Narodil se bez pažních kostí a s vymknutými kolenními klouby. Přesto by v bazénu jeho tempu stačil málokdo. Plavecký šampion z paralympiády v Riu, stříbrný medailista z her v Tokiu a mistr světa Arnošt Petráček je hostem DVTV.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Vzpomenete si, kdy jste začal snít svůj první paralympijský sen?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tak můj paralympijský sen to byl před rokem 2008, když jsem vlastně po paralympiádě v Aténách, když už jsem ji bedlivě sledoval, tak jsem si řekl, že bych se chtěl dostat jednou na paralympijské hry. Že to byl takovej ten sen vlastně. A hodně jsem jako po tom toužil a samozřejmě pak jako přišel takovej ten velkej zlom v roce 2006, kdy jsem se poprvé zúčastnil mistrovství světa v jihofrickém Darberu, kde jsem získal druhé místo v disciplíně 50 m motýlek. A to už mi jako hodně nakoplo, jakoby měl jsem tu obrovskou motivaci se dostat na paralympiádu, na první paralympiádu do čínského Pekingu, kde byla 2008. A získal jsem tam tenkrát čtvrté místo v disciplíně 50 m znak. Ještě za druhé místo na mistrovství světa v roce 2006 to bylo za disciplínu 50 m motýlek, ale bohužel 50 m motýlek už nebyl vpuštěn na paralympiádě v Pekingu, protože bylo nás málo, počet plavců, takže tam to bylo bohužel vyškrtnutý.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Na konci spotu, ze kterého jsme kousek viděli, tak zazní tahle věta. Ve sportu někdy musíte zvítězit sami nad sebou, abyste pak mohli porazit ty druhé. Vy ty druhé porážíte už dlouho, jak vypadalo vaše vítězství nad sebou samým, co jste musel překonat?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tam to vítězství nebylo jenom moje, ale bylo to vítězství celé rodiny. Protože rodiče nevěděli, že se narodím s takovým handicapem a těch handicapů nakonec jako vzniklo víc než jako vrozená vada horních končetin, ale přidali se k tomu kolenní klouby, deformace kolenních kloubů a nedoslýchavost. Takže jako jsme od začátku, od mého narození rodiče, vlastně jsme společně bojovali za to, abych byl normální kluk. Jako abych se přiblížil ke společnosti zdravých, abych se zapojoval jako prostě jakoby do toho různého světa jako společnosti do, k těm zdravým, a abych nevyčníval někde. Abych, protože rodiče mě brali všude s sebou. Ať už to byly různé dovolený, ať to byly různé akce, ať to byly společenský akce, tak vždycky jsem s nima byl. A já jsem se necítil v tu chvíli, jako že bych měl nějaký handicap, že mi to jako, jakoby vynahrazovaly tím, že abych byl v pohodě, abych jako se učil to, co mě baví a právě díky těm operacím, díky mému handicapu jsem se dostal k tomu závodnímu plavání.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Vy jste zveřejnil ještě několik archivních záběrů, na kterých je vidět, že navzdory tedy handicapu vás rodiče vedli opravdu k pohybu odmalička, pro ně to tedy bylo úplně přirozené. Prostě dítě má sportovat a je jedno, že má nějaký handicap.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Ano, je to tak. A vzhledem ještě k tomu, že lékaři doporučili rodičům, ať se pohybuju hlavně ve vodě, ať už je to rehabilitační bazén, ať už je to vířivka, ale abych byl spojenej každodenně s tou vodou a měli jsme to štěstí, že rodiče podnikali v Lipně nad Vltavou, kde měli penzion a v tom penzionu byl 12,5 metru dlouhý bazén, tak to byla i pro nás všechny obrovská výhoda, že jsem tam mohl chodit plavat, třeba když teďka zavřel bazén, když byl provozní, takže jsme tam mohli se učit základní věci. Pak různé, různé volovinky se tam prostě jako dělat a splývat je, dýchat, splývání, takže jako tyhle ty začátky tam byly strašně hezký, ale zároveň i pro ty rodiče hodně náročný.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Sport, tedy má tu moc, že odvede od dítěte ten pocit. Já jsem ten, který má postižení?