V ČR je dosud jen jediný stacionář pro psychicky nemocné děti

ilustrační foto Ambro FreeDigitalPhotos

Denní stacionář pro adolescenty na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice je jediný v ČR a byl otevřen před 15 lety. Žádné další takové stacionáře od té doby nevznikly, řekla vedoucí centra dorostové a vývojové psychiatrie MUDr. Petra Uhlíková. 

Až polovina pacientů stacionáře se léčí se sociální úzkostnou poruchou, základem je nácvik sociálních dovedností. V péči odborníků jsou pacienti s psychickými obtížemi od 14 do 21 let, kromě těch, kteří se pokusili o sebevraždu, nebo jsou závislí na drogách. Pacienti docházejí na denní program, který je každý pracovní den od 08:00 do 16:00. Na oddělení je zajištěna také výuka ve třídě základní školy při nemocnici.

Skupina ve stacionáři je pro 15 pacientů, průběžně se obměňuje, jak přicházejí noví. Specifikem dětské péče ale je sezónní kolísání, v září žádné děti nemocné nejsou a teprve s blížícím se koncem školního roku a vysvědčením jich přibývá. Pokud tedy je potřeba většího počtu pacientů, je skupina větší. „V průměru přijmeme 55 pacientů za rok, průměrný věk je 16,2 roku. Za loňský rok evidujeme 1841 dnů ve stacionáři při průměru deset dětí na jeden pracovní den,“ upřesnila lékařka.

Přednosta psychiatrické kliniky profesor Jiří Raboch připomněl, že historie dětské psychiatrie jako samostatného oboru sahá v českých zemích do roku 1871, kdy byl v Praze založen ústav Ernestinum pro slabomyslné děti. V moderní době význam psychiatrické péče narůstá. Mírně přibývá sebevražd a od roku 1994 vzrostl počet psychiatrických vyšetření pro poruchy nálady třikrát.

„Uvedené údaje dokládají potřebnost prevence a včasné léčby u rozvíjejících se duševních poruch,“ řekl s tím, že na změny v zajištění psychiatrické péče o děti se zaměří i plánovaná reforma psychiatrie.

Uhlíková řekla, že dospívající s psychiatrickým onemocněním potřebují přístup, který zohlední mentálně nezralého, ale fyzicky dospělého člověka. V tomto vývojovém období vzniká řada vážných duševních poruch, jako schizofrenie, poruchy příjmu potravy či poruchy chování, často je provází sebepoškozování a sebevražedné chování.

Diagnostiku i léčbu ztěžují podle lékařky také pubertální projevy. Další komplikací léčby v době dospívání jsou sociální a právní otázky. Lékaři musejí spolupracovat s rodiči či zákonnými zástupci pacientů i s řadou institucí a podle Uhlíkové bývá problém sladit jejich odlišné normy.

ilustrační foto Ambro FreeDigitalPhotos

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.