ČT 24
K léčbě obezity se musí přistupovat komplexně. Nezbytná je úprava životního stylu, ten je zásadní i při prevenci vzniku obezity.
Dana Müllerová, emeritní viceprezidentka Evropské společnosti pro studium obezity
——————–
Snížit příjem vysoce zpracovávaných potravin, což je pro nás strašně těžké, protože oni jsou na každém kroku. Potřebujeme, abychom měli aktivní svaly, to znamená, snažit se jako to dělají ty skandinávské státy o pohyb na každém kroku. Vybíhat schody, chodit 4, 5 km denně.
redaktorka ČT
——————–
Důležitý je také minimálně osmihodinový spánek a duševní hygiena. Správné návyky je podle lékařů třeba budovat už od dětství.
Ve studiu je Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu a Národního institutu kardia.
A také Martin Hrubý, primář chirurgie Krajské nemocnice Liberec a nemocnice Turnov, i vám dobrý večer.
Tak pánové, možná na úvod stejná otázka pro oba, na úvod tady zaznělo před reportáží slovo revoluce, je to opravdu revoluce v diabetologii nebo evoluce?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Je to revoluce, protože jsou to léky, které jsou výrazně účinnější než cokoliv, co jsme měli předtím k dispozici. A navíc kromě snížení hmotnosti mají celou řadu dalších pozitivních účinků. Jeden z těch léků účinkuje na cukrovku, ale třeba u jednoho z těch léků je i snížení kardiovaskulárních komplikací, což je vůbec poprvé v historii obezitologie, co vlastně máme takováto data, že léčba obezity vlastně snižuje kardiovaskulární komplikace, takže otevírá nám to mnoho dalších možností, které jsme předtím neměli.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Vidíte to stejně?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Naprosto. Pro léčbu obezity je to obrovský skok dopředu a i pro nás jako pro chirurgii tyhle ty léky představují obrovskou pomoc v té léčbě právě v kombinaci s chirurgickými zákroky.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane Haluzíku, o jaké léky tedy přesně jde a na jakém principu fungují.
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ty léky, o kterých se mluví nejvíce fungují na principu působení přes receptory pro střevní hormony, oni vlastně napodobují to, jak by fyziologicky za normálních okolností měl být regulován příjem potravy, čili jsou to léky působící přes receptor pro hormong GLP1 glukagon like pepid 1, případně ještě pro další hormony a jsou to léky, které se podávají injekčně jednou týdně a ty dvě účinné látky, o kterých se mluví nejvíce, jsou vlastně semaglutid a tyrzepatid. Jsou si poměrně hodně podobné těmi účinky a vlastně velmi dobře se doplňují, takže my jsme rádi, že můžeme pro konkrétního pacienta vybrat konkrétní lék, protože některé mají třeba více dat pro nějaký jiný typ pacientů, navíc ta tolerance těch léků se může trošku lišit mezi různými pacienty, čili my jsme strašně rádi, že vlastně Česká republika má dneska k dispozici ty nejlepší léky, které jsou vlastně vůbec na trhu celosvětově.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Mimochodem, jak dlouhá cesta vedla k téhle revoluci v obezitologii, jak dlouho trval výzkum, vývoj těchto léků?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Vlastně první lék z této skupiny se objevil na světě někdy kolem roku 2006. Teprve později se zjistilo, že ve vyšších dávkách se mohou používat i jako antiobezitika, jako léky na obezitu, jinak začínaly všechny jako léky na cukrovku, takže to je vlastně od uvedení na trh, ale ten výzkum začal někdy v devadesátých letech minulého století, takže ta cesta byla dlouhá a vlastně až teprve ty nejpokročilejší nejnovější molekuly, které máme k dispozici nějakých, dejme tomu, 5–10 let, tak to jsou ty, které skutečně díky té účinnosti a díky dalším vlastnostem udělaly tu velkou změnu, kterou dnes zažíváme.
