NOVA
Každoročně lékaři diagnostikují přes 80 000 nových pacientů se zhoubným nádorem. Znepokojivé statistiky ukazují, že v Česku onemocní rakovinou každý třetí člověk a každý čtvrtý na onkologické onemocnění zemře, to odpovídá zhruba jednomu úmrtí každých 20 minut. Na druhou stranu se díky pokroku ve výzkumu výrazně zvyšuje počet vyléčených pacientů, v průměru jich je až 200 denně. Vzniku téměř poloviny zhoubných onemocnění se přitom dá podle odborníků předcházet zdravějším životním stylem. Klíčová je také prevence v podobě screeningových vyšetření. Právě ta totiž lékařům umožňují zachytit nádorová onemocnění včas, přesto je účast na pravidelných screeningových programech stále nedostatečná.
A mým hostem týdne je ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo. Pane profesore, děkuji, že jste dorazil.
Mě trochu zděsila ta statistika, že na nádorové onemocnění u nás někdo zemře Každých 20 minut. Můžete to dát do kontextu?
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Tak toto zní skutečně hrozivě, ale je faktem to, že právě paradoxně v rozvinutých zemích, v zemích s pokročilou infrastrukturou, s kvalitní lékařskou péčí, vlastně nejčastějšími zabijáky jsou kardiovaskulární onemocnění a rakovina, a vlastně je to jistým důsledkem toho, že se dožíváme vyššího věku, takže to je do určité míry dobrá zpráva, ale faktem je to, že v řadě případů se dosud s těmito onemocněními neumíme vyrovnat. A jde nám o to, abychom prodlužovali nejenom život, ale také kvalitní život.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Souvisí to i nějak s naším životním stylem, strava, alkohol, cigarety?
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Zcela bezpochyby, protože na jednu stranu ta moderní společnost přináší spoustu benefitů, proto se, jak jsem zmiňoval, dožíváme vyššího věku, ale vlastně to udržování toho správného životního stylu, dalo by se říct, žít podle zdravého rozumu, to nám tak úplně nejde. Existují na to strašně zajímavé statistiky, ale tak každý ví, že kouření je zabiják, každý ví, že požívání alkoholu nepřiměřené, ale v zásadě i jakékoliv jiné, představuje zdravotní riziko. Dost málo lidí si uvědomuje, jakým nebezpečím z tohoto hlediska je obezita, zejména právě v kontextu s tou onkologií, protože ta nadbytečná tuková tkáň vlastně představuju jakýsi endokrinní orgán patologický, který, nebudu zabíhat do detailů fyziologie, ale je to věc, která skutečně zvyšuje riziko nádorových onemocnění, souběh zvýšené hmotnosti, obezity, s karcinomem prsu, na to všechno jsou zcela jasná čísla, evidence. A my máme také velké množství již obézních dětí a jejich zastoupení v populaci je jakýmsi prediktorem, jaká další onemocnění budou mít velkou pravděpodobnost, že se s nimi setkají.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Vy jste mluvil o tom, že díky vědě se dožíváme vyššího věku, zároveň, jak se díky vědě mění léčba onkologických onemocnění. Já třeba vím, že u leukémie se za poslední dekády díky vědě podařilo otočit ten trend, kdy dříve přežívali, třeba 2 lidé z 10. Dnes je to naopak skoro až 90% ta vyléčenost. Tak jak se posouvá v dalších těch odvětvích?
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Ta vyléčenost v případě hematoonkologie se týká hlavně dětských malignit, ale je pravda, že medicína učinila fantastický pokrok. Od té doby, když bych to projikoval třeba do toho, když jsem studoval já, tak co jsme se učil, jaká je šance na přežití toho kterého nádorového onemocnění, tak to se v mnoha případech zásadním způsobem změnilo. Nicméně zůstávají některá nádorová onemocnění, s kterými si poradit prostě neumíme. Vlastně my je, zní to tak trošku smutně, my je umíme léčit, ale neumíme je vyléčit a víme, že je velmi špatná prognóza, třeba karcinom pankreatu, nebo některých mozkových nádorů, slinivky břišní, ano, a v této oblasti, přestože dospěli jsme řady různých pokroků, zrovna tyto diagnózy jsou jasným indikátorem toho, že u toho onemocnění je nějaký další biologický faktor, který my neumíme postihnout, neumíme ho pojmenovat, neumíme ho zdiagnostikovat a, řekněme, využít jako trojského koně k útoku na ten nádor, a to je právě to, proč je ta věda tak důležitá. Takže ona ta věda, mnohdy si to laická veřejnost představuje tak, že to je něco, co dělají v nemocnicích, na klinikách kliničtí lékaři, ale ta věda je disciplína, která postihuje obrovské množství profesí, za tím jsou medicinální chemici, za tím jsou fyzici, za tím my potřebujeme lidi, kteří umí pracovat s daty – informatiky, a teprve ten komplexní pohled přináší šanci na to, abychom skutečně mohli nějakým průlomovým způsobem něco udělat.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Mění se díky tomu i ta samotná léčba, teď mluvím o tom, jestli je třeba kratší délka nebo šetrnost, víme, že jestli je k tomu pacientovi šetrnější, nebo prostě ozařování a chemoterapie bude vždycky tak drastická, jako byla.
