ČRo Dvojka
Daň z příjmu fyzických osob. Blíží konec března, což je pro mnohé živnostníky termín, kdy bychom měli podat daňové přiznání. Naším hostem je Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, člen prezidia komory daňových poradců a vedoucí sekce daně z příjmů právnických osob, dobrý den, pane inženýre.
Tak já jsem zmínila, že konec března, je to možná zažitý termín pro mnohé živnostníky, že je potřeba podat daňové přiznání, pokud si ho tedy podáváme sami a nemáme daňového poradce, ale letos tam vlastně bude ještě taková, řekla bych, termínová změna nebo úleva pro ty, kteří podávají elektronicky.
Jiří Nesrovnal,
V zákoně už je to delší dobu, akorát došlo k tomu, že se výrazně rozšířil počet těch, kteří mají povinnost to elektronickou formou podávat, protože ta povinnost se v zásadě vztahuje na ty, kteří mají povinně zřízenou datovou schránku, a to v tuto chvíli jsou de facto už všichni živnostníci a ti mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky, s tím se váže i to, já bych malinko opravil ten termín, není konec března, ale je 1. 4. Jsou tři termíny 1. 4. 1. 5. a 1. 7. přičemž pokud ten termín připadne na neděli, sobotu nebo svátkem, státem uznávaný svátek, tak se posouvá na nejbližší pracovní den.
moderátorka
——————–
Což je v případě toho 1. května, 2. květen.
mluvčí 1,
——————–
2. května. Takže pokud podávám přiznání v papírové podobě, je to toho 1. 4. Což, jestli jsem se dobře díval, v roce 2024 je pracovní den, pokud mám povinnost to podávat elektronicky, tak ten termín se posouvá na toho prvního, respektive tady 2. května.
mluvčí 2,
——————–
S tím, že.
mluvčí 1,
——————–
Ta forma elektronická je možné ji realizovat několika způsoby, ten základní je, že to podám prostřednictvím datové schránky, ale je také možné využít email, ale tam musí být elektronický podpis, případně je možné využít daňovou informační schránku, kterou si mohou zřídit. A když se tam přihlásím zase prostřednictvím datové schránky nebo přes e identitu občana, tak to můžu podat prostřednictvím té daňové schránky, kterou mi zřídí správce daně a je také možné využít ten formulář moje daně, to EPO, kde také přes e identitu občana je možné tu elektronickou formu zabezpečit. Takže to je ten druhý termín, který zde máme, a poslední termín, který je nejdelší, to je toho 1. 7. je ve dvou případech. Buďto je to situace větších firem, které mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem a u všech ostatních, včetně fyzických osob, je to situace, když to přiznání podává na základě plné moci daňový poradce, což bych vřele doporučil právě nejenom kvůli tomu posunutému termínu, ale v situaci, kdy si ten podnikatel s tím neví rady, tak daňový poradce je odborník, který ze zákona mu to přiznání zpracuje a na rozdíl třeba od účetní je ze zákona pojištěn proti případným škodám, který může svému klientovi způsobit.
moderátorka
——————–
Z vaší zkušenosti, pane inženýre, kolik lidí skutečně podává daňové přiznání samo z těch drobných živnostníků a kolik to raději tedy deleguje na někoho povolanějšího? To znamená, koho se týká ten termín 1. 4. Koho až tak.
mluvčí 1,
——————–
Zkušenost je, že v tom základním termínu je to většinou situace, kdy je to velmi jednoduché. Kdybych dal příklad, třeba je to z titulu toho, že mám souběžně dva pracovní poměry a musím tedy podávat daňové přiznání v této situaci. Nebo když je to nějaký jednoduchý příklad, třeba prodeje pozemku či nějaké nemovité věci. Tak tady je někdy schopný ten člověk to zvládnout sám, ale já bych tady upozornil, že i v tomto případě bych byl opatrný a prostě ty daňové předpisy nejsou jednoduché a dneska už bolavým zubem také nechodí ke kováři, jdete k zubaři, daňový poradce, takový váš zubař na nich.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Když jste zmínil možnost elektronického podání nebo ty tři možnosti, vlastně ty tři cesty, když mám datovou schránku, tak musím využít datovou schránku, nebo i přesto můžu využít ty další dvě, můžete využít.
