Dostávají čím dál větší prostor zapojit se do jejich léčby
Praha, 9. října 2025 – Zdravotní kardiologické sestry hrají klíčovou roli v tom, jak se bude
dařit lidem s nemocným srdcem. Jejich zapojení pomáhá udržet nemocné pacienty mimo
nemocnice a předcházet zhoršování jejich stavu.
Shodují se na tom čeští kardiologové, a na letošní XXVIII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání (ČASS) tak mají zdravotní sestry vlastní sekci. Akce se uskuteční ve dnech 10.10.-11.10.2025 v hotelu Passage v Brně.
„Zdravotní sestry se stále více podílejí na léčbě pacientů a jejich role je do budoucna klíčová.
Usilujeme o to, aby mohly samostatně pacienty edukovat, konzultovat jejich stav a ve
spolupráci s lékařem pacientům nastavovat léčbu. Podobně jako v diabetologii. K tomu je
potřeba, aby měly vlastní kódované výkony,“ vysvětluje předseda České asociace srdečního
selhání České kardiologické společnosti prof. MUDr. Jan Krejčí.
Rostoucí kompetence sester stojí na partnerském vztahu s lékaři. Sestra je pro pacienta
prvním kontaktem, vede s ním rozhovory, kontroluje jeho výsledky a informace postupuje
lékaři. „Pacienti nám důvěřují a jsou ochotni se s námi aktivně podílet na své léčbě. Díky
důvěře mezi sestrou a lékařem a dále mezi sestrou a pacientem či jejich rodinou jsme proto
často schopni reagovat na změny zdravotního stavu bez nutnosti hospitalizace,“ popisuje
Mgr. Dagmar Hetclová, vrchní sestra I. interní kliniky – kardiologické Fakultní
nemocnice Olomouc.
Pacienti tuto souhru mezi lékařem a sestrou vnímají a často ji zmiňují v děkovných dopisech. Bez takto úzké spolupráce bychom nemohli fungovat,“ doplňuje Mgr. Monika Černá, vrchní sestra I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.
Kromě posilování role zdravotních sester se v posledních letech rychle rozvíjí i telemedicína.
Umožňuje každodenní přenos zdravotních dat pacientů s nemocným srdcem, například jejich
váhy, krevního tlaku či tepové frekvence, přímo do nemocnice. Díky tomu lze rychle zachytit
zhoršení zdravotního stavu, a to dříve, než by museli opět do nemocnice.
„Pacienti si doma denně měří hmotnost, tlak nebo tepovou frekvenci a data přenášejí do
aplikace, jejímž prostřednictvím je můžeme sledovat. Díky tomu rychle reagujeme na změny
zdravotního stavu, upravíme například dávku léků nebo domluvíme kontrolu u lékaře dříve,
než byla původně plánována. Předejdeme tak zhoršení. U pacientů, kteří mají mechanickou
levostrannou srdeční podporu, je telemonitoring už běžnou součástí péče,“ říká Monika Černá.
Telemonitoring je přínosný i z pohledu rychlosti reakce.
„Máme nastavený systém alarmů, takže pokud se pacientovi cokoliv stane, přijde upozornění i o víkendu. Reagovat tak můžeme prakticky okamžitě. Je důležité odhalit výkyvy ještě předtím, než se stav zhorší – často tak dokážeme předejít hospitalizaci,“ dodává Dagmar Hetclová.
Srdeční selhání je přitom jedním z největších medicínských i společenských problémů
současnosti. V Česku jím trpí přibližně 400 tisíc lidí. Každý rok přibývá kolem 40 tisíc nových
pacientů a nemoc je nejčastější příčinou hospitalizace u lidí starších 65 let. Čtvrtina pacientů
se vrací zpět do nemocnice do měsíce po propuštění, polovina do půl roku. Nemoci oběhové
soustavy jsou podle statistik dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku.
„Pokud chceme čelit epidemii srdečního selhání, musíme rozvíjet síť specializovaných ambulancí, více zapojit sestry a využívat telemedicínu. Jen tak dokážeme zlepšit prognózu pacientů a zároveň
ochránit nemocnice před přetížením,“ uzavírá prof. Krejčí.
Přidejte odpověď