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
To všechno patří mezi cíle, mezi takové portfolio cílů té biomedicínské vědy, která je za tou onkologií. A nám jde o to, abychom, řekněme, mohli definovat nějaké nové koncepty léčebné, tak jako vy jste sám zmínil chemoterapii a ozařování, což jsou metody, které jsou v některých případech vlastně jediné možné, ale ty možnosti léčby, ty se značně rozšířily, už určitě…
Martin Čermák, moderátor
——————–
Bioléčba.
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Běžná veřejnost samozřejmě zná ten pojem, biologická léčba se tomu říká, nebo přesnější je cílená léčba, my tomu konceptu říkáme precizní onkologie, takže vlastně my dnes diagnostikujeme nádor nikoliv podle toho, jestli je to nádor prsu nebo třeba té slinivky, ale i podle toho, jaké má své genetické uspořádání, co je na něm specifického, co jej odlišuje od jiných nádorů a v řadě případů na základě té genetické analýzy my můžeme nabídnout léky, které opět, zjednodušeně řečeno, útočí právě přímo na tu jednu chybu v tom nádoru.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Ne obecně na rakovin prsu, ale na tu konkrétní…
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Přesně tak, a to patří zase do konceptu individualizované medicíny, a to je samozřejmě vynikající, protože působíte-li individuálně na specifický cíl, tak pacienta nevystavujete riziku vedlejších nežádoucích účinků, takže ta léčba je opravdu cílená.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Obrovským trendem ve zdravotnictví, nejen ve zdravotnictví, je umělá inteligence, pomáhá třeba už i při léčbě nebo prevenci onkologických onemocnění?
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Jasně. Tak v dnešní době v jakýchkoliv diskurzech a diskuzích umělá inteligence je takový must have – musí se změnit. Jasně, samozřejmě, ono totiž jak onkologie jako klinická disciplína, tak ta biomedicína, která je za ní, představují mimo jiné práci s obrovským množstvím dat, takže pro nás jsou důležitá data obecně.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Na to je umělá inteligence dobrá.
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Na to je skvělá. Ta data, abychom si vypočítali, jaké jsou úspěchy, s jakou prevencí, co má smysl, řekněme, z toho pohledu obecně zdravotnického a nejenom z té jakoby logické stránky, ale umělá inteligence je využívaná zásadním způsobem právě pro datové analýzy, které jsou důležité třeba pro interpretaci nějakých složitých vyšetřovacích metod, pro analýzu obrazu, to znamená,…
Martin Čermák, moderátor
——————–
Něco, čeho si běžně nevšimneme, tak ta umělá inteligence tam může vidět.
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Dalo by se říci, že to spíš zasadí do správnějšího kontextu, že lépe zinterpretuje třeba výsledky zobrazovacích metod, že pacienti, co mají různé rentgenologické vyšetření a tak, umělá inteligence je vlastně velkým pomocníkem třeba pro patology, kteří vyšetřují biopsii, kteří vyšetřují ty vzorky tkání. Takže umělá inteligence je, řekněme, obecným instrumentem, není specifickou doménou nějakého jednoho oboru.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Když se bavíme o vědě a technologii, myslíte si, že můžeme v budoucnu jako civilizace třeba zcela přemoct rakovinu?
Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, 1. lékařská fakulta UK
——————–
Můj oblíbený fyzik Niels Bohr říkal, že dělat předpovědi je velice těžké, zejména mají-li se týkat budoucnosti. Ale já se skoro obávám, že v této oblasti ta předpověď je dost taková vlastně negativistická, protože podstata vzniku toho nádorového onemocnění spočívá v tom, že v buňkách se kumulují mutace, které samy o sobě mohou být bezvýznamné, ale které se mohou stát významnými, zasáhnou-li to špatné místo, když to takhle řeknu, tak to je to, co může vést k té nádorové transformaci, takže tím, jak se prodlužuje věk, tak narůstá riziko toho, že se dočkáme toho nádorového onemocnění, je to bohužel vidět třeba i v tom, že je-li včas léčené nádorové onemocnění, pacient je vyléčen, tak, jak bylo optimisticky zmiňováno tady, a ten pacient se následně dožije dalšího nádorového onemocnění, protože ten koncept je poměrně neúprosný.
Martin Čermák, moderátor
——————–
Pane profesore, já děkuji, že jste přišel a přejeme mnoho úspěchů v boji s rakovinou.
Přidejte odpověď