mluvčí 1,
——————–
Ty další dvě možnosti. Je to, je to v zásadě na vás, je to podle jaksi gustu. Já třeba ve své praxi jsem zvyklý využívat tu datovou schránku, ale to je o tom, že mám nějaký speciální software, abych si tady nedělá reklamu, nebudu ho jmenovat, který potom komunikuje přímo s tou datovou schránkou. Já jenom možná takový malý povzdech je na to téma, že ty datové schránky byly povinně zřízeny pro všechny podnikající osoby, ale bohužel funguje model, že jednotlivá ministerstva separátně budují svoje informační systémy a říkají tady datová schránka, ale běžte touhle cestou. Já si myslím, že, a my to dlouhodobě jako komora daňových poradců prosazujeme, že by ten stát měl zvolit jeden komunikační kanál, společný komunikační kanál a měli by ho také budovat více z pohledu těch uživatelů, aby to i jim zjednodušilo život. My máme třeba velké téma, aby obecný formát, který každý používá, byl Pdf a pro obecnou komunikaci se státem, nejenom s finančním úřadem.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Když to zjednoduším, pokud mám datovou schránku a budu 1. dubna mávat růžovým papírem na finančním úřadě, že to chci podat papírově, tak mně řeknou, že bohužel.
mluvčí 1,
——————–
potom by tam byla nějaká pokuta, ale nedoporučuju to. Ze zákona, je prostě povinnost to podávat elektronicky.
moderátorka
——————–
Daň z příjmu fyzických osob. Už jsme tu zmínili tři termíny, říkali jsme tedy 1. 4. ale píše nám Radka, že to můžeme přijít tak s pomlázkou na Finanční úřad, protože jsou Velikonoce, takže 2. 4. Je to ten den po tom svátku.
Takže máme to 2. 4. To je pro ty, kteří tedy podávají papírově daňové přiznání, pak je tam 2. 5. to je pro ty, kteří podávají elektronicky. A 1. července, tam nám to snad zůstane.
mluvčí 1,
——————–
Tak dalo by se říct, kdo má zdanitelné příjmy, které podléhají dani, ale jsou tam nějaké výjimky, takže ta základní výjimka, pokud jsem zaměstnanec a mám příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, anebo postupně od více zaměstnavatelů, ne paralelně souběžně, ale postupně za sebou, tak v takovéto situaci já přiznání podávat nemusím, můžu požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a tam je to tak, že když vyjde přeplatek, tak mě vrací, když nedoplatek, tak se nedoplácí a v této situaci daňové přiznání podávat nebudu. Takže to je jedna velká skupina, která nemusí podávat daňové přiznání, je tam zase nějaká výjimka, když bych ukončil životní, důchodové připojištění, a pak platí, že když je ta situace, že mám ostatní příjmy, které podléhají dani, to znamená příjmy z podnikání, Textem zákona samostatně výdělečné činnosti nebo z kapitálového majetku, aby si to někdo dokázal představit, když by třeba někomu půjčil peníze a plynuly mu úroky nebo příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy – aby si někdo dokázal představit, když bude prodávat třeba byt, v kterém bydlel méně jak dva roky, tak musí podávat přiznání. Ale v zákoně je jakési toleranční pásmo a tady je jedna ze změn, která oproti roku 2022 nastala a je příznivá, protože ty limity jsou nastaveny jinak. Podle toho, jestli mám příjmy ze zaměstnání, to není jenom zaměstnání, ale pro většinu posluchačů zaměstnání, tak v tomto případě, pokud ty ostatní příjmy budou, zdůrazňuju, příjmy, není to zisk, jsou to hrubé příjmy v roce 2023 do 20 000 Kč, tak nemusím podávat to daňové přiznání a tím pádem vlastně to nemusím zdaňovat. Tady došlo k nárůstu, protože v tom roce 22 ten limit byl 6 000 Kč. Pokud nemám příjmy ze zaměstnání, tak je tam limit 50 000 Kč za ten celý rok, za ten celý rok, je to suma všech těch ostatních příjmů, aby to někdo nebral, jeden nájem, jeden prodej, je to suma za všechny tyhle ty ostatní příjmy, tak je tam limit 50 000 Kč, kdy zase nemusím podávat přiznání. Už jsem zmiňoval, že další situace, kdy přiznání podávat musím, je, když mám paralelně vedle sebe dva zaměstnanecké poměry a nejde třeba o situaci, kdy ten druhý je zdaňován srážkovou daní, typicky třeba dohody o provedení práce, ty se do toho nepočítají, ale pokud bych měl dva paralelní zaměstnanecké poměry, tak to přiznání já podávat musím.
