Mytí rukou, úklid domácnosti, kontrola zamčených dveří -přes dvě procenta populace má tyto běžné činnosti spjaté s nutkavými myšlenkami.
časopis Katka
Neškodné každodenní rituály a zvyky zná téměř každý. Někdo si před odchodem z bytu raději dvakrát po sobě zkontroluje, zda je sporák skutečně vypnutý, jiný zase věnuje poněkud intenzivnější péči ranní hygieně. Takové rituály patří k životu a dávají nám pocit jistoty.
Intenzivní nutkání
Jiná situace však nastává, pokud dotyčný svým chováním trpí nebo jeho nutkavé zvyky citelně narušují vztahy s ostatními – v tom případě totiž jde o patologickou obsedantněkompulzivní poruchu, k jejímž typickým příznakům patří úzkost, vnitřní neklid a psychická tíseň.
Podle statistik touto nemocí trpí přibližně dvě procenta populace, psychologové se však domnívají, že skutečná čísla mohou být mnohem vyšší – řada lidí se totiž stále ještě stydí vyhledat odbornou pomoc, a jejich obtíže tak zůstávají v utajení.
Poznejte problém
K nejrozšířenějším symptomům patří nutkavá kontrola domácnosti, přehnaný úklid i abnormálně důkladná osobní hygiena. Postižení si například neustále dokola myjí ruce nebo bez přestání kontrolují, zda skutečně vypnuli domácí spotřebiče a zavřeli všechna okna a dveře. Tím však seznam symptomů nekončí – některé zvyky se točí také kolem jasně stanoveného opakování (například: „Pokud si pětkrát po sobě nevyčistím zuby, už nikdy nebudu šťastná“), počítání nebo hromadění předmětů. V extrémních případech mohou takto postiženým osobám nutkavé úkony zabrat několik hodin denně a způsobit, že již nezvládají normální pracovní nasazení.
Duševní utrpení
Ve vzácných případech může být toto onemocnění vyvoláno neurobiologickou poruchou funkce mozku či genetickou predispozicí. Většinou jsou však problémy spíše psychického nebo emocionálního původu.
Nemoc často mívá kořeny v dětství. Mnoho postižených se muselo v příliš raném věku podrobovat přísným pravidlům bez jakékoliv možnosti vyjádřit svůj hněv nebo přání. Za účelem zvládnutí strachu z odmítnutí si tito lidé vyvinuli obranné mechanismy v podobě nutkavých zvyků, které jim pomáhaly lépe zvládat konfliktní situace.
Neustále se zvyšující počet nemocných má také co do činění s tím, že se naše životy stávají čím dál komplikovanějšími a složitějšími. Pomocí striktně daných rituálů chtějí postižení získat kontrolu nad situacemi, které se ve skutečnosti jejich kontrole zcela vymykají. Vzniká tak jakýsi „pseudo“ ochranný systém, jenž dotyčné domněle chrání před životními nástrahami. Také za „magicky“ orientovaným typem uvažování („Když nechám zavřené oči, nic se nestane.“) se ukrývá přání kontrolovat situace, na které bohužel nemáme vůbec žádný vliv.
Cesta z krize
Postižené osoby musejí nejprve pochopit, co se ukrývá za jejich „tiky“, a uvědomit si, že jejich prostřednictvím vedou jakýsi „náhradní život“, který je domněle chrání před skutečnou realitou. Jakmile si přiznají své opravdové problémy a začnou je řešit, přestanou utíkat do symbolického světa „nutkavých úkolů“, které ve své podstatě pouze odvádějí jejich pozornost od běžného života.
Diktát nutkavých zvyků je potřeba přetnout také konkrétními rozhodnutími – až se příště objeví obsesivní myšlenka, měl by si dotyčný zkusit říct: „Svět se nezboří, pokud odejdu z domu, aniž bych znovu zkontroloval sporák.“ Tímto způsobem se postaví proti vnitřní tyranii a v nejlepším případě dokáže přetnout bludný kruh obsesivních úvah.
Pokud však cítíte, že jste na podobný úkol krátcí, překonejte stud a vyhledejte odbornou pomoc.
—
Víte, že…
Nejlepší terapie
Částečné osvobození při léčbě obsesivně-kompulzivní poruchy nabízí zejména kognitivně-behaviorální terapie, jejíž hlavní doménou je práce s myšlením a chováním. Poruchy chování chápe především jako naučené reakce a k postupnému překonávání obsedantních myšlenek a rituálů používá cílená cvičení. Ne vždy dojde k úplnému vyléčení, v průběhu terapie se však postižení naučí lépe zvládat příznaky nemoci. Mnoho pacientů, kteří léčbou prošli, uvádí, že jsou díky ní schopni snáze odolávat nutkáním nebo je alespoň lépe řešit.
Přidejte odpověď