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Sport je to nejlepší, co může vlastně člověk mít v tom životě, protože v tom sportu, ať už je to zdravý sportovec nebo handicapovaný sportovec, tak vlastně, co se týče třeba konkrétně toho plavání, tak ten sport vlastně toho člověka převede do toho života. Že naopak, že se mu například zlepší ten zdravotní stav, že má třeba jak psychický, tak fyzicky. Já, když jsem to, co vezmu svůj příklad, tak ten sport já mám, měl jsem to obrovské štěstí, že jsem se tomu sportu mohl věnovat. Nebylo to samozřejmě jenom to plavání, ale kolo, takže ty doplňkový sporty a mně to hrozně jakoby bavilo. Mě to prostě jakoby nadchlo a navíc jako prostě to je součástí toho mého života. A jako prostě jako nebýt toho sportu, tak nejsem tam, kde jsem, protože já už odmalička, co jsem začal sportovat, tak mě to provází celej život.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Na záběrech z vašeho dětství je vidět, že také lyžujete, plavete. Nakonec jste si tedy vybral vodu, už od 11 let jste závodil. Proč nakonec vyhrála voda? Protože třeba i byla pro vás jako tím nejlepším?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Byla pro mě tím nejlepším vzhledem ke všem těm jako doplňkovým sportům a hlavně jsem jako ta voda mi jakoby dávala jako nejvíc. Jako v tom smyslu, že jsem si psychicky odpočinul, že jsme tam. Pak, když jsem nastoupil do občanského sdružení kontakt bb v Českých Budějovicích, které se zabývá pro handicapované, handicapované plavce. Tak tam ta parta byla úžasná, jako jezdili jsme po různých závodech, po České republice, ať už to byly Karlovy Vary, Praha, Brno a jako pro mě jako ta parta byla strašně důležitá, jako a pak mě to začalo jako daleko víc bavit. Třeba, co se týče lyží, tak mám po operaci kolena, tak tam musím hodně opatrně.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Ale pořád lyžujete?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Pořád lyžuju, ale je to tam takový jako opravdu, že musím jako opatrně, už ty kolena nezvládají to, co zvládaly před pár lety. Takže to už je opravdu opatrně. A co se týče kola, tak já jsem se hrozně bál jet jako do silniční cyklistiky, jak je tam prostě ten maraton prostě těch cyklistů a jako je tam i nebezpečí úrazu. Takže ta cyklistika taky jako úplně jako nebyla ono, takže plavání to jako vyhrálo, protože v tom bazénu máte svoji vlastní dráhu, máte se jakoby, máte ten pocit, že třeba, když se náhodou třeba dostanete křeč do nohy, takže se můžete chytit třeba okraje nebo plavecký dráhy. A je to takový, mi přijde trochu bezpečnější než jako třeba na těch lyžích, na tom kole, takže vzhledem k tomu mému handicapu ten sport, teda to plavání jako hodně vyhrálo.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Takže voda od dětství. Vaše srdcová záležitost, velká láska.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Velká láska a voda je můj život.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Hádám správně, že jste si v dětství, v uvozovkách užil komentářů svého okolí, co vás naučilo tyhle situace zvládat?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Jako musím říct, že jako nejnáročnější byla integrace do normální základní školy. Tam jsem vlastně poznal, jak vlastně ten svět zdravých funguje, že to není jenom prostě jako růžový, jako když jsem byl prostě jenom ve společnosti, jako třeba ve školce nebo i na začátku, třeba od první do třetí třídy, kdy jsem byl v Arpidě. To centrum Arpida v Českých Budějovicích a tam vlastně, tam vlastně, když jsem se integroval do normální základní školy, tak tam jsem poznal vlastně, jak to funguje, že tam děti můžou být různý. Ať už jsou jako pohodový, ať už jsou prostě jako zlý, jo, nebo prostě jako mají nějaký jako různý posměšky, takže jsem jako hodně