Roman Fojta, moderátor
——————–
V jakých případech je vhodné nasazovat tyhle léky?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Oni mají vlastně dvě indikace, jedno je pro pacienty s cukrovkou druhého typu, tam v některých případech jsou ty léky i hrazené a když budeme mluvit o léčbě obezity, tak tam je to vlastně tou podmínkou, aby ten pacient měl alespoň nadváhu definovanou jako body mass index 27 a více a k tomu nějakou komplikaci související s váhou, jako je třeba vysoký krevní tlak, anebo obezita, to znamená bodymass index 30 a více, takže samozřejmě ne všichni pacienti potřebují léčbu na snížení hmotnosti. A když se podíváme na Českou republiku, tak tato kritéria splní 2,5 milionu pacientů, 2,5 milionu z nás, tedy z dospělé populace, čili teoreticky čtvrtina obyvatel, ano, čtvrtina obyvatel. Je to tak.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane Hrubý. Česká obezitologická společnost nicméně upozorňuje, že pro nemocné s velmi vysokým BMI je nadále nejlepším řešením bariatrická chirurgie, co přesně tenhle pojem obnáší?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Bariatrická metabolická chirurgie je vlastně soubor chirurgických zákroků na zažívacím traktu, které mají za prvé, přivést toho pacienta ke snížení energetického příjmu, to je v podstatě zásada pro léčbu obezity, ale co se méně bere v úvahu nebo je méně známé, že výsledkem těch operací jsou i výrazné hormonální změny a vlastně díky těm operačním zákrokům my navozujeme stejné změny hormonální jako právě ty zmíněné léky. A proč je to pro vyšší BMI, protože skutečně ta účinnost stále ve srovnání s těmito léky je vyšší. Pan profesor zmiňoval, že po lécích pacienti hubnou zhruba 15–20 % tělesné váhy, u té bariatrie je to 30 % i více.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jaké konkrétní zákroky nejčastěji provádíte?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Nejčastěji prováděným zákrokem ve světě i v České republice je tzv. tubulizace žaludku, což je v podstatě podélné rozdělení žaludku, kdy z něho děláme takový rukáv, tento název pochází z anglického sleave resekce, a zmenšujeme jeho objem na zhruba 100, 120 ml. Dalšími často používanými zákroky jsou potom tzv. bypassové operace, kdy nejenom, že zmenšujeme žaludek, ale ještě k tomu připojujeme určitou manipulaci s tenkým střevem, které částečně vyřazujeme z průchodu potravy.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Podle čeho všeho se rozhodujete, jestli je pacient vhodným kandidátem na operaci? Co všechno musíte posoudit?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Pro bariatrickou a metabolickou chirurgii, jsou poměrně přesně stanovená indikační kritéria, kam zejména samozřejmě patří míra obezity, tam pro zdravého jedince to dříve bylo body mass index 40, dneska právě podle těch dobrých výsledků byla ta hranice snížena až na body mass 35. U přítomnosti komorbidity to dokonce ještě níže, zejména při cukrovce druhého typu. Dále je to právě selhání určité konzervativní terapie v minulosti, protože každý ten pacient by měl primárně vyzkoušet nejdřív zhubnout bez operace a potom samozřejmě pacient projde celou řadou základních vyšetření, které zjistí, jestli je schopen a může podstoupit tuto operaci.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane Haluzíku, mají léky nějaké nežádoucí účinky?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Ty nejčastější, se kterými se setkáváme, souvisí s trávicím traktem. Může být někdy takový pocit na zvracení, pocit žaludku na vodě, může být zácpa nebo průjem, bolesti břicha. My těm pacientům vždycky říkáme, že mají zmenšit porce, protože ty léky taky mimo jiné zpomalují vyprazdňování žaludku, takže zmenšením těch porcí vlastně mohou velmi dobře předejít těm nežádoucím účinkům, čili vyskytuje se to, ale většinou jsou to nežádoucí účinky dočasné. Nejsou nějak úplně zásadní, co se týče intenzity, a dá se říci, že 99, 98 % pacientů je schopno ty léky dlouhodobě brát, takže není to nějaký úplně zásadní limitující faktor.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pokud někdo zhubne díky těmto lékům, znamená to, že je musí užívat stále nebo je po zhubnutí může vysadit?