Určitě, je to tak, jak říkáte, tahle nová metoda léčebná by měla pomoci zlepšit výsledky, kterých dosahujeme po transplantaci kostní dřeně.
můžete stručně vysvětlit nám laikům, jakým způsobem ta metoda funguje, co je na ní tak převratného, co se zlepšuje v té léčbě.
Transplantace kostní dřeně není jednoduchá procedura a pacient, který ji podstoupí, může trpět řadou různých komplikací. A jednou z takových obávaných komplikací je situace, kdy podané krvetvorné buňky, ten transplantátor, dárce, může trošku škodit tkáním nebo organismu pacienta, dochází tam k takové nezdravé imunologické reakci. A ty kmenové buňky, které my jsme začali vyrábět, by právě měly tuto nezdravou imunitní reakci mírnit, tlumit nebo jí úplně odstranit.
Pane docente, kdybyste vysvětlil, co jsou ty kmenové buňky?
Protože se bavíme zejména o kostní dřeni, tak kmenové buňky jsou vlastně takové nezralé mateřské buňky, ze kterých vyzrávají ostatní specializované buňky, v případě kostní dřeně mluvíme o krvetvorných kmenových buňkách – z nich vlastně rostou všechny krvinky, které potřebujeme, které najdeme pak v krvi, bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky, a vedle toho v kostní dřeni nacházíme takzvané mezenchymální kmenové buňky, které právě jsou podstatou té naší léčebné metody. Z těch mohou vyrůstat jiné tkáně, ať už je to tuk, chrupavka, kost. A ty buňky mají dvě důležité vlastnosti, jak jsme tady už zmínili, mají schopnost zasáhnout do některých nezdravých imunitních mechanismů a mají také schopnost podporovat regeneraci tkání.
teď ještě, když už jsme mluvili o leukémii jako takové, v čem tkví podstata tohoto onemocnění, co se s tělem stane, jaké příznaky leukémie má?
Leukémie na rozdíl od takových třeba těch klasických solidních nádorů plic, je takový nádor tekutý, najdeme ho v kostní dřeni, najdeme ho v krvi, najdeme ho třeba i v jiných orgánech, které může ta nemoc postihovat. V podstatě dochází k tomu, že jedna z těch bílých krvinek, které máme v kostní dřeni, se vymkne takové té přirozené regulaci, která pro krvetvorbu funguje, a začne se nekontrolovaně množit, vyplní nám celou tu kostní dřeň a tím vlastně ztrácíme ten prostor pro tvorbu normálních zdravých krvinek. A to se potom projeví v krevním obraze, kde je nedostatek těch zdravých krvinek, červených krvinek, bílých krvinek, destiček a naopak tam mohou přebývat ty nádorové krvinky, které pacientovi nějak nepomáhají, naopak mu škodí.
A krví se roznáší vlastně ta leukémie po celém těle, chápu to dobře?
Přesně tak, ano.
posluchačka: Dobrý den. U nás je to takový strašně aktuální, včera jsme o tom mluvili do půlnoci. Já mám příbuznou 60 let, je to manželka mého synovce, která čeká na dárce kostní dřeně, ona se rok léčila, potom byla rok zdravá, chodila na kontroly a po roce se jí to vrátilo. Teď měla už jít na operaci, měla dostat kostní dřeň od svého bratra a na poslední …, je mu 52 let, a na poslední chvíli z toho sešlo, poněvadž mu tam našli, jak jsem pochopila, nějakou žloutenku, kterou on nemá, ale přitom ona by jí z tý krve jeho dostala, takže teď čeká na transplantaci. Žije v Praze. Je možné, aby ona nějak si zažádala o tuto léčbu, nebo vy máte kontakty s Prahou a sami zařazujete pacienty na tu léčbu. Já, jestli by mohla něco dělat, aby jí to pomohlo.
Tak zkusíme odpovědět. Samozřejmě tato situace nastává celkem pravidelně, my při vyhledávání dárce se snažíme vždy začít tím vyhledáváním v rodině. Stane se nám, že dárce v rodině není nebo není schopen odběru tak, jako je v tomto případě, a pak by měl nastat druhý krok, kdy toho dárce se snažíme najít v registru. Všechna pracoviště, včetně českých, včetně pražských pracovišť, mají možnost vyhledávat dárce přes plzeňský český národní registr dárců kostní dřeně, čili pokud ten ošetřující lékař pacientky se na nás obrátí, rádi se pokusíme dárce, ať už v Čechách nebo v zahraničí pro tu pacientku nalézt, není to problém.
„Dobrý den, ráda bych se zeptala, když se malinko uhodím, dělají se modřiny, jsem po infarktu a užívám Anopyrin, může to něco znamenat v souvislosti s rakovinou?“
Je velice těžké odpovídat na konkrétní dotaz bez znalosti dalších těch klinických okolností, spíše si myslím, že v souvislosti s rakovinou by to nemělo znamenat nic, ale pokud je možné posluchačce něco doporučit, tak navštívit praktického lékaře, nechat si nabrat krevní obraz, pokud ten krevní obraz bude v pořádku, tak pravděpodobně se o žádné takovéto vážné onemocnění nebude jednat.
