Obezita je jedním z hlavních faktorů invalidity

CNN Prima News 

Nadváha jako vážný problém české populace. Podle odborníků jí trpí plných 60 % z nás. Obezitou pak dokonce každé čtvrté dítě ve věku 13–17 let. Obezita je přitom podle Světové zdravotnické organizace jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celé Evropě. A právě u dětí je to i pomyslná časovaná bomba, na kterou bude za pár let doplácet celá společnost.

Podle průzkumu 1/5 českých dětí Žádá Své rodiče, aby je omluvili z tělocviku. Jejich fyzička se přitom zhoršuje. Před covidem bylo v české populaci 3 % obézních dětí, teď už je to 16 %.

To, co dneska nás stojí, obezita, těch zhruba 300 miliard korun, přímé i nepřímé důsledky, kdy ztrácíte zaměstnání, dokonce možná musíte do invalidního důchodu, představuje zhruba třetinu všech sociálních dávek.

Podle ekonomů se situace ve společnosti dramaticky zhoršuje. A za pár let na to budeme doplácet všichni.

Richard Hindls, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
Pokud se nic s tím neudělá, tak za 10 let, to znamená v roce zhruba 2035 nás každý rok rorůst stát tolik, kolik nás stál covid.

Ondřej Šebek, předseda Národní sportovní agentury
——————–
Pokud prostě nebude se zlepšovat zdatnost obyvatelstva, tak se může stát, že i třeba ty ozbrojené složky by mohly mít problém s rekrutací dalších svých členů.

redaktorka
——————–
Pohyb a sport má přitom pozitivní vliv také na psychiku.

mluvčí 6,
——————–
Ten sport má velký potenciál v tom, aby si člověk žil to, že něco dovede, že něco umí, aby nám navodil jednak dobrý pocit, takový ten pocit té pohody, toho štěstí.

redaktorka
——————–
Podle lékařů přitom mnohdy stačí, aby rodiče své děti vzali na procházku do přírody a zbytečně jim nenabízeli sladkosti.

mluvčí 9,
——————–
A pak se zároveň zamýšlet nad takovými věcmi, jako jestli je potřeba nechat exponovat například reklamám nasazené nápoje, jestli je moudrej, prostě do ruky strkat elektroniku.

Adriana Kubisová, redaktorka
——————–
Dalším krokem, jak dostat více dětí ke sportu, je podle Národní sportovní agentury rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro děti a zlepšení financování menších sportovních klubů.

A na téma obezity se teď zaměříme s Janem Boženským, primářem dětského oddělení nemocnice Agel Ostrava Vítkovice. Vítám vás ve vysílání, pěkné dopoledne.

Pane doktore, dá se souhlasit s tím, že ten nárůst obezity skutečně souvisí s covidem a nemožností být venku, chodit na kroužky, sportovat.

mluvčí 11,
——————–
Tak určitě se dá souhlasit s tím, že covid urychlil nárůst obezity, my jsme viděli ty procenta, které narůstaly po covidu velmi výrazně, ale nedá se říct, že covid je jedinou příčinou. Tady se samozřejmě prohloubily ty problémy, které jsme měli v minulosti, nebo které máme obecně v rámci toho našeho zdravého životního stylu. Bohužel naučili jsme se a naučili jsme naše děti používat více online prostoru, přestali jsme se tak pohybovat a samozřejmě to vedlo k tomu dramatickému nárůstu, jak jste uváděli, že máme kolem 16 % obézních dětí a samozřejmě téměř 10 % dětí s nadváhou, to znamená, čtvrtina té populace má problémy se svojí hmotností. Ale co je zarážející nebo co je ještě víc alarmující, že my víme, že největší riziko a největší procento nárůstu té obezity měli děti, hlavně chlapci, mezi tím jedenáctým, třináctým rokem života.A tady máme ty data, že je to až téměř 50 % té populace, to znamená polovina dětí v tomto věku má problémy se svojí hmotností a určitě ta populace doroste, to znamená, to budou ti budoucí obézní dospělí.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Jak si vysvětlit? Říkáte tedy, že za to může především ten přechod do toho online světa, tedy méně se hýbíme, méně se hýbeme. Ale proč je tam tedy ten výrazný nárůst? Především u těch dětí a ne u dospělých, kteří také bezesporu ve, ve větší míře používají mobilní telefony, tablety jsou u televizí.