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Moc děkuju za tuhle tu otázku. Ta je strašně důležitá. My říkáme, že obezita je chronická nemoc, stejně jako je chronická nemoc třeba vysoký krevní tlak. Nikoho by nenapadlo vysazovat léky na vysoký tlak, protože víme, že pokud se vysadí, tak ten tlak zase stoupne. Já myslím, že máme o tom čím dál víc důkazů. A i naše klinická zkušenost ukazuje, že tyto léky by se měly skutečně podávat dlouhodobě, i když samozřejmě ideální varianta je, že ten pacient, který zmenší příjem potravy, začne jíst zdravěji, protože ty léky mění chuťové preference, snižují chuť třeba na alkohol, snižují chuť na tučné, takže by ten pacient pak ideálně si měl zvyknout na tu zdravější stravu a vlastně ji dodržovat bez léků, ale víme, že v praxi se to bohužel daří jenom menší části pacientů.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane Hrubý, jak invazivní jsou lékařské zákroky, o kterých jsme mluvili, do jaké míry se provádějí, řekněme, postaru řezem, do jaké míry laparoskopicky, případně jaká rizika z nich vyplývají?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Zlatý standard pro bariatrické operace v dnešní době je laparoskopická technika, laparoskopický přístup, to znamená minimalizace té operační rány, samozřejmě je to chirurgie. Musíme počítat s tím, že nějaké komplikace být mohou. Ale jak už jsem zmínil, bylo to v reportáži, statisticky právě proto, že jsou to plánované výkony, ti pacienti přicházejí připraveni, tak jejich výskyt je skutečně překvapivě nízký.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pomůže chirurgický zákrok vždy jinými slovy, je to sázka na jistotu, ten zákrok sám o sobě nebo je potřeba přidat, řekněme, i další režimová opatření typu léky, zdravá strava, pohyb?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Nikdy nic nefunguje samo, čili i po těch bariatrických výkonech pacient musí změnit životní styl, stravovací návyky, strukturu diety a samozřejmě pohybovou aktivitu. Jedině za této spolupráce pacienta můžeme dosáhnout dlouhodobého výsledku, na začátku zhubnou všichni, ale jde o to, udržet ten výsledek.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Podle statistiků obezitou v roce 2023 trpělo přes 20 % mužů a 18 % žen. Nárůst je patrný i v případě dětí a dospívajících. Za posledních zhruba 30 let ze 3 % na 16,5 a roste také průměrný index tělesné hmotnosti. V roce 2022 se v tuzemsku pohyboval mírně nad hodnotou 26, což značí nadváhu. Co se týká léčby obezity zhubnout se snaží přibližně každý druhý člověk. Současně se v posledních letech prudce zvyšuje i množství předepsaných antiobezitik. Za čtyři roky víc než na trojnásobek. Odborníci ale apelují na to, že k dlouhodobému snížení hmotnosti je potřeba zároveň upravit životní styl i odborný dohled. Pane Haluzíku, je obezita nemoc?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Nepochybně obezita je chronická nemoc, má poměrně důležitý genetický podklad, jsou k ní genetické vlohy asi z 50 % a samozřejmě to prostředí, ve kterém žijeme, nám to neusnadňuje, protože máme velkou dostupnost kaloricky bohaté stravy, máme málo fyzické aktivity, takže samozřejmě v ideálním případě by se obezitě dalo předejít. A to, co možná by tady mělo zaznít, je, že my máme velký úkol se zaměřit více na prevenci, my máme účinné léky, to je skvělé, to jsme neměli předtím, ale my se musíme zaměřit na prevenci především v tom dětském adolescentním věku, abychom ovlivnili těmi režimovými opatřeními, zdravým životním stylem to, že pacienti nedospějí do té obezity. Ve chvíli, kdy už dospějí, tak už je musíme léčit, ať už léky nebo chirurgií nebo kombinací, ale slovo prevence tady určitě musí zaznít. Musíme zvýšit zdravotní gramotnost české populace tak, aby si lidé uvědomovali, že obezita je nemoc a že je důležité jí předcházet spíše než jí léčit.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jak vlastně obezitu měříte? Tady už několikrát zazněl ten pojem body mass index, je to jediné kritérium, kterým se vy lékaři řídíte?