moderátorka
——————–
zmínil jste rozdíl mezi příjmem a ziskem, tak jenom pro pořádek, příjem a zisk, zisky, už to, když odečtu výdaje z příjmů, tak to je to, co opravdu mi zůstane.
mluvčí 1,
——————–
Je to s tak, s tím, že ten pojem slangově zisk textem zákona, základ daně je vlastně určován jako příjmy, výdaje hlavně u příjmů z podnikání a příjmů z nájmu, kde odečítám ty výdaje částečně i u těch příjmů podle § 10, ale ono to v té dani z příjmů je složité, typicky hodně, u těch kapitálových příjmů se zdaňují, v zásadě je tam nějaká zase drobná výjimka, ale v zásadě hrubé příjmy, jsou tam nějaké zase výjimky, ale nechci zabrušovat do detailů, abych z toho složitě nevybrušoval.
Stejně tak typicky je to u těch příjmů ze zaměstnání, kde se zdaňují hrubý příjmy, ale u toho podnikání a nájmu je to o tom, že mám příjmy z podnikání a proti tomu uplatňují výdaje. Zase aby posluchači nebrali, že jakékoliv výdaje mohu uplatnit, že třeba jdu na večeři s obchodním partnerem, což určitě někdy výdaj, který rozumný je, by mohl být uplatnitelný, ale ten zákon má poměrně spoustu kliček a zákoutí, kde poměrně složitě říká, které ty výdaje a také v jakém časovém horizontu jsou proti těm příjmům uplatnitelné.
moderátorka
——————–
Když hovoříte o výdajích, tak jsou asi dva způsoby, jak si je vlastně můžeme, pokud si děláme daňové přiznání, sami spočítat nebo vést, buď si tedy vedeme daňový deník, anebo máme.
mluvčí 5,
——————–
Paušální výdaje.
moderátorka
——————–
Co je vlastně z vašeho pohledu pro, řekněme, běžného drobného živnostníka výhodnější? Asi záleží na oblasti, v které podniká.
mluvčí 1,
——————–
Nejde na to odpovědět paušálně, ale musí se to posuzovat případ od případu. Samozřejmě, že ty paušální výdaje, které v zákoně jsou nastaveny podle toho, co dělám od 80 do 40 %, jsou výhodné tam, kde těch faktických výdajů je méně, typicky třeba moje řemeslo daňového poradce. Ale na druhé straně, pokud budu mít třeba obor, kde těch výdajů je více a je ta nízká zisková přirážka, tak ty paušální výdaje jsou nevýhodné a mohou být také nevýhodné v situaci, kdy ty výdaje budou vyšší, jak příjmy, takzvaně dosáhnu daňovou ztrátu a ta daňová ztráta má jakousi daňovou hodnotu, protože zákon mi umožňuje, týká se to toho podnikání a toho nájmu, tam ta ztráta může vzniknout. Zákon mi umožňuje, že když v těch dalších letech a ty roky dopředu jich je pět, dosáhnu zisk, tak tu ztrátu odečtu. Tu ztrátu můžu uplatňovat i dva roky zpátky. Ta logika je v tom, že začínám podnikat, mám více výdajů, pak vydělávám, ale může nastat situace a nemusí to být jenom pandemie. Shoří mi továrna, nikomu bych to nepřál, kdy jsem ziskový a najednou mám ztrátu, takže tu ztrátu uplatním zpětně a vlastně tu daň, kterou jsem v těch dvou letech předtím platil, mi stát vrátí.
