S Martinem Rozumkem, ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům – debata v České televizi o uprchlících….
Začneme u toho, jestli jižní státy a to je jedna z otázek, která se teď klade, mají šanci, jižní evropské státy myslím, mají šanci se o ty uprchlíky postarat samy pochopitelně za pomoci Evropské unie, ne úplně samy.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům:
Já si myslím, že nemají šanci, protože už nám to několik možná 10 let dokazují. Nelze očekávat od Maďarů, že sami zvládnou 43 tisíc žádostí o azyl za rok, jak měli loni, a my 700. Nelze očekávat od Malťanů, kde není voda, že se postarají o tisíce uprchlíků. Nelze to čekat od Řeků, od Bulharů, které mají, kteří mají ohromné …
:
ale kdyby tam byla podpora investiční, infrastrukturní, finanční z celé Evropské unie, abychom nemuseli řešit to, že sem půjde 100 a tam 5 tisíc uprchlíků.
Martin ROZUMEK,:
Já tomu nevěřím, protože jednak ty společnosti nejsou přijaté na to, aby přijímaly takové množství uprchlíků a jednak sami ti uprchlíci mají velice často příbuzné, různé vazby v těch zemích jako typu Německa, Švédska, Francie, takže je tam jakoby oboustranný nezájem zůstat například v té jižní Itálii nebo vůbec nemluvím o Bulharsku nebo Řecku.
:
Na druhou stranu severské země, o Švédsku se hodně mluví, ty jsou ochotny poměrně velké množství uprchlíků přijímat a zvládají to. Tak proč by celá Evropská unie na omezeném území jihu nemohla ten problém zvládat taky?
Martin ROZUMEK, :
Já si myslím, že jednak je tam úplně jiná kontura v těch společnostech přijímaní těch cizinců a i ekonomické, i ekonomická, i to ekonomická situace, prostě ta chudoba, ať si říkáme, co chceme, na jihu je mnohem větší než na severu Evropy a když vidím ty problémy Řecka, Itálie, Bulharska, Maďarska, tak jsem se nelze divit, že i to nastavení společnosti je proti imigrantům a samotní uprchlíci tam nechtějí být.
:
Když se vrátíme sem k nám do České republiky. My jsme připraveni na co z hlediska uprchlíků? Čistě technicky myslím.
Martin ROZUMEK,:
Čistě technicky teď slyšíme číslo 700 lůžek, že je k dispozici v podstatě okamžitě, ale já bych připomněl, že my jsme zvládali mnohem, v minulých letech mnohem větší počty. My jsme přijali 3500 lidí z Bosny, 1000 lidí z Kosova, měli jsme počet žadatelů o azyl v roce 2001 18 tisíc, 2003 11 tisíc, takže já to číslo 700 beru jako takový spíš výraz české neochoty něco udělat navíc, když ta ochota tady je, tak jsme dokázali v minulosti se mnohem, mnohem lépe postarat o mnohem větší počet.
:
Víte a je to totéž bavit se Jihoevropanech a bavit se o lidech z arabského světa, Sýrie, Libye a tak dále, Irák?
Martin ROZUMEK,:
Pro mě je to totéž v případě, že utíkají z války, takže pokud se bavíme o Syřanech, pokud se bavíme o Somálcích, tak by to mělo být totéž, protože jsou to lidé, kteří, kterým jde o život a kteří prchají v pronásledování a zachraňují se v podstatě takto. Samozřejmě jiná situace je, pokud se bavíme o Západoafričanech, což je ta poslední vlna příchodu. Tam jsou to většinou ekonomičtí migranti a tam ta situace je úplně jiná.
:
To znamená, tohle je jasná hranice. Útěk před válkou ano, ekonomičtí migranti ne, zpátky z Evropy pryč.
Martin ROZUMEK, :
V podstatě ano. Ta jasná hranice je daná ženevskou úmluvou, takže je tam to pronásledování z 5 důvodů, politika, náboženství, rasa a například i Bělorusové jsou v České republice velmi úspěšní a i Rusové utíkají ve velkém počtu, pokud se jaksi znelíbí tomu ruskému režimu, takže ta hranice je daná tou ženevskou úmluvou.
:
Vy říkáte, že pro vás je to naprosto jasná otázka. Máte-li zkušenosti právě i s těmi většímu počty uprchlíků, jsme na uprchlictví připraveni a teď už nemyslím čistě technicky, ale přináší to v daných lokalitách nějaké problémy?
