Kancelář ombudsmanky Anny Šabatové přijímá více stížností na hluk z dopravy, sdělila mluvčí Iva Hrazdílková. Podle ní loni chodila jedna stížnost za měsíc, letos je to dvojnásobek.
ilustrační foto: PhotoRack
Kancelář upozorňuje, že jen důsledný postup orgánů státní správy a strategické dopravní plánování mohou zabránit negativním dopadům dopravní zátěže na život a zdraví lidí.
Podle kanceláře se opakují stížnosti na opakovaně udělované výjimky z dodržování hlukových limitů bez snahy realizovat opatření, která by hluk snížila nebo před hlukem chránila lidi žijící v okolí komunikace. „Je nepřijatelné znovu a znovu prodlužovat výjimku pro nadlimitní hluk, aniž by se po vlastníkovi nebo provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje, že když není z vážných důvodů možné limity dodržet, může orgán ochrany veřejného zdraví vydat časově omezené povolení pro překračování limitů, ale pouze za předpokladu, že vlastník prokáže, že přijme opatření, která hluk sníží na rozumnou míru. Podle Hrazdílkové je potřeba obracet se na hygieniky, kteří by v případě překročení limitů pod hrozbou pokuty přinutili majitele nebo provozovatele komunikace k protihlukovému opatření.
Problematické jsou například oblasti sídliště Spořilov v Praze, ale také ve městě Dašice. Situace se naopak podařila vyřešit v obci Žiželice u Žatce, kde se prosadila protihluková opatření, nebo v Berouně v blízkosti sjezdu z D5, kde hygienická stanice zahájila na podnět zástupce ombudsmanky správní řízení o pokutě. Ke snížení hluku může vést protihluková stěna, ale také například snížení rychlosti.
Zpráva o životním prostředí České republiky z roku 2014 uvedla, že je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystaveno 344.000 obyvatel, celodenně pak 289.000 obyvatel. Největší hluková zátěž převážně ze silniční dopravy je v Plzni, Praze a Brně, kde je nadlimitním hladinám vystaveno kolem deseti procent lidí.
Přidejte odpověď