moderátorka
——————–
Míří sem spoustu dotazů na email dvojka@rozhlas.cz od pracujících důchodců, jestli musí podávat daňové přiznání a pokud ano, tak jakou formou, když ty dotazy všechny položím jako jeden?
mluvčí 1,
——————–
Není žádná výjimka, že by pracující důchodci měli nějakou výjimku. Tam samozřejmě nějaký osvobození do nějakého limitu těch důchodů, které oni dostávají, většinou vlezou, tady jde akorát o to, že nedá se to zase říct paušálně, záleží, na základě jakého právního vztahu oni pracují, pokud budou třeba zaměstnáni, typicky na dohodu o provedení práce a ta částka bude nižší, protože musíme si uvědomit, že každý poplatník, a tady byla jakoby svého času taková velká akce, jestli základní sleva na poplatníka, která je pro každého v této zemi a činí 30 840 Kč. Tak jestli to omezení, že ji nemohli uplatňovat důchodci, je ústavně komfortní. Nakonec Ústavní soud řekl, že nikoliv. Mimochodem, my jsme tu připomínku jako komora daňových poradců uplatňovali, tak když se vezme ta základní sleva, zdůrazňuji, je potřeba si uvědomit, sleva na dani je vlastně, když si spočítáte ten základ daně a vyjde vám daň, tak do té výše slevy ji neplatíte, takže pokud ten výdělek je do toho limitu, o kterým se tady bavíme, tak daň platit nebudu, ale zase platí to, co jsem říkal na začátku, pokud jsou třeba zaměstnání a jsou jenom v zaměstnání u jednoho zaměstnavatele, byť by to nebyla ta dohoda, tak nemusí podávat daňové přiznání. Samozřejmě jiná situace bude, když třeba ten důchodce bude pronajímat nějakou svoji nemovitou věc. Tak pokud přesáhne ten limit, o kterém jsem tady mluvil, což je ten 50 000 Kč, kdybych řekl, že nemá příjmy z té závislé činnosti, pokud by měl ty příjmy z té závislé činnosti, je to těch 20 000 Kč, tak to přiznání podávat musí a není tam žádná speciální úleva, je tam samozřejmě třeba sleva na držitele průkazu ZTPP.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ta se ptá Jarda právě, jestli má nějakou úlevu, má třetí stupeň invalidního důchodu na daň z nemovitosti, tak to není dnešní téma, ale popřípadě z pronájmu, tak to už je příjem.
mluvčí 1,
——————–
To by měl příjem a tam je ta speciální sleva, která je ve výši 16 140 Kč na ty držitele průkazu ZTPP, kterou on může zase uplatnit nad rámec ještě té základní slevy na poplatníka.
moderátorka
——————–
Pak máme daňové úlevy a odpočitatelné položky.
mluvčí 1,
——————–
A pak musí mít, a pak mám některé tak, abysme si zase to vysvětlit, odčitatelné položky, což u těch fyzických osob je komplikované v tom, že já sečtu ty dílčí základy daně. Ještě jednou opakuji, zaměstnání, zkráceně podnikání, kapitálový majetek, nájem a ostatní příjmy, sečtu to a vyjde mě jeden základ daně, od tohoto základu daně můžu odečítat zase jeden příklad, abych tady uvedl, mohu třeba odečíst dary, které dávám vyjmenovaným subjektům a příklad, tak třeba, když chcete podpořit nejlepší basketbalový tým v zemi.
mluvčí 3,
——————–
Basketbal, který, to je basket Brno, to je vždycky Brno, vždycky basket.
mluvčí 1,
——————–
Vždycky basket Brno. Tak když mu budete dávat dar, tak ten se odečítá až od toho součtu. Tady upozorňuju posluchače, je tady jedna změna, která je z toho daňového konsolidačního balíčku a má dopad zpětně na ten rok 2023, a sice, že ten limit pro rok 2023 toho odečtu pro fyzické i právnické osoby je 30 %, to je zvýšený limit, který se zvýšil na začátku v důsledku pandemie, teď se to protáhlo ještě do roku 2023.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Mimochodem mezi ty odčitatelné položky patří penzijní, životní, hypotéka, dary na humanitární charita, tuším, čili darování krve, kostní dřeně, dary na podporu Ukrajině i letos.