toho jako zažil. A samozřejmě i vyučující nevěděli, jak s handicapovaným studentem mají pracovat. Takže já jsem i společně s mojí mamkou, která pak dělala mi asistentku na škole, což taky jako nebylo úplně jako ideální, protože já tu asistenci tam potřebuju ve škole. Například nosit pomůcky, ať už je to notebook nebo jsou to prostě nějaký sešity, třeba přenášet jako do třídy na oběd, na toaletu, takže takový jakoby ty věci tam jsou potřeba. Co se mě týče, takže jako nebylo to úplně jako jednoduchý prostě se integrovat do tý základní školy. A tam prostě ty posměšky, takový ty negativní reakce tam prostě bohužel byly. Ale samozřejmě společnými silami s rodiči, jako i samozřejmě jejich přáteli, co jsme se jako snažili konzultovat, jak jako fungovat i ten speciální psycholog, speciální pedagog, takže snažili jsme se to nějakým způsobem dávat dohromady a pro mě nejlepší studentský léta byla střední a vysoká škola.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Nemáte žízeň? Ono je tady dost vedro.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Ne, ne v pohodě, jo, jo.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Plavci s tělesným postižením jsou rozdělení do 10 kategorií podle závažnosti svého handicapu. Čím nižší číslo, tím těžší postižení, vy jste v kategorii S4. Jaký handicap musí člověk mít, aby byl v kategorii S1?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tam jedna je to nejtěžší postižení v S1. S1 je nejtěžší postižení, S10 je nejlehčí postižení a v té S1 je to tak, že vlastně člověk vůbec necítí nohy, vlastně má ochrnutý nohy, vlastně úplně jako ty nohy, který vlastně tam a tak jsou víceméně pro něj zátěž, jo. A pak, co se týče takový ty stability, co se týče rukou, co se týče i stability toho těla, tak ta stabilita, třeba někdo má po operaci páteř nebo někdo má prostě různý, různý operace, na rameno nebo takhle. Tak třeba i těma rukama nemůže pořádně hýbat, takže třeba udělat takovýhle jako menší pomej záběr, který prostě ten záběr trvá strašně dlouho, než udělá. A to je právě to nejtěžší postižení, který jako, který ten plavec může mít. A plave tu padesátku třeba za dvě, za tři minuty. Takže tam je to opravdu jako hodně jako náročnej handicap a potřebuje tam asistenci 24 hodin denně jako jo, že prostě to je člověk, který se úplně nedokáže pořádně hýbat, nedokáže prostě se ani třeba ani pořádně najíst, jo, protože ty ruce mu nefungujou, prostě nefunguje mu to tělo. Takže tam, a je vůbec rád, že prostě může do tý vody jako skočit, že může prostě ho tam jako, prostě ho tam můžou do té vody dát jako trenéři nebo asistenti. A právě to je to, co jsem říkal na začátku, že ta voda strašně psychicky pomáhá, že on ten člověk, ať už mu to nefunguje třeba jako tělo, ale funguje mu mysl, tak třeba si uvědomuje, že prostě by hrozně rád chtěl makat, že by chtěl závodit. Tak když už vlastně jde do té vody, tak to jde, že s pocitem, že je strašně rád, že to je pro něj to štěstí, který prostě v té vodě je. Takže tam už jenom prostě, když ten člověk jako opravdu jde do tý vody s tím pocitem, jo, prostě chci to dělat, mám tu vůli prostě závodit, mám vůli trénovat, tak to je pro mě ta velká výhra. Když vidím na závodech vlastně tuhle kategorii S1 až S3, ono je to skoro podobný, se to tam různě měří, kdo má jak silný ruce, kdo má třeba jako nějaký jako, co se týče úhlů a podobně, takže tam jako opravdu na tom jako je to obrovská výhra takhle, když do tý vody může jít a může jet na ty závody.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Vy neplavete jen s plavci se stejnou diagnózou. Řešil jste někdy sám pro sebe, jestli jsou ty jednotlivé kategorie, jestli to rozdělení je fér, jestli ten či onen soupeř nemá oproti vám nějakou výhodu?