Ve vyškovském Domově pro seniory pobývají nejen důchodci z Vyškova, ale i z některých okolních obcí. Je přitom součástí sítě sociálních služeb, kterou donedávna platilo pouze město. Letos se to mění, v některých obcích rozhodli zastupitelé, že Vyškovu na služby přispějí.
„Z médií opakovaně slyšíme, že sociální služby jsou podhodnocené a hrozí jejich kolaps. Chápeme jejich potřebnost, protože zajišťují důstojné zacházení a pomoc lidem, kteří se nejsou sami schopni o sebe postarat. Obyvatelé obce tyto služby v určité míře využívají, proto se zastupitelstvo rozhodlo pomoci s jejich spolufinancováním,“ komentoval starosta Pustiměře Vlastimil Smékal.
Pro letošek se kromě ní zapojili také obce Drnovice, Komořany, Hlubočany, Rostěnice-Zvonovice a Bohdalice-Pavlovice.
Vedení Vyškova se na starosty obracelo už od loňska. „Hrazení sociálních služeb je dlouhé roky problematické. To, že se na podpoře nepodílí i okolní obce, není systémové ani dobré pro budoucnost péče. Zástupcům obcí jsme problematiku několikrát vysvětlovali. Peníze nejsou určené městu Vyškov, ale poskytovatelům sociálních služeb,“ zdůraznil vyškovský starosta Karel Jurka.
Dosavadní praxe se tak má postupně měnit. „Chybou je, že Vyškov, pod který spadá čtyřicet okolních vesnic, nemá už několik let vytvořený udržitelný systém financování služeb. Jedná se například o nejrůznější odlehčovací a pečovatelské služby, terénní programy, sociálně terapeutické dílny, domovy pro seniory či se zvláštním režimem, sociální rehabilitace, stacionáře, centra denních služeb, služby následné péče, azylové domy nebo odborná sociální poradenství,“ vyjmenoval vyškovský místostarosta Roman Celý.
Služby, které lidé z Pustiměře a dalších obcí využívají, mohou být i v podobě hospicové péče. „Zajišťujeme ji také v obcích mimo město. Pod naši působnost spadá celý bývalý okres Vyškov,“ potvrdila Alena Paldusová, která vede pro Charitu Vyškov poskytování hospicové péče.
Požadavky na město navíc rostou. „Kraj po nás chce doplácet jednotlivé druhy služeb, populace stárne, služby se zkvalitňují i v oblasti péče o postižené a naše spoluúčast se zvyšuje. Téma jsme proto otevřeli a přišli s návrhem modelu dle počtu obyvatel v jednotlivých obcích, které spadají pod Vyškov jako obec s rozšířenou působností. Dostáváme se k podílu spolufinancování ve výši sto sedmi korun na jednoho obyvatele. Potřebná částka, kterou kraj po Vyškova vyžaduje, se blíží sedmi milionům korun,“ vysvětlil Jurka.
Příspěvky od obcí budou zapracovány do rozpočtu Vyškova pro letošní rok.
Jakub Dostál
Vyškovský deník
Přidejte odpověď