Třásl se mu palec na levé ruce, byl pomalejší, měl problémy s pamětí. V noci si nemohl sám dojít ani na toaletu. Parkinsonovu chorobu mu lékaři diagnostikovali před 10 lety, to mu bylo 41. Libor Jáša zvládl přesto ještě 7 let pracovat jako nástrojař, pak už to ale nešlo a o zaměstnání přišel. Jeho zdravotní stav se stále zhoršoval.
ČT 1
Libor JÁŠA, pacient s Parkinsonem: Těžko vysvětlíte někomu, že se, že se nemůžete pohnout, že víte, že ta noha se má pohnout a nedáte jí ten povel, no, to je těžký, tak já jsem měl ještě ortopedickej problém, takže jsem vlastně tu chůzi šouravou takovou přisuzoval tomu a ne té nemoci, tomu Parkinsonovi. No, a potom jsem šel teda k obvodní lékařce a ta mě poslala na neurologii a tam už věděli, co to je.
Nemoc mu změnila život. Léky, které léta bral, přestaly po čase zabírat, a tak mu lékaři před rokem a půl navrhli léčbu hlubokou mozkovou stimulací. Spočívá v implantování neurostimulátoru pod kůži a voperování dvou elektrod do mozku. Po zapojení pomáhají regulovat patologické impulsy a pro nemocného to znamená zpomalení nemoci a utlumení jejich příznaků.
Marek BALÁŽ, zástupce přednosty, I. Neurologická klinika FNUSA:
To může nastat u někoho po 5 letech, u někoho po 10 letech, i když v současnosti je taky trend na základě velkých klinických studií nečekat zbytečně dlouho s tou operací a spíš to posouvat do mírně dřívějších, mírnějších stádií.
Dodnes ji v Česku absolvovalo už 500 pacientů. Jen na brněnském neurochirurgickém pracovišti 120 a řada z nich se podobně jako Libor Jáša mohla vrátit k běžnému život. Díky ní znovu začal dělat běžné činnosti, jako je třeba příprava kávy. Do zaměstnání už se vrátit nemohl, ale užitečný podle svých slov stále je. Pomáhá mu i to, že může znovu řídit auto. Přístroj zabudovaný v jeho těle ho vrátil o několik let zpátky.
Marek BALÁŽ,:
Za jednu sekundu zhruba stokrát proběhne krátký impuls o síle několika voltů, takže to je velmi vysokofrekvenční stimulace, ale teda ten proud není moc silný a vlastně to působí jako určitá rušička pravděpodobně, že určité nesprávné, chorobné rytmy v mozku se odblokují a následkem toho se zlepší určité příznaky Parkinsonovy choroby, jako je hlavně třes, zpomalenost, ztuhlost, na ty to funguje výborně.
Parkinsonovou chorobou trpí v Česku až 20 tisíc lidí. Nemoc se obvykle projeví po šedesátém roku věku, ale deset procent pacientů onemocní do čtyřiceti let. Hluboká mozková stimulace zlepší zpomalenost nebo ztuhlost. Poruchy paměti a stability ale pacientům stále zůstávají. Ty pak tlumí prášky nebo speciální náplast. Pan Jáša sice je v invalidním důchodě, díky neurostimulátoru se ale zvládá starat o dům a z každé parkinsoniády si přiveze alespoň jedno první místo.
Přidejte odpověď