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Takhle samozřejmě je to tak, protože jako někdy mi přijde nefér, protože jako když třeba plavec je zařazený ve vyšší kategorii v S5 a oni vlastně určí po nějaký době, třeba po nějaký dvou, třech letech nebo ještě dál ho zařadí do S4, jako že má jako ten handicap jako větší, jo, že prostě jako, ale přitom jako byl v S5, kde ten handicap má nižší a takhle se nám to stalo u tří soupeřů, vlastně u vlastně novozélanďáka Leslieho Camerona, který byl v S5, hodili ho k nám do je S4, tak je to taková jakoby ta, jako je to bezmoc, protože proti tomu se člověk nemůže vůbec ohradit, nemůže proti tomu bojovat. Maximálně můžete na závodech dát protest, když je špatně zaklasifikovaný, ale pak ten protest stejně propadne ve prospěch provozovatele za 50 EUR, jo. Takže tam je to prostě jako někdy cítím, ale když se pak jako zpětně podívám na ty záběry, tak třeba zase já mám výhodu obrovskou v tom, že já můžu vyvlnit 15 m pod vodou.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Vyvlnit?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Já vyvlnit jako na znakách, jako vyvlním pod vodou, to znamená jako v defínový vlnění na zádech a že vyvlním 15 m a třeba ten soupeř vedle, který má ochrnutý nohy, tak ten nemůže vlnit. Ten musí se rozjet rovnou rukama. A já mám ten náskok prostě těch 15 m, ale pak zase přijde ten, kdy já na poslední vlastně čtvrtinu toho bazénu, posledních 15 m já ztrácím a on tam zase zabírá rukama, takže on má jako tu výhodu v tom, že on má zase na konci toho závodu, že má ruce a že já dohmatávám hlavu, že já vlastně nemůžu se tam takhle třeba jako otočit, ale musím tam motat, musím tam dohmatávat hlavou.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
To znamená, že tedy vy musíte mnohem více zapojovat svůj trup.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Musím svůj trup, přesně tak, že musím nohy, svůj trup a je to vlastně celý, že o celém tom trupu. Ať už je to břicho, záda, samozřejmě hlavu mám takhle do strany, abych se tam nepropadal, abych tam ležel hezky na tý rovině.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Jaké plavecké styly si ve vaší kategorii plavou? Mluvili jsme o znaku, o motýlku.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Je tam znak, je tam motýlek, ale motýlek v tý naší kategorii už se moc neplave, protože jak vlastně jsou u nás soupeři, kteří mají ochrnutý nohy a mají jenom polozdravý ruce, takže ono jim to strašně trvá, než se tam vyšvihnou nahoru, než udělají ten motýlový záběr, takže to moc lidí neplave. Jenom třeba jako bez ruký jako plavem toho motýla, takže tam jako, tam to, ten motýl vůbec jako není. Pak jsou, je tam kraul, kterej kraul je dominantní, kterej je nejrychlejší, ale já vzhledem k tomu, že nemůžu pořádně kopat nohama, že jenom vlním, tak ten kraul vůbec neplavu. A pak jsou tam prsa, který jako jsou nejpomalejší jakoby ze všech těch, vlastně z těch stylů.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Loni jste se stal v Portugalsku mistrem světa na 50 m znak, to je tedy vaše parádní disciplína?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
To je moje nejhlavnější disciplína, 50 m znak a to plavu vlastně od roku 2006 tuhle disciplínu.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Já už v úvodu jsem říkala, že vašemu tempu v bazénu by málokdo stačil. Tak konkrétní čísla, velký bazén jste na mistrovství světa přeplaval za necelých 42 sekund a světový rekord zdravých plavců na 50 m. Znak je necelých 24 sekund. To je opravdu obdivuhodný výkon.