Další SMSku poslala posluchačka Pavla: „Dobrý den, v dětství, ve věku 10 let, jsem prodělala nádor lymfatických uzlin. Léčila jsem se v Motole na onkologii, ozařování, chemoterapie a tak dále. Je riziko, že moje dvě děti onemocní. Je tu nějaká dědičnost. Děkuje Pavla.“
Toho bych se vůbec nebál. Obecně nádorová onemocnění krvetvorby nebývají dědičná, takže děti by neměly mít zvýšené riziko podobného onemocnění.
K té leukémii ještě možná neřekli jsme nic o příčinách této nemoci, proč vlastně vzniká?
K těm příčinám my ani vlastně moc toho nevíme, pacienti samozřejmě, kteří k nám přijdou s novou diagnózou leukémie, mají tendenci se ptát, proč leukémie vznikla, co jsem dělal v životě špatně, nebo co jsem naopak nedělal a měl dělat a my na to odpovědět neumíme. Obecně nejen u leukémií, se vždycky jedná o nějakou mutaci v té genetické informaci, která způsobí to, že zase se naruší to, jak buňky správně mají vyzrávat, jak správně mají fungovat, jak správně mají umírat, když už nejsou potřeba nebo jsou nějakým způsobem poškozené, a my tu příčinu neznáme, můžeme u některých pacientů nalézt nebo můžeme spekulovat o tom, že třeba byli exponováni nějakému záření, nějakým karcinogenním látkám a tam samozřejmě to riziko se trošku zvyšuje. Zajímavější je možná to povídání o těch rizikových faktorech. Máme Den boje s rakovinou, tam se nabízí si připomenout nejen to, že leukémie a nádory jsou samozřejmě závažná onemocnění, ale že jsou určité cesty, jak si malinko možná to riziko těhle onemocnění snížit, všichni ví, že není dobré kouřit, určité není dobré mít nadváhu, to je další rizikový faktor spojený obecně s nádory, není dobré se nadměrně slunit a v podstatě všechno to směřuje k nějaké snaze o jakýsi, je to moderní slovo, jakýsi zdravý životní styl, přiměřený pohyb, nějakou rozumnou, rozumnou stravu a to je to, co asi může pro sebe udělat každý v rámci té prevence.
před chvilkou volala paní posluchačka ze Zbůchu, ptala se na svého manžela, který zemřel na leukémii v roce 93. Mimo jiné vzpomínala na začátky pana primáře Kozy, který zakládal ten registr kostní dřeně, dárců kostní dřeně, čím ta nemoc začíná. Ptá se posluchačka, jestli existuje nějaký paušální začátek leukémie, který se projevuje třeba jako právě v případě jejího manžela, bolestmi kloubů, otoky končetin a takovou jakoby angínou, je to pravda?
Ono samozřejmě leukémií je celá řada, my se tady bavíme o takových těch takzvaných akutních leukémiích, to znamená leukémiích, které začínají poměrně rychle. A tam ty příznaky, které pacienta vedou k lékaři, bývají poměrně typické. To, co ta posluchačka zmínila, nějaká angina, nějaká infekce dýchacích cest, teploty, to bývá dost typická symptomatologie, vedle toho se objevují dost často modřiny nebo snadná tvorba modřin, nějaké krvácivé projevy, únava z nedostatku červených krvinek, čili ty historky, které pacienti nám povídají, kdy se k nám dostanou, bývají poměrně podobné.
12 let užívám Litalir na polycythemii vera. Není za tu dobu jiný lék, mám totiž dost vedlejších účinků, ptá se posluchačka?
Bohužel pro polycythemii- je to takové chronické, roky trvající onemocnění, pořád Litalir je tím základním lékem a objevují se sice nějaké nové moderní biologické léky, ale ty v tuto chvíli ještě nejsou určené pro léčbu právě tohoto onemocnění.
Další SMSku poslala paní Hrušková: „Dobrý den, slyšela jsem, že se kmenovými buňkami dá léčit i onemocnění kloubů, artróza kyčlí, kolen, je to pravda, mám totiž kyčel levou – druhý až třetí stupeň, pravou druhý stupeň, pomohlo by mi to, mám tam výrůstky. Dá se i v mém případě tím léčit?“
Je pravda, že kmenové buňky se dají využít k regeneraci různých orgánů, nejsou to jenom klouby chrupavky, ale mohou to být případy při nedokrevnosti třeba dolních končetin, infarkt myokardu, poškození srdeční svalů a tak dále. Tahleta celá oblast je regenerativní medicína – zažívá a bude zažívat obrovský boom, souvisí to s tím, jak celá populace stárne, dožíváme se vyššího věku, trpíme čím dál více civilizačními chorobami. A právě regenerativní medicína, respektive využití kmenových buněk, by nám v tomhletom trošku mohlo pomoci, vedle samozřejmě prevence, časné diagnostiky a tak dále. Čili léčba onemocnění chrupavek je jednou z možností, ovšem obávám se, že v tuto chvíli to není možnost, která je rutinně dostupná. Všechna ta léčba se odehrává vždycky v rámci nějakých klinických studií, nějakých klinických hodnocení a pokud by pacientka o ní měla zájem, tak musí zkontaktovat nějaké pracoviště ortopedické, pravděpodobně při nějaké fakultní nemocnici, které třeba nějakou studii na toto téma řeší.
