ČT 24
Na dnešek připadá Mezinárodní den bílé hole. Vyhlášen byl ve Spojených státech v roce 1964 a od poloviny osmdesátých let se připomíná také v ostatních zemích, tedy včetně i České republiky. S jakými problémy se nevidomí setkávají v ulicích? Jaké pomůcky kromě bílé hole dnes mají k dispozici? A jak v těchto dnech probíhá dobročinná sbírka Bílá pastelka? To vše zjišťuje přímo v Domě služeb pro nevidomé v Praze Lada Kolovratová. Lado, zdravím tě. Kolik nevidomých lidí žije v …..
mluvčí 12, Dobré ráno v Česku žije zhruba 75 000 nevidomých a slabozrakých. Počet lidí, kteří mají vážné potíže se zrakem, bohužel rok od roku přibývá. A více už Eva Machová, ředitelka Tyfloservisu, což je organizace, která učí nevidomé, jak pracovat s nejrůznějšími pomůckami, třeba i s bílou holí. Dobrý den. Na dnešek tedy připadá Mezinárodní den bílé hole, od kdy se vlastně bílá hůl používá? Proč je právě bílá.
Tak hůl používali jako jakousi ochranu před překážkami nevidomí odjakživa, ale bílá je už více než 100 let, kdy fotografa, který oslepl, napadlo v roce 1921 tu hul obarvit na bílo a skutečně se ujala potom ve třicátých letech ve Francii, v Americe ta bílá barva té hole právě jako kontrastní barva, která je dobře vidět ve městě a podobně při pohybu nevidomého a upozorňuje na ten jeho handicap a vlastně zvyšuje ohleduplnost okolojdoucích, my tady máme dvojí hole, na jedné straně hole starší zhruba 30 let, jednu z nich zkusím vytáhnout, a na druhé straně hole už moderní.
Jaký je mezi nimi rozdíl.
mluvčí 13, Tak těch rozdílů je mnoho. Na první pohled, řekněme to uživatelské, vidíte, že ta rukojeť je úplně jiná, je daleko lépe příjemnější do ruky. Umožňuje to správné držení, neklouže vám. Také ty hole se dělají dneska z jiných materiálů, ty materiály lépe nesou tu informaci, tu zvukovou informaci i tu hmatovou informaci, jde o to, jak ta hul různě vibruje atp.
mluvčí 12, Tak zkusme si vzít do ruky jednu z takových holí, která už má velmi zajímavou vychytávku, kterou mohou lidé používat kupříkladu v metru. Ukažte nám, prosím, co to je a jak to funguje.
mluvčí 13, Tak to je hůl s tzv. vysílačkou VPN. A protože ty vstupy do metra mají na sobě majáček, tak vlastně zvukově navádí a člověk, může to být i vstup do jiné třeba budovy, a člověk se lépe tedy orientuje, pomáhá mu vlastně ta informace v orientaci v prostředí.
To znamená, že mu vlastně napoví, kde je.
mluvčí 13, Ano, napoví, kde je tam vstup a on za ním směřuje, vlastně jde po tom zvuku. Pomáhá používat i dopravní prostředky, veřejné budovy. A podobně.
My už tady vidíme také nácvik s bílou holí u nevidomých, jak dlouho vlastně vůbec trvá, než se člověk naučí s tou bílou holí pohybovat se v terénu.
mluvčí 13, Tak je důležité se naučit dobře techniky, protože pochopitelně jinak používáme bílou hůl někde na chodníku, kdy vlastně jdeme podél vodící linie, což teď můžete vidět, jakousi ilustraci toho nácviku, ale jinak používáme bílou hůl, když hledáme třeba schody a natož když chceme po těch schodech chodit třeba nahoru, dolů, je to opravdu důležité dělat bezpečně, aby nám ta hůl hezky ty schody našla, aby nám prostě pomáhala také při nástupu do dopravních prostředků. To je třeba docela složitá situace.
mluvčí 12, ——————– Tak vám v tuto chvíli děkuji a mým dalším hostem je Dagmar Filgasová, která je ředitelka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, dobrý den.
Tak vy jste také nevidomá, povězte mi, s jakými problémy se nejčastěji dnes setkáváte ve městech, na jaké peripetie narážíte? Co vám vadí v současné době při rozvoji techniky a různých tichých vozidel?