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Děkuju, děkuju moc. Jako u těch zdravých, jako když jste teďka vlastně naťukla vlastně zdravý plavce, tak já bych chtěl říct, že asi zúčastňuju i závody zdravých plavců. Že jezdím na velkou cenu Ústí, pak jsem byl na velké ceně Plzně a mě to jako hrozně baví se jako vlastně se zapojit i mezi zdravými plavci, protože já plavu ty časy, který vlastně plavou kluci, jako třeba 10, jedenáctiletý, tak to plaveme jako na stejně a různě se tam jako předháníme v tom závodě. A já jsem hrozně rád, že jsem i pro ty děti jako motivací, jako že prostě tam můžu zase s nimi za závodit, můžu si tam prostě s nimi popovídat a to, takže to jenom jsem chtěl jako, abyste byla i v obrazech, že se zúčastňuju i zdravých plavců.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Probíhá i takto, od každého závodního plavce slyšíte prakticky to samé, že je to neskutečná dřina, tenhle sport a taky, že se kolem nich neustále vznáší odér chloru.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Je to tak.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Jaké objemy obnáší váš trénink? Co je tou vaší dřinou?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tak já jsem trénoval vlastně dvoufázově, jako od toho roku 2008, kdy jsem chodil na ranní tréninky od šesti do osmi a večer od pěti do sedmi. Tak to byly dvoufázový tréninky a teďka postupem jako přibývajícího věku, tak už jsme to trošku jako vlastně zkrouhli na jeden trénink jako denně a pak nějakou tou posilovnou, cvičení. A jinak za ten trénink naplavu zhruba 2,5-3 km. A je to právě jako třeba, když ten trénink se buď skládá jako z rychlosti, nebo s vytrvalosti nebo obecná vytrvalost nebo aerobní vytrvalost, takže těch tréninků je tam celá řada a samozřejmě nejvíc mi i k tomu pomáhá i kondiční trénink, různé jako regenerace, masáže a podobně, tak, abych se mohl v klidu připravit na ten závod.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
A to s tím chlorem byste potvrdil?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
A to s tím chlorem bych vám potvrdil. Já teda sám mám lehké astma a je to právě z toho chloru. Když se člověk pohybuje už vlastně odmalička, tak už vykoná to své, tak už to vykoná to své. Přesně.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Už teď máte splněné limity pro start na paralympiádě v Paříži, která proběhne příští rok? Už za pár dní vás ale čeká start na mistrovství světa v Manchesteru. Jste připravený na obhajobu zlata?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Jsem připravený s trenérem a s celým mým týmem. Jsme prostě řekli, že prostě tu Paříž si nenechám vzít. Že prostě jsme si řekli, že do té Paříže půjdeme plnou silou, prostě plníme nasazení, tréninky, tréninky, soustředění, závody a chci si vzít zpět to, co mi patří. To znamená z roku 2016 obhájit zlatou medaili a vzít si zpátky světový rekord, to je náš velký cíl. Pro Paříž.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Váš paralympijský sen také něco stojí. Vy sbíráte podporu prostřednictvím nadačního fondu Emil. Bez pomoci drobných i větších dárců v Česku by to nešlo?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Rozhodně ne, protože já jsem velmi rád, jako i jsme byli velmi překvapení z velké solidarity vlastně od individuálních dárců. A bohužel ten parasport jako není až tak jako úplně vidět, jako že to není úplně jako atraktivní. A protože tam jako jsou jako problémy, co se týče jakoby najít firemní partnery, tak právě proto jako jsem strašně rád, že nadační fond Emil mi takhle umožnil pomoc, vlastně byla to vlastně pomoct i při show Jana Krause. Kdy pan Kraus je členem správní rady nadačního fondu Emil a že jsme to takhle mohli ten nadační fond Emil pomoct a nadační fond Emil mi dobrovolnicky pomáhá vlastně s kampaní Arniho zlatá Paříž.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Ono taky minulý týden vyšla zpráva, že někteří sportovci uvažují o tom, že paralympiádu vzdají. Právě také kvůli tomu, že ze strany státu přichází velmi nestabilní financování, což možná je trochu ostuda českého státu, že právě paralympijští sportovci musejí tyhle problémy řešit.