Další SMSku poslala Petra: „Dobrý den, jako 3-leté dítě jsem prodělala hnisavý zánět kostní dřeně, mám zapouzdřené ložisko, může se to znovu objevit?“
Nikdy neříkej nikdy se říká, samozřejmě, pokud to bylo v dětském věku, od té doby se nic nedělo, myslím si, že může posluchačka zůstat v klidu, ale stoprocentní garanci v medicíně nedáváme nikdy.
„Dobrý den, slyšel jsem v rádiu o léčení leukémie virem, který se naprogramuje a zničí pouze leukémické buňky, můžeme tuto metodu očekávat v blízké době?“
Tenhle ten dotaz směřuje k takzvaným DNA vakcínám, kde jsme schopni pomocí viru nebo pomocí nějaké jiné technologie, vložit určité genetické sekvence do imunitních buněk, do nádorových buněk a pomoci porazit leukémii, ale v tuhle tu chvíli se bavíme o výzkumu, čili ta reálná dostupnost, reálná klinická aplikace…. budeme si muset počkat ještě mnoho let, možná 10 let, uvidíme.
Další dotaz je od Jarmily: „Prosím, jak poznám, že mám leukémii, když nenavštěvuji lékaře?“
Pokud se cítíte dobře, tak bych vůbec myšlenku na leukémii opustil, už jsme tady nějaké ty příznaky zmínili, vždycky to vychází z nějaké té poruchy v krevním obraze, to znamená, ubude mi červených krvinek, začnu být unavený, dušný, ubude mi krevních destiček, objeví se nějaké krvácivé projevy, ubudou mi zdravé bílé krvinky, které člověk potřebuje kvůli obranyschopnosti, mohu dostat nějakou infekční komplikaci, která zpravidla špatně třeba reaguje na antibiotika a typicky probíhající angína, jak už jsme tady zmínili.
je tady dotaz od paní Marie: „Dobrý den, týká se tato nová léčba, nová metoda i chronické lymfocytární leukémie? „
Týkala by se této chronické lymfocytární leukémie pouze v případě, že ten pacient, který by trpěl tímto onemocněním, by podstoupil transplantaci kostní dřeně, protože je to jedna z diagnóz, kterou je možné transplantovat, a pokud by se vyskytla ta imunologická komplikace po transplantaci, tak by léčba byla na místě.
Další otázka: „Hradí léčbu kmenovými buňkami pojišťovny, pokud ne, kolik to stojí, ptá se Jana.“
Většinou ne, protože, jak už jsme tady opakovaně zmínili, bavíme se o léčbě, která je většinou experimentální, probíhající v rámci nějakých klinických studií, nejedná se o registrované léčivé přípravky, nejedná se o léčbu, která by standardně byla hrazena v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. To znamená, ty peníze na takovou léčbu zpravidla sháníme my, kteří, kteří ten výzkum provádíme, z různých grantů, z různých sponzorských darů, a toho pacienta to samozřejmě nestojí nic, jinak cenově se bavíme o desetitisících korunách za třeba jednu aplikaci.
Teď je tu dotaz od Renaty: „Dobrý den, 15-letá dcera musí chodit každý rok na rentgen kvůli skolióze, už 6 let, nehrozí ji něco?“ Tím rentgenem, samozřejmě.
Tím rentgenem… budeme zase optimističtí, myslíme si, že nehrozí… dneska ta pravidla, kterými se řídí rentgenologická pracoviště, pravidla pro radiační ochranu jsou velice přísná. Rentgenologové počítají kumulativní dávky, které ten pacient absorbuje během těch opakovaných vyšetření, jsou na to stanoveny velice přísné limity, navíc takové ty orgány nebo ty části těla, které jsou zvýšeně citlivé k tomu záření, vždycky při tom vyšetření se nějakým způsobem vykrývají, to se týká pohlavních orgánů, štítné žlázy a tak dále.
Ještě je tady další SMSka: „Může z polycythemie vzniknout leukémie?“
Může. Pravděpodobnost je relativně malá, ale může.
„Dobrý den, pozná gynekolog při obyčejném vyšetření odhalit nebo dokáže odhalit rakovinu vaječníku spodních cest, měla bych žádat nějaké speciální vyšetření.“ Děkuje Lenka.
To je pravděpodobně dotaz spíše na gynekology než na hematologa. Já myslím, že ten systém prevence zrovna u těch gynekologických nádorů děložního čípku je docela propracovaný v České republice. A patří k těm, které se daří docela včas zachytit, já bych se spokojil se standardním vyšetřením.
Děkuji na slyšenou.
Přidejte odpověď