Přeřadili mě z III. stupně invalidity na první. Jak je to možné?

ilustrační foto: stockvault.net

Pořad České televize Černé ovce se zabýval příběhem ženy, jíž snížili ze dne na den stupeň invalidity ze třetího nejtěžšího na stupeň jedna. Co na to řekli odborníci, právníci, lékaři, ministerstvo…?

reportáž ČT

Linda NGUYEN, :
Prostě zničehonic mi v listopadu 2012 z neznámých příčin přišlo, že mi snižují třetí stupeň na druhý stupeň. Takže jsem využila možnost podat námitku, tudíž jsem se odvolala. A tam mi bylo sníženo ještě na první stupeň.

Paní Linda Nguyen z Prostějovska mluví o invalidním důchodu a postižení. Ze dne na den se z třetího, nejtěžšího stupně dostala na stupeň jedna. Ten je nejnižší. Tak rozhodl posudkový lékař. A přitom trpí vzácnou formou nevyléčitelné nemoci, systémovým lupusem.

NGUYEN:
To je onemocnění pohybových tkání, které postupně ničí všechny životně důležité orgány v těle.

Paní Linda špatně chodí, má nemocné klouby, ledviny a nedávno byla na operaci mozku. Než lékaři určili diagnózu, trvalo to tři roky. Léčba začíná u revmatologů, proto jsme v Revmatologickém ústavu zjišťovali, co systémový lupus znamená a jak může být tato nemoc zákeřná.

Ladislav ŠENOLT, vedoucí Oddělení experimentální revmatologie, Revmatologický ústav:
Naprostá většina pacientů mívá bolesti kloubů, nadále mohou být postiženy některé vnitřní orgány. Nejčastěji bývají postiženy ledviny, může být ale postižen i kardiovaskulární aparát, to znamená srdce, plíce. Relativně často bývá postižen i mozek. Ta nemoc je potenciálně nebezpečná a z velké části i smrtelná.

NGUYEN,
Zkraje si mě ani nezvali ke komisi, protože vzkázali po mamince, že tato nemoc má prognózu, že se bude jenom nadále zhoršovat.

Pro paní Lindu nic příjemného, okamžitě ji přiznali plný invalidní důchod třetího stupně. To bylo v roce 2005. Učila se s touto nemocí žít, přestože měla každou chvíli komplikace. Před dvěma lety ale přišel šok. Bez prohlídky, jen tak. Podle úřadů se uzdravuje a třetí stupeň postižení ji zrušili, přeřadili na první a paní Linda by měla jít do práce.

To znamená, že se ten váš zdravotní stav nějakým zázračným způsobem sám zlepšil?

NGUYEN,
Bohužel nezlepšil, od roku 2005, kdy jsem začínala medikace, byly dva základní léky, tak jich mám v současné době sedm plus spoustu doplňujících léků, na ochranu žaludku třeba, dále umělé slzy, dále cévní problémy.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR:
Především je tam základní chyba v tom, že posudkový lékař rozhodl, aniž by tu paní vyšetřil. Bohužel těch posudkových lékařů je velmi málo. Jsou dneska více méně přestárlí, když to takto řeknu. Průměrný věk posudkových lékařů je téměř 60 let. A oni tu agendu nezvládají.

Takže paní Linda ani neví, kdo o ní jen tak, podle papírů rozhodl, neví, komu má dokázat, že zdravá není. Svého posudkového lékaře nezná.

Martin DOLEŽAL, advokát:
Ten posudkový lékař předá zprávu správě sociálního zabezpečení. Tahle správa vydává rozhodnutí, kterým přizná nebo nepřizná invalidní důchod.

Jen podle zdravotnické dokumentace bez podrobného vyšetření rozhodli lékaři na severu Moravy o tom, že paní Linda je téměř zdravá. A tak jsme požádali odborníka, aby pacientku osobně vyšetřil.

NGUYEN,
O to horší je to, že ta nemoc není vidět zvenku. A vlastně nikdo nevidí, že to ničí člověka zevnitř, že vám to žere ledviny, plíce, klouby.

Dalo by se říct, že se někdy dá ta nemoc úplně vyléčit, že by byla zdravá?

