Na libušínském náměstí se v sobotu uskutečnil benefiční koncert u příležitosti třiceti let existence kapely Ikaros. Iniciátorem nápadu oslavit jubileum společně s dalšími hudebními skupinami a navíc s kvalitním doprovodným programem, byl její lídr Jiří Škrába.
Na pódiu se vystřídali muzikantští kolegové jubilanta – kapely Dynamit, All Right Band a Valrock, večer zpestřila i světelná show. Atmosféra byla opravdu báječná, počasí přálo, ba ani na děti se nezapomnělo – byla tu pro ně zábava s klaunem či vlastně klaunkou Sylvou, která je pobavila svou roztržitostí, trefnými dialogy a soutěžemi. K úspěchu akce přispěl i zkušený moderátor Standa Berkovec.
Kromě bezstarostné zábavy nabídl však Ikaros také možnost podpořit Nadační fond Mathilda, který se věnuje výcviku vodicích psů pro nevidomé lidi a pod patronátem hraběnky Mathildy Nostitzové pomáhá lidem se zrakovým postižením zapojit se do normálního života. Například spravováním digitální knihovny, na čemž má mimochodem hlavní podíl právě Jiří Škrába.
Návštěvníci Ikaros festu tak měli také možnost vyzkoušet si chůzi s vodicím psem, zakoupit si reklamní předměty s logem fondu a především získat přímo od ředitele společnosti Luboše Krapky zajímavé informace o výchově chlupatých lidských přátel.
„Málokdo zřejmě ví, že výcvik trvá dva roky a jde o nesmírně náročnou a pečlivou práci, která začíná výběrem vhodných štěňat a končí po dvou letech umístěním psa v rodině zrakově postiženého člověka. Celý proces je finančně značně náročný, činí více než 250 tisíc korun, ale někdy se bohužel stává, že se v průběhu výuky zjistí, že pejsek onemocněl. Vynaložené finance se tím nikdy nevrátí, protože se snažíme udržet si vysokou laťku morálního kreditu. Nikdy bychom nepředali slepému člověku pejska, který by dříve či později potřeboval častou a ne právě levnou veterinární péči. Proto se účastníme různých akcí, kde hovoříme o své činnosti a jsme upřímně vděční za každou podporu ze strany veřejnosti.“
V Libušíně bylo vidět, že si lidé práce této společnosti váží, její stánek byl v neustálém obležení, z čehož měl radost i organizátor akce Jiří Škrába. Zavzpomínal při tom na začátky Ikaru (přesně 15. srpna 1987): „Aparaturu tvořila vlastnoručně zhotovená elektronika a reprobedny, až později jsme si mohli koupit první profi vybavení.“ Nezapomněl také vyjádřit vděk rodině, bez níž by se fungovalo špatně a moc mu záleželo na tom, aby se sobotní akce povedla a líbila se.
Že se jeho přání povedlo splnit, mohou potvrdit všichni, kdo tam v sobotu byli. A určitě je i hřeje u srdce, že díky nim se pomoc dostane potřebným, v tomto případě nevidomým a slabozrakým.
JITKA SLAVÍKOVÁ
Kladenský deník
http://www.kladensky.denik.cz/
Přidejte odpověď