mluvčí 11,
——————–
Tak ono to má několik parametrů, které bychom si měli říct, ty děti se standardně více pohybují než my dospělí a samozřejmě my jsme ty děti v tom období toho covidu přece jenom zavřeli do toho online prostoru více tyto děti, zvláště v tom období, ty nechodily ani v těch lockdownů, zůstávaly doma. A tam si myslím, že byl ten největší problém, to znamená, to byla část té populace, která se pohybovala opravdu nejméně, no, a on už to tady zaznělo, ten příjem těch energetických bohatých slazených nápojů, energetických nápojů, obecně reklama. Ty děti jsou velmi vnímavé a tzv. to obezitogenní prostředí, samozřejmě zvyšuje to riziko vzniku nadváhy a obezity. Zase bych úplně nebyl tak si jistý, že my dospělí nemáme problémy s tou hmotností. Tady se data z WHO a samozřejmě z České republiky pohybují někde kolem 60 %, to znamená, 60 % dospělé populace má problémy se svojí hmotností. Nadváha a obezita a výrazně nám stoupá, máme milion diabetiků, to znamená, ty komplikace, které bohužel s tou obezitou máme, je i v tom dospělém věku, my u těch dětí ty data naštěstí máme a máme je relativně exaktní. Za co bych chtěl poděkovat praktickým dětským lékařům, protože bez nich bychom ty přesná data neměli a uvidíme, jak v tomto roce bychom měli mít data, která se budou odrážet další ty další tři roky, takže uvidíme, jak se ta situace bude i v té dětské populaci dále vyvíjet.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Dá se ale říci, že za ten dramatický nárůst 3 % obézních dětí před covidem 16 %, dnes, že je to především tedy vina rodičů.

mluvčí 11,
——————–
Oni ty 3 % byly v roce 91, takže ono přece jenom v roce 2016 jsme měli kolem 11 %, takže ten nárůst byl asi pěti, šestiprocentní za ty poslední tři roky covidového období, samozřejmě je to určitým způsobem nárůst nebo ten nárůst je, jde za tou rodinou jako takovou. Nemohou za to úplně ti rodiče, my víme, že za to mohou trošku i ti prarodiče, ale ono se to sčítá, to znamená, my víme, že ten trend tady je v posledních 30, 40 letech, to znamená, že on, jsou tam i další faktory, které se na tom podílejí. My mluvíme o tzv. etigenetice, to znamená, určitým způsobem to čtení těch genů se mění díky tomu, jak se chováme, takže je to trošku složitější, ale obecně samozřejmě obezita u nějakého tří pětiletého dítěte tam je jednoznačně, ta příčina je, chování rodičů.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Může za to také třeba ekonomická situace, že se máme lépe a můžeme dětem více dopřát.

mluvčí 11,
——————–
No, ono je to trošku složitější samozřejmě, bohužel vidíme, že ty sociálně slabší skupiny tam je ta obezita častější a větší. Ono je to proto, že si vybírají právě ty relativně levné potraviny. Bohužel ta dostupnost těch energeticky bohatých a levných potravin je jednou z příčin právě toho nadužívání té energie, když se potom dotkneme například těch energetických nápojů, tak nejlevnější energetický nápoj, který se koupíte dnes ve velkých supermarketech, stojí 7–10 Kč za tu plechovku. To je opravdu velký problém, to znamená, ta dostupnost, nemyslím si tím, že bychom byli ekonomicky na tom lépe a více těm dětem dopřávali, my jim dopřáváme právě ty věci, které jsou relativně levné, ale určitě nezdravé.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
A teď si pojďme říci, co to tedy způsobuje. Už i v té reportáži zaznělo, že třeba armáda bude mít problém s rekrutováním svých branců, protože nebudou zkrátka lidé v takové kondici, aby mohli absolvovat ten výcvik.

mluvčí 11,
——————–
No, to je obrovský problém. Trochu mě děsí to, že armáda snižuje ty své vstupní požadavky a ty požadavky jsou pro mě naprosto velmi nízké. Samozřejmě ty obézní děti samy o sobě se méně hýbou, teď je otázka, jestli se méně hýbou a pak jsou obézní, ale v každém případě děti, které váží 80, 120, 160 kilo, určitě se budou hýbat méně a samozřejmě ten menší pohyb vede k těm dalším komplikacím, takže určitě ta obézní populace nebo respektive ti, ty děti nebo adolescenti, kteří budou obézní, tak určitě nebudou moct vykonávat ty náročné profese. Jak už jste říkal, vojáci policie, samozřejmě i další složky ISS, tyhlety vlastně budou tyhlety povolání pro tyto jedince nevhodná. Nedokážu si představit hasiče, který bude vážit 120, 160 kilo a bude zachraňovat někoho na žebříku, to opravdu ne.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
A s obezitou samozřejmě budou souviset i další onemocnění. Zvládne to český zdravotnický systém?

mluvčí 11,
——————–
O tak to je otázka asi úplně nez zrovna na mě, ale samozřejmě ty náklady, které tady jsou, jsou obrovské. My víme, že v Evropě se to pohybuje někde kolem čtyř, 5 % jak přímých, tak nepřímých nákladech. Mluví se o 80–100 miliardách euro, které musí v Evropě vynakládat ty zdravotní systémy na léčbu těch obézních jako takových. V České republice to bude určitě podobně, samozřejmě pokud se to procento obézních zvýší, tak ty náklady budou růst. Jestli to zvládne zdravotnický systém, to opravdu nevím, ale náročné to určitě bude.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Jak si vysvětlit, že v dnešní době, kdy právě jsme mnohem více informovaní právě ty sociální sítě nebo obecně média, která tedy způsobují to, že se méně hýbeme, tak naopak by nám měli dodávat informace a měli bychom mít to povědomí o tom, že něco neděláme dobře, proč nám to ale nejde?