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Je to prakticky nejjednodušší pro použití, není to ideální měřidlo a samozřejmě ke správnému stanovení míry obezity existují další metody, jsou to, ať už mechanické kalipery, kdy se měří tloušťka podkožní řasy, anebo potom složitější, jako například celotělové skenery dexa a podobně. Pro takové jednoduché stanovení jsou i tzv. analytické váhy, které jsou schopné částečně rozeznat procento tuku, svaloviny, vody v těle. To BMI, tu jeho relativitu si můžeme třeba znázornit tím, že třeba Schwarzenegger měl taky body mass index 40 ve své vrcholné formě. Ale tam to byla svalovina, ne tuk.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Vy jste zmiňoval, že ty operační zákroky přináší také změny hormonální, jak je to propojeno, dá se to nějak jednoduše laicky vysvětlit, proč tahle změna?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Protože jsou to hormony produkované ve střevě. A my právě tím, že regulujeme průchod potravy tím tenkým střevem, tak vlastně ovlivňujeme signály, které buňky ve střevě dostávají a tím modelujeme, modifikujeme produkci těchto hormonů. Jsou to stejné hormony, jako jsou obsažené v lécích, které tady zmínil pan prof. Haluzík. Proto je toto místo, kde se vlastně protíná ten svět obezitologie a bariatrie, protože de facto nakonec pracujeme se stejnými hormony.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jaká nejčastější doprovodná negativa má obezita?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
S obezitou je nějakým způsobem svázáno 270 různých nemocí, ale nejčastější, nejtěsněji svázán je diabetes druhého typu, takže to, že nám stoupá výskyt obezity, vede k tomu, že nám stoupá výskyt diabetu. V České republice máme už 11 % populace dospělé, jež má diabetes druhého typu a pak samozřejmě zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací, jako je srdečný infarkt, cévní mozkové příhody a také o tom se nemluví, tak často zvýšený výskyt nádorových onemocnění, takže tam je skutečně celá řada závažných nemocí, které ta obezita vlastně způsobuje nebo podílí se na jejich vzniku.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Pokud někdo není spokojený se svou váhou a chce zhubnout, jak by měl správně postupovat? Jaké chyby nejčastěji lidé při hubnutí dělají a kdy se o to z hubnutí snažit sám? A kdy už se obrátit na odborníka?
Martin Hrubý, předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie
——————–
Obecně doporučeno, obrátit se na odborníka co nejdříve a samozřejmě proto existují obezitologická centra, kde se provede ten základní rozbor příčin, nejčastějších příčin té obezity a je snaha o konzervativní ovlivnění toho životního stylu pacienta, to znamená změny právě životního stylu, což bohužel, a my to víme ze statistik, zabere pouze u velmi malého procenta pacientů. Dneska samozřejmě se k tomu přidává možnost použít ty medikamenty, které zase přivedou část pacientů na tu správnou cestu. No, a samozřejmě u těch vyšších BMI, tak, jak jsme říkali, u té vyšší stupně obezity, potom obezitolog sám uzná, že je indikace k chirurgickému zákroku.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Ministr zdravotnictví nedávno oznámil, že Česko by mělo mít v brzké době plán s opatřeními pro boj s obezitou u dospělých i dětí. Zahrnovat má kroky k zajištění dostupnosti léčby, prevenci i osvětu. Jak moc Česko podle vás takový plán potřebuje?
Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM
——————–
Velmi. Protože my jsme v té nejhorší čtvrtině zemí, pokud jde o výskyt obezity, máme vysoký výskyt obezity jak u dětí, tak u dospělých, a právě proto vlastně Česká obezitologická společnost ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pracuje na tomto plánu a jak jsem říkal, ten plán by měl definovat všechny ty kroky, počínaje prevencí až po tu vlastní léčbu a myslím si, že už jsme v pokročilém stadiu. Věřím, že se podaří schválit, protože potřebujeme mít, řekněme, takový přesný jízdní řád, co se má udělat, na jaké úrovni a řekl bych, že čím dříve ho budeme mít, tím lépe, protože ten problém obezity je velký a má spíše tendenci se zhoršovat.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Martin Haluzík, Martin Hrubý. Byli našimi hosty. Pánové, oběma děkuju, oběma přeju příjemný večer.
Přidejte odpověď