Martin ROZUMEK, :
Já si myslím, že hraje velkou roli ta obava Čechů jakoby z jižních, z migrace z jihu, z arabských zemí, z Afriky, že pokud by byla situace, řekněme, dramatická na Ukrajině, tak si myslím, že i ta vstřícnost české veřejnosti a vstřícnost českých politiků by byla úplně jiná. Takže si myslím, že jsme mentálně připraveni, ale spíše na tu, na ten případ, že by ta krize nastala na východě nebo řekněme na Balkáně, než na ten případ, že prostě k nám přichází desetitisíce lidí třeba z černé Afriky.
:
Proč to tak je?
Martin ROZUMEK,:
Myslím si, že na to nejsme zvyklí. Velkou roli hraje nástup Islámského státu, kde pořád slyšíme hrůzy, hrůzostrašné zprávy o tom, co se tam děje, jaká zvěrstva a česká veřejnost …
:
Je přece ale přirozené, že lidi mají z tohoto obavu, tak má se potom až možná násilím, teď myslím politickým nějakým násilím nebo politickým tlakem někdo nutit do přijímání uprchlíků?
Martin ROZUMEK, :
Je to přirozené, ale my jsme přijali tu ženevskou úmluvu, takže těm uprchlíkům, těm skutečným, kterým jde o život, tak ty přijmout musíme a když to řeknu zjednodušeně, pokud by dorazilo do České republiky 20 tisíc Syřanů, tak máme povinnost jim pomoci a pokud by dorazilo 20 tisíc Nigerijců, tak nemáme žádnou povinnost jim pomoci a můžeme je v podstatě všechny vrátit zpátky.
:
A je to takhle jednoduché a stát k tomu takhle vlastně černobíle by se dalo říci, sudá lichá nebo ať to nazveme jakkoli, přistupuje?
Martin ROZUMEK, :
V teorii to takhle jednoduché je, v praxi samozřejmě záleží na tom azylovém řízení, na tom, jaké má člověk důkazy, jaký má ten příběh, který je schopen podepřít nějakými důkazy, ale de facto v té naší práci my hodně vycházíme z těch zemí, ze kterých pochází a je fakt, že se soustředíme hlavně na ty země, které prostě, kde je pronásledování běžné, kde je nějaká válka a takto postupujeme a dá se /nesrozumitelné/.
:
Vy jste říkal, když přijde 20 tisíc Syřanů, tak bychom povinnost měli, čili nějaké rozlišování na legální a nelegální uprchlíky to tady nemá hrát roli?
Martin ROZUMEK,:
Nemá hrát, protože v podstatě legální možnosti vstupu pro uprchlíky v současné době neexistují, takže se rádi háží všichni do jednoho pytle nelegálních migrantů, ale neexistují v současné době humanitární víza, neexistují žádné programy, kde bychom, kde by oni byli schopni někde z Jordánska prostě přicestovat bezpečně a legálně, řekněme, do Německa, kde mají své příbuzné třeba. Takže bohužel jsou nuceni využít těch nelegálních cest, pojí se na to organizovaný zločin a je to nebezpečné jak, jak pro ty uprchlíky samotné, tak to může být nebezpečné i pro ty společnosti.
:
My jsme teď v nějaké konkrétní situaci, návrh Evropské komise kvóty, bude se o tom debatovat. Když to neprojde, co bude? Objevují se informace, že jižní státy se mohou tak trochu začít mstít, když to takhle řeknu, přestanou uprchlíky registrovat, budou je posílat dál, tudíž nebude jasné, kudy přišli do Evropy, to je důležité pro to, kam případě uprchlíka vrátit, tak co bude v Evropě potom?
Martin ROZUMEK,:
Bude pokračovat ta současná situace, jak jste říkal, Italové nebudou registrovat, tím pádem nejvíc zatížené budou, bude dál Německo, Švédsko, Francie a my budeme pořád držet palce, aby ti lidé nepřišli k nám.
:
Přesto, nebylo by lepší, aby státy samy si rozhodovaly o tom, koho, kolik, kdy, za jakých podmínek? Jednotlivé státy bez direktivy centrály v Bruselu.
Martin ROZUMEK, :
Takto to v současné době probíhá, ale každý stát v Evropské unii v podstatě usiluje o to, aby těch uprchlíků měl co nejméně a tím naším cílovým přáním, kolik jich chceme přijmout, je nula a je to podobné prostě s Maďarskem, s Polskem, každý stát jich chce co nejméně. A pak samozřejmě pokud jsme jedna Evropská unie a někdo je postižený tak fatálně jako Maďarsko nebo Itálie, tak si myslím, že bychom jim měli pomoct.
:
Pane Rozumku, děkuju za rozhovor v Událostech, komentářích, na shledanou.
Přidejte odpověď