ČT 1
Ministerstvo zdravotnictví dokončuje národní vakcinační strategii. Dokument na příštích pět let už prošel připomínkovým řízením. Vládě ho šéf rezortu chce předložit v září.
Cílem je zvýšit podíl očkovaných hlavně v rizikových skupinách. Víc zapojit se podle návrhu mají pojišťovny. Například cíleným zvaním. Zdravotníci v primární péči by pak měli obsloužit i neregistrované pacienty.
Vlastimil Válek, vicepremiér, ministr zdravotnictví, místopředseda strany /TOP 09/ Předpokládám v příštím roce ty náklady řádově v desítkách milionů, odhaduji to někde mezi, řekněme, 70 až 80 miliony Kč. Součástí je jakási propagace, podpora toho očkování, ale ty peníze se bohatě, bohatě vrací.
Adam Vojtěch, expert hnutí ANO na zdravotnictví Uvidíme, jak ta strategie bude obecně vypadat, ale samozřejmě je to o permanentní osvětě, protože se tady šíří bohužel stále spousta informací, které prostě se nezakládají na vědeckých faktech o očkování.
Marcela Augustová, moderátorka Návrh kromě jiného počítá taky s pravidelnými průzkumy veřejného mínění na téma vakcinace, stejně jako s průběžným hodnocením imunity v populaci. Rozšířit by se mohla i škála hrazeného očkování.
redaktorka Je jí 13 měsíců podle očkovacího kalendáře čas na injekci proti spalničkám. Tereza Čedíková je sama zdravotnice. Svým dětem nechává tak dát i většinu nepovinných očkování.
Tereza Čedíková, matka Očkujeme i klíšťovou encefalitidu, mám plně naočkovanýho i syna, vesměs veškerý očkování byly bez komplikací.
Denisa Čížková, redaktorka Jen asi dvě rodiny u pediatričky z Odoleny Vody jakákoliv očkování odmítají. Přesto se celorepublikově proočkovanost proti některým nemocím zhoršuje. Třeba konkrétně u spalniček Klesla proočkovanost v posledních letech pod 90 %. Mezinárodně doporučovaná hranice důležitá pro udržení kolektivní imunity je 95 %. Pomoci má chystaná strategie, třeba i rychlejším zaváděním plně hrazených očkování. Výrobci ale budou muset zažádat o analýzu zdravotních i ekonomických přínosů.
Jakub Dvořáček (náměstek ministra zdravotnictví), By pacient v tomto ohledu by měl mít větší množství plně hrazených očkování. My máme 160 dní na ten proces, takže čistě teoreticky do půl roku by to k tomu rozšíření mohlo dojít.
redaktorka Podle návrhu by mělo jít zejména o vakcíny pro těhotné ženy. Děti by nově mohly mít zdarma očkování proti planým neštovicím, žloutence typu A nebo těžkým průjmovým infekcím.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti Ty, které jsou uvedeny mezi prvními, jsou například vakcíny, proti kterým očkuje celá západní Evropa, třeba rotaviry u kojenců, které přinášejí velké ekonomické úspory.
Denisa Čížková, redaktorka Větší důraz má být i na bezpečnost očkování. Pokud pacient zemře do 30 dnů po něm, má být povinná pitva. Protokol z ní doteď chybí úřadům v případu dítěte, které zemřelo začátkem roku, krátce po očkování proti pneumokokům. Vakcínu pak SÚKL zakázal na měsíc používat.
Tomáš Boráň, ředitel Státního úřadu pro kontrolu léčiv My vlastně na takový materiál nemáme právní nárok. Mělo to vlastně charakter jiného onemocnění a s tím, že jsme neměli další záchyt ani v Evropě podobných nežádoucích účinků, tak jsme si mohli dovolit rozhodnout o tom povolení používání této šarže.
Denisa Čížková, redaktorka Zájem o vakcínu se od té doby vrátil k běžným hodnotám.
Alena Kyjonková, praktická lékařka pro děti, Odolena Voda Za červenec jsme vyočkovali zhruba 25 vakcín, rozhodně tady nebyl pokles.
redaktorka Pacienti i zdravotníci nahlásili loni 3 500 podezření na nežádoucí účinky všech léčivých přípravků, z toho 500 se týkalo očkování.
Jan Bělohlávek, primář II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Myslím si, že i u komplikované příhody je vyplnění toho formuláře někde kolem půl hodiny práce, na druhou stranu všichni víme, že čím více informací chcete v jakémkoliv registru, tím méně ve finále těch informací v reálném životě dostanete.
Denisa Čížková, redaktorka Devět z deseti hlášení bývá podle SÚKLu neúplných. Během pandemie chyběl u poloviny vakcín i základní údaj, jako je název nebo šarže látky. Ty mají být nově povinnou položkou.
moderátorka Návrh dokumentu obsahuje jasně formulované cíle, kterých má Česko na poli očkování do pěti let dosáhnout. Kupříkladu dvě dávky povinné vakcíny proti spalničkám dostává dnes 85 % dětí. Ve vytyčeném horizontu to má být minimálně 90.
moderátor Výrazný posun si strategie slibuje v doporučované vakcinaci proti lidským papilomavirům. Ty jsou nejčastější příčinou rakoviny děložního čípku. U dívek má míra dosáhnout 75 %, u chlapců, kteří můžou být přenašeči, 70.
Marcela Augustová, moderátorka Celkově se má zvýšit taky počet očkovaných proti chřipce. Mezi seniory, kterým hrozí těžší průběh, je momentálně chráněná čtvrtina. Cílem je polovina. Josef Kvasnička, moderátor Česko teď za většinou evropských zemí zaostává. Třeba v Portugalsku si nechává tuto vakcínu aplikovat 7 z 10 starších lidí. Naopak horší čísla, než jsou ta tuzemská, vykazují Slováci nebo Poláci. Vakcínu je třeba opakovat každý rok a upozorňovat na to bude i mobilní aplikace EZ karta. Ta se právě dnes rozšířila o nové funkce.
Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Položka Moje zdraví, kterou když rozkliknu, tak obsahuje dvě podmenu, jedno jsou screeningová vyšetření a potom jsou preventivní prohlídky. Tady rozkliknutím už vidím všechny prohlídky, které byly absolvovány od září, doplním notifikace o screeningových vyšetřeních. A tyto notifikace vyzvou k tomu, aby například tetanus, který vlastně odejde po 10 letech, tak vyzve toho pacienta k další návštěvě.
Přidejte odpověď