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Je to bohužel tak, ale zase jako tam je největší problém jakoby to načasování tý podpory. Protože my jako ve finále jako tu podporu třeba jako dostaneme, ale dostane se až ke konci roku. V loňském roce my jsme to měli tak, že vlastně dotační výzvy ze strany státu prostřednictvím tý národní sportovní agentury byly vypsány jako prostě v pozdním termínu. A vlastně to vyplácení došlo až na konci října, začátkem listopadu a jsou prostě sporty, kteří vlastně mají ten vrch, ten vrchol vlastně těch závodů mají prostě první polovině roku, tak právě jako je hrozně těžký právě shánět ty finanční prostředky, než vlastně dojde ta podpora tý národní sportovní agentury. Je to tam prostě jako ta časová, jakoby je to tam hrozně časově náročný a samozřejmě teďka tam přišlo nové vedení do národní sportovní agentury. Takže jako si myslím, že do budoucna by se to mohlo nějakým způsobem jako narovnat více, to víc jako prostě víc, líp časově jakoby vyplacení, víc časově ty výzvy vypsaný a podobně. Takže jako držím samozřejmě palce všem, aby prostě ta podpora byla jako daleko dřív. A samozřejmě, aby ti sportovci, kteří vlastně chtějí sportovat, tak aby už věděli, s jakou podporou mají počítat. Teďka je to pořád ta otázka jako s otazníkem.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Když přiveze zlato sportovec z olympiády a stane se v Česku slavným, a když má dobrý marketingový tým, tak se stane i relativně bohatým. Kým jste se stal vy, když jste přivezl zlato z Ria?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tak zlato z Ria, tam to bylo jako, co se týče té finanční podpory, tam to bylo hodně mizivý. Tam jako, co se týče ze strany státu, tak tam to opravdu jako bylo opravdu vlastně asi třikrát méně než u zdravých sportovců. Ale samozřejmě já měl ten marketingový tým velmi kvalitní a samozřejmě jako z podpory jako z různých firem, jako i z různých akcí, ať už sportovních nebo společenských, tak mě strašně překvapilo, jakým způsobem vlastně se o to zajímali. Jako že prostě říkali, jo, viděli jsme tě prostě v tom online přenosu a podobně. Takže jako tam jako ten marketingovej tým, já jsem tam měl skvělej, takže jako co se toho týče, tak jako to proběhlo jako v pohodě, no.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
S jakým výsledkem budete spokojený příští rok po návratu z Paříže?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Tak myslíte jako teďka ještě jednou?
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
S jakým výsledkem budete spokojený příští rok?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Co se týče Paříže? Takže co se týče z toho sportovního hlediska, tak samozřejmě ta zlatá medaile v podobě, v podobě světovýho rekordu, prostě tam jako bych si strašně přál, aby to, aby to klaplo. Protože jsme na to nastartovaní, jsme na tom všichni namotivovaní, nejen já, ale celej ten můj tým je namotivován k tomu, aby prostě to zlato tam přivést a samozřejmě jako udělat pro to maximum.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
Tak na sítích jste před tímto rozhovorem napsal, že jste zvědavý, jestli se při něm, při rozhovoru, zpotíte více než při maturitní zkoušce. Tak jak to dopadlo?
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Dopadlo to velmi příjemně. Já mockrát děkuju za rozhovor.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
My děkujeme, že jste přišel.
Arnošt Petráček, paralympijský plavec
Za pozvání a samozřejmě jako potím se u každého rozhovoru. Tady je teplo, tady je navíc teplo, ale samozřejmě jsem velmi rád, že jsem tady dneska mohl s vámi být.
Daniela Drtinová, moderátorka, DVTV
My vám děkujeme za rozhovor, já vám děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů. Na shledanou.
Přidejte odpověď