Ten, kdo se nevzdá, dokáže velké věci. Dobrým příkladem je osmadvacetiletý Rom Michal Mižigár z Písku. Jako nemluvně přišel o sluch a nechtěli ho ani do běžné základní školy. Dnes i přes svůj handicap mluví plynně několika jazyky a studuje už na druhé univerzitě. A nejen to. Reportáž ČT 1 v pořadu 168 hodin.
Michal MIŽIGÁR, neslyšící
Nikdy jsem se nemyslel, že bych mohl studovat. Já jsem nikoho neměl doma, kdo byl vystudovaný.
redaktorka
Michal Mižigár zrovna finišuje na své diplomce. Cestu ke vzdělání ale neměl snadnou. Ve třech měsících onemocněl zánětem mozkových blan. Nikdo tenkrát netušil, že nemoc bude mít trvalé následky. Michal se totiž úplně sám naučil odezírat ze rtů a mluvit.
Silvie MIŽIGÁROVÁ, matka Michala Mižigára
Si nám sedával na klín a takhle se houpal a říkal: bába /nesrozumitelné/, prostě učili jsme ho, co je sluníčko, že svítí, co je domeček, jo, tak jsme ho takhle učili ty slova.
redaktorka
Že malý Michal neslyší tak zjistila až učitelka v mateřské školce. Své první naslouchátko tak dostal až v pěti letech. Pocit, když poprvé v životě uslyšel, jak zní svět okolo něj, se prý nedá popsat.
Michal MIŽIGÁR,
Bylo to pro mě něco jako když se člověk opět jako narodí, protože začne vnímat jako ty zvuky a slyší jako ty zvuky třeba, který vůbec jako nikdy předtím jako neslyšel a člověk vůbec jako nevěděl, že něco, nějaká běžná věc, má nějaký svůj zvuk.
Mredaktorka
Překážkám ale nebyl konec ani pak. Sluchově handicapovaného romského kluka posílali automaticky do zvláštní školy.
Silvie MIŽIGÁROVÁ, matka Michala Mižigára
Bylo to hodně těžký, moc těžký, protože Míšu nechtěla přijít žádná škola tady v Písku. Nenašel se prostě nikdo, kdo by ho mohl přijet do té první třídy.
redaktorka
Michalova matka se nevzdala. Syna na běžnou základku nakonec dostala. Jsou ale devadesátá léta a Českem pochodují zástupy skinheads. Rasistické nálady ve společnosti jsou na vrcholu, další z momentů, které malého Michala formují.
Michal MIŽIGÁR,
Vlastně když skinheadi jakoby oni pochodovali, tak my vlastně za bílýho dne jsme leželi jako na zemi a báli jsme se, aby nám nepřeskočili oknem, no jako do bytu, jo.
redaktrka
Na druhém stupni základní školy začal Michal zjišťovat, jak moc ho baví se učit. Místo na učiliště, jak všichni předpokládali, proto zamířil na obchodní akademii a pak se dostal na letní tábor pro talentované romské děti, který každé léto pořádá zpěvačka Ida Kelarová. Tenhle film na táboře tehdy vznikl. Michalovi je 15 let.
Ida KELAROVÁ, zpěvačka
Je úžasný mladý člověk, který zářil takovou obrovskou jiskrou, říkal mně, jaké má velké plány v životě, a co už vlastně měl za sebou, bylo úžasné. A už tenkrát uměl několik jazyků.
redaktorka
Díky táboru strávil Michal měsíc na výměnném studijním pobytu v USA. Byla to jeho úplně první cesta do světa. Od té doby už projel zemí mnoho. Po bakalářském studiu romistiky na Karlově univerzitě zamířil před třemi lety do Budapešti, na Středoevropskou univerzitu studovat historii. Hlavně tu romskou.
Michal MIŽIGÁR,
Nikdy jsem neměl jakoby možnost se o tom učit a vždycky v tom školním systému jako ta reprezentace Romů je vždycky taková zkreslená, stereotypní a někdy až bych řekl přímo jemně rasistická.
Angéla KÓCZEOVÁ, vedoucí romistických studií, Středoevropská univerzita
Má opravdu silnou motivaci a vytrvalost, což velice oceňuji. Má jedinečný pohled na problémy a kritickou mysl. A také velmi kreativní.
redaktorka
Michal sám se ale svými studijními úspěchy moc nechlubí. Spíše naopak.
Michal MIŽIGÁR,
Nikdy jsem nebyl ten nejlepší student, ale vždycky jsem se nějak to snažil jako dotáhnout a nikdy se nevzdávat a neměl jsem jenom ty překážky ze sluchovýho postižení, ale i z toho znevýhodnění jako doma. U nás jako doma jako jsem neměl nikoho, kdo by si se mnou třeba povídal o historii nebo literatuře a tak.
redaktorka
Právě skromnost je vlastnost, kterou u Michala jeho okolí zmiňuje nejčastěji. Stejně jako jeho touhu vést romské děti k chuti se učit.
Ida KELAROVÁ, zpěvačka
Mižu nám jezdí na ty tábory právě přednášet dětem, učí historii a hlavně motivuje k tomu, aby studovaly. To není jenom hlava jako, jak se říká, nabušená, jo, že opravdu jako má to srdíčko otevřené a ty emoce na tom správném místě.
Helena ČERVEŇÁKOVÁ, babička Michala Mižigára
To je jiný dítě, Míša. O všechno se stará, o všechno se zajímá.
Angéla KÓCZEOVÁ, vedoucí romistických studií, Středoevropská univerzita
Kdybych ho měla popsat jedním slovem, řekla bych, že Mižu je zázrak.
Helena ČERVEŇÁKOVÁ, babička Michala Mižigára
Strašně moc jsem pyšná na něho, protože on ví, co dělá, co chce
Michal MIŽIGÁR,
Vždycky jsem měl takový obrovský štěstí, že jsem potkával lidi, který mně třeba pomohli, jo a já jsem se pak mohl odrazit dál a jít dál.
Přidejte odpověď