Česká republika patří mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě.
S cukrovkou 2. typu, která je spojena s nezdravým životním stylem, se u nás léčí přes 860 tisíc lidí, dalších asi 250 tisíc o své nemoci zatím neví.
»Cukrovka nebolí, o to zákeřnější je později,« řekl novinářům prezident Diabetické asociace ČR Milan Kvapil. K závažnějším komplikacím, jako jsou poškození srdce a cév, zraku, ledvin či nervů, by ale podle něj nemuselo dojít, pokud by se lidé začali léčit včas a nenechali dojít nemoc za bod, odkud už není návratu. »V astrofyzice se takovému bodu říká horizont událostí,« dodal Kvapil.
Celkové náklady na léčbu diabetu v ČR tvoří podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku minimálně deset procent celkových nákladů na zdravotní péči. »Většina peněz jde na léčbu komplikací diabetu. Stále roste počet pacientů s postižením ledvin, dále přibývá amputací diabetické nohy. Zvyšuje se počet pacientů a kardiovaskulárními komplikacemi, které mají na svědomí přibližně sedmdesát procent úmrtí diabetiků,« uvedl.
Nadějí pro nemocné jsou nové léky, které komplikace odvrátí, ušetří i zdravotní pojišťovny. Přínos nové léčby potvrdila tzv. farmakoekonomická studie. Sledovala 324 pacientů s diabetem 2. typu. V době nasazení léčby byli v průměru devět let od diagnózy a měli vysoké hodnoty tzv. glykovaného hemoglobinu. Ten určuje, jak dobře, či špatně pacient cukrovku zvládá. Při léčbě jim výrazně klesl glykovaný hemoglobin, tlak, cholesterol a snížila se jejich nadváha. Z nových léků nerozšířenější jsou gliptiny, které zvyšují u diabetika přirozenou cestou tvorbu inzulínu. Nejnovější jsou glifloziny, při kterých diabetici vylučuju přebytečný cukr močí. Ačkoli je podle Kvapila léčba na začátku trochu dražší, dlouhodobě spoří náklady tím, že klesnou výdaje na léčbu komplikací. »V přepočtu na tisíc léčených pacientů by v průběhu 20 let stát ušetřil ze zdravotního pojištění kolem pěti milionů korun přímých nákladů na kardiovaskulární komplikace, až 25 milionů na renální komplikace a až 14 milionů korun na diabetickou nohu,« shrnul Kvapil.
Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petra Hoňka loni vydala VZP na akutní léčbu diabetu téměř 3,5 miliardy korun, dalších 3,5 mld. Kč činí dlouhodobé náklady. »Společně s ostatními zdravotními pojišťovnami odhaduji celkovou částku vynaloženou na léčbu diabetu a návazných komplikací na 11,5 miliardy korun,« řekl. Přes 100 600 českých diabetiků má kvůli své nemoci postižený zrak, 2200 osleplo, výskyt infarktu myokardu je u nich až pětinásobně vyšší než v běžné populaci. Přes 97 100 diabetiků má chronické postižení ledvin, více než 40 000 trpí syndromem diabetikcé nohy a přibližně deset tisíc muselo podstoupit amputaci dolní končetiny.
Cukrovka vede k invaliditě, tři procenta nově přiznaných důchodů dostávají diabetici. »Nejvíce ohroženou skupinou, co se přiznaných důchodů pro diabetes týče, jsou lidé mezi 55 až 59 lety,« podotkla Iva Merhautová, náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Haló noviny
Přidejte odpověď