mluvčí 1,
——————–
Jsou tam i letos a je to i situace, protože právě v tom balíčku se to, čemu já říkám, my jsme byli, když to vznikalo, ten zákon dokonce byl jako zákon roku, tak ten zákon Lex Ukrajina, text se posunul na rok 23, takže třeba, když pošlete dar ukrajinské ambasádě na obranyschopnost Ukrajiny, tak i ten je odečitatelný,
Je důležité prostě říct, kdo ten dar poskytuje, ideální z toho účtu, když tam není darovací smlouva, by měl jít ty peníze a tento dar si potom uplatní buďto neteř nebo paní.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Další dotaz po telefonu, dobrý den.
mluvčí 9,
——————–
Posluchačka z Plzně, prosím vás, mám dotaz. Jsem ve starobním důchodu a pronajímám pozemky zemědělský společnosti, musím každý rok dělat nový daňový přizná.
mluvčí 1,
——————–
Záleží zase to, co jsem říkal na tom úvodu. Já si myslím aspoň, protože vím, že rodiče něco podobného měli také a v rodině, že ty příjmy z toho propachtování jsou většinou tak nízké, že se dostanete pod tu hranici, kdy musíte podávat daňové přiznání, kdyby těch pozemků bylo více a dostala jste se nad tu hranici, vycházím z toho, že nemáte příjmy ze zaměstnání, to znamená, ta hranice je těch 50 000, tak pak to přiznání podávat musíte, tady v tomto případě je asi výhodnější uplatňovat, případně, kdyby ta situace nastala, výdaje paušálem, protože předpokládám, že tam skutečné výdaje žádné, žádné nebudou, což ten § 9 umožňuje.
moderátorka
——————–
Daňové slevy, pane inženýre, letem světem daňové slevy.
mluvčí 1,
——————–
tedy jsme sečetli ty základy daně, odečetli jsme ty položky a vyšel nám nějaký upravený základ daně, z toho spočítáme tu daň, která je dneska podle toho, v jakém pásmu jsme, ale u těch nižších skupin to bude těch 15 %. Progrese asi nebude úplně hrozit. U nich ale počítáme daň a od té daně odečítáme slevy, základní sleva. Už jsem tady říkal, je sleva na poplatníka, to je těch 30 840 Kč, pak tam máme slevu na manželku, slevu na invaliditu, slevu na ZTP, kterou jsem tady už zmiňoval, je tam i sleva na školkovné, je tam sleva na děti.
moderátorka
——————–
Máme dotaz po telefonu.
mluvčí 10,
——————–
Dobrý den, prosím, Kalhous. Já bych se potřeboval zeptat. Když je dcera zaměstnanec a přivýdělá, jako učí ve škole, přivydělá si jenom 14 000 za rok. Oni na ní chtějí, že jí tady potvrzení po těch z zdaitelných třídách a že si ty daně má dodělat sama a já tomu rozumím, když teda má 14 000, že nemusí dávat daňový přiznání, proč by si to měla dělat? Proč to neudělá škola za ní?
mluvčí 2,
——————–
Ano, mám být rychlý. Tak ano, protože tam je ten limit 20 000. Pokud se bavíme o přiznání za rok 2023 a pokud vedle příjmů ze zaměstnání má vedle ty příjmy, který jsou 14 000 nebo kolik, říkal pan 14, jestli si to pamatuju dobře, tak tam je právě ten limit, který se navýšil na 20 000, takže vůbec nemusí podávat daňové přiznání, nejenom, že nemusí platit daň, ale nemusí to přiznání ani podávat. Další dotaz po telefonu. Dobrý den.
mluvčí 12,
——————–
Dobrý den, chtěl jsem se jenom zeptat. Od 11. června. Letošního roku budu jako starobní důchodce, momentálně jsem teda před časem důchodu, ale bez výběru peněz a podnikám jako OSVČ. A v režimu paušální daně, když to paušální daň do desátého, na příštího roku zruším. Jaké? Pak se budou platit zálohy na sociální A zdravotní?