Dagmar Filgasová, ——————– Narážíme na to, že nám majitelé koloběžek nebo uživatele koloběžek často odkládají Do prostoru na chodník koloběžky, a to třeba i nevhodným způsobem a máme potom řadu úrazů. U nevidomých a slabozrakých také nejsou vhodně umisťovány propagační roll-upy a stojany u obchodů, no, a také musíme vnímat to, že úplně nejsou v pořádku chodníky, cesty, silnice, ale zejména chodník by měl být v pořádku, měl by mít přirozenou vodící linii, aby nevidomý a slabozrací mohli bezpečně chodit.
mluvčí 12, Blíží se zima a sníh, třeba i sníh. Pokud bude štěstí v Praze budeme mít sníhovou nadílku. Co to ale znamená pro nevidomé? Ti už tolik o štěstí nemohou mluvit, jako třeba děti.
Ano, ano. Pokud nasněží a je větší vrstva sněhu, tak nevidomí ztrácí přirozenou vodící linii. Nemají se bílou holí o co zachytit, nemají se nechat, jak vést. Takže tady v tomto případě už opravdu záleží na dobrém nácviku. Třeba střediska Tyfloservis, aby je naučily i v tomto prostředí se pohybovat, znát důkladné procvičování dovedností v této oblasti. No, ale v zimě máme také čepici, no, a nevidomí vnímají hodně zvuky, posloucháme, takže pokud máme čepici, do toho nám sněží, fučí vítr, takže už obtížně vnímáme i ty zvuky a pro nevidomé úplně tato situace jednoduchá není.
Tak my už se tady teď díváme na tzv. bílou pastelku. Je to tedy charitativní projekt přímo váš, Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, tato charitativní sbírka právě teď probíhá. Vy jste začali před dvěma dny. Tak co je jejím cílem?
Cílem pastelky je jednak poukázat na život nevidomých, slabozrakých v naší republice, provést určitou míru osvěty k tomu, jak vlastně nevidomí, slabozrací žijí a bílá pastelka je také náš symbol, díky kterému mohou lidé za malý finanční obnos pomáhat vzdělávat nevidomé a slabozraké v naší republice
Jak se staví lidé k bílé pastelce? Do jaké míry ji kupují? Kolik se vám třeba podařilo vybrat v loňském roce?
Lidé jsou zvědaví, protože on ten svět nevidomých a slabozrakých není úplně znám, je to svět takový trošku mimo běžný život a díky bílé pastelce se do toho světa trošku dostanou a zajímají se o naše dvojice dobrovolníků, kterých v letošním roce je více jak 3 500 po celé republice. Také vysvětlují, jak vlastně bílá pastelka pomáhá a drtivá většina veřejnosti se staví kladně, snaží se pomoci, ptají se a zajímají se o to, jak nevidomí a slabozrací žijí.
Tak já vám v tuto chvíli děkuji a na malou chviličku si přejdu ještě znovu k paní Machové, ředitelce Tyfloservisu, protože my už tady vidíme celou řadu dnešních moderních pomůcek, kteří používají nevidomí, tak co kupříkladu to je.
Tak je tu velká skupina slabozrakých lidí a těm mohou pomoct nejrůznější lupy, proto my ty lupy doporučujeme, pomáháme vybírat, tohle je ruční lupa, v podstatě se jeví jako Stojánková, může fungovat, vidíte, že má i osvětlení, a to všechno zlepšuje tu čitelnost textu. Jsou tady ale i lupy elektronické, které ten text zvětší třicetkrát nebo i padesátkrát, mohou mít různé barevné varianty, různé kontrasty, které mohou třeba u některých těch chorob být příjemnější, ten člověk s tím může lépe vidět.
Také třeba vidíme speciální psací stroj.
To je tiskací stroj, kterým se píše Braillovo bodové písmo, letos slavíme 200 let od nálezu toho Braillova písma, a potom si označujeme doma třeba koření, tady oregano v braillu nebo pepř a vlastně lépe se orientujeme v takových běžných věcech. Také se třeba učíme nalévat vodu do skleničky.
Zkuste nám ukázat, jak tohle funguje.
Je taková zvuková nebo i vibrační pomůcka. Takže takhle.
Teď nám zvoní také konec našeho vstupu. Tak já vám mockrát děkuji za rozhovor a přeji hezký den a znovu tedy připomínám, že na dnešek připadá Mezinárodní den bílého let, ten se v České republice slaví od osmdesátých let minulého století.
Přidejte odpověď