Petr ARENBERGER, přednosta Dermatoverenrologické kliniky, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha:
Tento typ systémového onemocnění je možno držet, čili my říkáme, že je to onemocnění léčitelné, ale vyléčitelné je obtížné.

Ladislav ŠENOLT, Revmatologický ústav:
Často dokážeme navodit i takzvanou remisi, což je bezpříznakové období, kdy ti pacienti se relativně mohou cítit dobře. Ale ne ve všech případech se toto daří a léčba leckdy musí být vyloženě agresivní.

NGUYEN:
Já jsem zmatená, já si připadám jak parazit, jako někdo, kdo tady se chce válet doma. Přitom ten důchod není nijak vysoký, vlastně to stačí akorát na doplatky léků.

Problém řeší paní Linda bezvýsledně už více než dva roky. Ale určité šance ještě má. V podobných případech se obraťte na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zasedne nezávislá posudková komise a vše přezkoumá. Ale co když rozhodne ve váš neprospěch?

Petr SULEK, mluvčí, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR:
Tak pak samozřejmě posuzovaná osoba má ze zákona nárok využít takzvané mimořádné opravné prostředky. A těmi mimořádnými opravnými prostředky se má na mysli například návrh na podání přezkumného řízení. Tento návrh na podání přezkumného řízení podává dotyčná osoba taktéž na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Když se na vás někdo konkrétně obrátí, tak ministerstvo se tomu věnuje individuálně, případ od případu?

Petr SULEK,
Případ od případu, rozhoduje posudková komise ministerstva.

Pokud ani tentokrát neuspějete, je tady ještě další možnost, podat správní žalobu.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR:
U správní žaloby v sociálním zabezpečení neplatí ten, kdo žaluje, žádné poplatky u soudu. Ta žaloba se podává ke krajskému soudu. A dokonce nemusí občana zastupovat ani advokát, protože správní soud vlastně rozhoduje o tom, zda státní úředník nebo úřad postupoval v souladu se zákonem.

I v tomto případě platí, pokud selžou všechna odvolání, zbývá soud civilní.

Martin DOLEŽAL, advokát:
U toho soudu, aspoň taková je dosavadní zkušenost, že ti pacienti často uspějí, protože ten soud vidí ty nedostatky většinou v práci toho správního orgánu, vidí, že třeba ten správní orgán se nezabýval těmi podrobnostmi.

NGUYEN,
Je to prostě divný, když z třetího stupně invalidity vám takhle úplně přes noc vlastně jedním tahem vezmou na první stupeň, a nevíte proč.

přepis invArena

ilustrační foto: stockvault.net

2 komentáře

  1. Tady se pořád kritizuje, že posudkový lékař pacienta nevidí, ale rozhoduje jen podle zdravotní dokumentace. A co je na tom vlastně špatně, že posudkář pacienta ani nevidí? Vždyť přece nezjistí nic jiného než to, co už má v té zdravotní dokumentaci, kde má všechny lékařské zprávy ze všech vyšetření těmi odbornými lékaři.
    Když by si posudkář toho postiženého pozval, bylo by to zbytečné, protože by nic dalšího nezjistil a jen by toho člověka pro nic za nic tahal do své ordinace. Úkolem posudkáře je vyhodnotit všechny lékařské zprávy a s doporučením, při kterém vychází z nějaké metodiky či směrnice MPSV, to své hodnocení či závěr pošle na ČSSZ. Osobní návštěva pacienta na tom nic nezmění, pokud by se ovšem postižený nechtěl pokusit dát nějaký úplatek za to, že jej posudkář doporučí na vyšší stupeň invalidity. Možná, že prevence toho uplácení je jeden z důvodů, proč se posudkář s tím pacientem nevidí. A to je vlastně dobře.

    • Ty jsi tele, podle, vnitrnich smernic, kterymi se statni urednik musi ridit / i posudkovy lekar/ nejsou smernice v souladu se sdravotnim stavem invalidy….muj syn po zasahu „drabkovcu“ byl prezarem ze III. stupne prispevku na peci do stupne I. a svete div se ona mu ta ruka ne a ne dorust a druha ruka se taky nezacala hybat …..jak jen to ti posudkari dokazali, ze papirove je zdravej jako ripa….uplnej atlet.

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.