mluvčí 1,
——————–
To si myslím, že asi by se musela posoudit ta konkrétní situace. Záleželo by, jakým způsobem budete dál podnikat, jestli budete hlavní OSVČ, tady by to asi chtělo podrobnější posoudit.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Mimochodem paušální daně, určitě jedna z možností, jak vlastně odvádět daň a zároveň sociální i zdravotní pojištění? Jenom takový.
mluvčí 2,
——————–
Tady v tom roce 2023 je to jedna ze změn, Paušální daně se musíte přihlásit do 10. ledna. Roku 2024. Pokud ho chcete v roce 2024 uplatňovat, ta zásadní změna spočívá v tom, že se ten limit do příjmů, do jehož výše jste mohli paušální daň uplatňovat, zvýšil dvojnásobně na 2 miliony Kč. Na druhé straně je to tam rozvrstveno do tří pásem. Už ta částka není jenom jedna, pokud máte třeba více živností, tak je to poměrně komplikované, my jsme jako komora daňových poradců navrhovali jednodušší systém, ale samozřejmě pro někoho to může být výhodné a samozřejmě ta základní výhoda tady je, že by se, já bych neřekl vůbec žádná evidence, ale výrazně se ta evidence Zjednoduší a nepodává se ani přiznání, ani se nepodávají přehledy na sociální a zdravotní pojištění, takže pro někoho to může být výhodné. Zase typický příklad je. Má menší náklady, má menší odčitatelné položky, má menší slevy na dani, tam se to může vyplatit.
moderátorka
——————–
Je tady dotaz od Aleny, která začala podnikat v polovině roku, jak je to s tou slevou na poplatníka, jestli je tam ta celá 30 840 nebo jenom poloviční.
mluvčí 1,
——————–
Ta sleva na Poplatníka se vyznačuje tím, že jediná se nedělí a jediná je vlastně pro každého bez ohledu na to, jak dlouho podnikal, jak dlouho měl příjmy, ta je prostě těch 30 840 Kč.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Vždycky, zmiňoval jste zálohy na dani, že potom od vlastně odečteme od toho výsledku, které nám vyjde u daňového přiznání, to si platí, ale daňový nebo člověk dobrovolně, není to povinnost, nebo jak.
mluvčí 1,
——————–
To, není to tak úplně dobrovolně, je to povinně od určitého, jsou tam nějaké hranice a je tam nějaká frekvence, zase je to trošku složitější. Na vysvětlení v té krátkém čase, ale zákon přesně definuje za jakých podmínek a v jaké částce podnikatel, případně jako pronajímatel má povinnost platit ty zálohy. Zase je to třeba různé podle toho, když mám vedle toho i příjmy ze zaměstnání, tak za určitých okolností tam ta povinnost platit zálohy není, čili je to stanoveno zákonem. Není to úplně dobrovolné, je to povinné a je to stanoveno zákonem, zase, kdybych to chtěl ještě složitě zkomplikovat, tak můžete požádat o stanovení záloh jinak, když třeba se vám to podnikání v tom dalším roce tak nedaří jako v tom předchozím.
moderátorka
——————–
Otázka, pokud to dělám chybu.V tom přiznání, nebo pokud to podám pozdě, tak to je úplně poslední otázka, poprosím o stručnou odpověď.
mluvčí 1,
——————–
Velmi zjednodušeně, když uděláte chybu, tak je tam dvojí typ sankce, jeden typ sankce je za pozdní podání toho daňového přiznání, který se a priori počítá z výše té daňové Povinnosti, ne, co mám doplatit, který je 0,05 %, denně z té daně.
Druhý typ sankce je úrok z prodlení, to znamená Když zaplatím pozdě, a to je situace Když původně si myslím, že to mám dobře. A pak se zjistí chyba, ta se doplácí repo plus 8 %, a když mě ještě správce daně najde chybu, tak doměřuje tzv. penále ve výši 20 % nebo 1 % z daňové ztráty.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ing. Jiří nesrovnal, daňový poradce, člen prezidia komory daňových poradců a vedoucí sekce daně z příjmu právnických osob, byl dnešním hostem. Kávy o čtvrté, moc vám děkuji a těším se zase za rok, já děkuji za pozvání a na viděnou
Přidejte odpověď