mluvčí 12,
——————–
No, tak ona Obecně ta obezita je trošku složitější, ne vždy za ní úplně můžeme ty geny určitým způsobem zvyšují to riziko, pokud se pohybujeme v tom prostředí, jak už říkáme, v tom obezitogenním prostředí, tak je to pro nás složitější. A pokud už máme nějakých 30, 40 kilo navíc, tak v tom tělese rozvíjí procesy, které potom trošku brání, výrazně brání tomu, abychom redukovali, trvale redukovali naši tělesnou hmotnost. Ale samozřejmě proč? No, my vytváříme určité programy. Já bych chtěl říct, že Česká obezitologická společnost se snaží vlastně koordinovat to množství těch preventivních programů. Teď od ledna se spouští velký projekt který se nazývá buď fit 24 pod záštitou Národního screeningového centra ministerstva zdravotnictví České lékařské komory, který je právě zaměřený na ty děti, které mají nadváhu, protože my víme, že ta obezita nebo léčba obezity je velmi nákladná a ne vždy zcela úspěšná, to znamená, nefarmakologická, nechirurgická terapie je s efektem, zvláště u těch adolescentů velmi malým, takže právě proto se snažíme dnes se zaměřit na ty děti s nadváhou tak, aby se ty děti s nadváhou nedostaly do té obezity, do těch, do toho pásma té obezity, takže buď fi. 24 bude celonárodní program, který právě bude akcentovat to, aby se ty děti začaly více pohybovat a začaly se vyhýbat těm nejvíc rizikovým nápojům, jídlům, to znamená, to je ta naše snaha, abychom zase tu informaci posunuli dále, ale určitě jste říkala, máte pravdu, že dostupnost těch informací jako taková je velká. Teď je otázka, jak se k nim stavíme a jestli opravdu si stále nemyslíme, že ty děti z té obezity vyrostou, my víme, že nevyrostou.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Zmínil jste ten program buď fit 24, během kterého právě ty děti budou nosit náramky, které budou monitorovat vlastně veškeré jejich funkce, budou zaznamenávat, kolik jídla spotřebují, kolik mají pohybu a všechno, co vám to může ukázat, co z toho můžete vy vzít.

mluvčí 11,
——————–
No, na to jsme právě zvědaví. My jsme, jsme. Právě očekáváme, že tyhlety data nám pomůžou pochopit, jak se ty děti pohybují či nepohybují, ale na druhou stranu důležité je, že tady právě bude fungovat ta motivace, to znamená, ty děti uvidí, jakým způsobem se pohybují oni, to není program, který je namířený nebo který směřuje k nám, ale k těm dětem a samozřejmě my chceme zapojit do toho projektu i celou rodinu, to znamená, není to jenom o těch dětech a má to spíše ten motivační charakter a uvidíme, pokud se to osvědčí, tak samozřejmě byli bychom rádi, kdyby takovýhle projekty potom byly dostupné pro všechny děti v České republice s nadváhou tak, abychom opravdu zastavili ten dramatický nárůst, který v těch posledních pěti letech vidíme.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
A když byla řeč o té nebo vůbec o těch médiích, což je tedy dvousečná zbraň. Na druhé straně nás tedy připoutali k židli, na druhé straně nám dávají informace a ta informovanost, jsou tady skupiny lidí, kteří naopak s tím umí zacházet a přibylo tady třeba těch, kteří žijí naopak velmi zdravě, což třeba dříve nebývalo.

mluvčí 11,
——————–
Určitě to je trošku problém, samozřejmě, ono potom ty statistiky můžou dohromady vytvářet čísla, která nejsou určitě pravdivá a my víme, že se ty nůžky mezi, mezi tou populací, která žije relativně velmi zdravě a tou populací, která tak zdravě nežije, výrazně rozevírají. Ono už jsme to říkali, ono je to otázka i té ekonomické vyspělosti, nejenom té společnosti, ale i té dané sociální skupiny, takže samozřejmě toto je problém a určitě bychom chtěli právě dát všem, to znamená všem dětem a těm rodinám, které třeba ekonomicky na tom nejsou tak dobře, možnost vlastně se do těhle těch programů dostat. Ono to tady zaznělo, my bychom měli otevřít ta sportoviště, my bychom měli umožnit těm dětem ten běžný pohyb, protože co jsme ztratili a co ztratily ty naše děti, je ta běžná denní aktivita na těch hřištích, na místech, které jsou pro ně bezpečné, a to si myslím, že je velmi důležité začínat v 11, ve 12, ve 13 letech. S tím sportem je už relativně pozdě.Důležité, aby už ty děti v tom předškolním věku se standardně pohybovaly, měly se kde pohybovat a mohly se pohybovat nejenom s rodiči, ale samozřejmě i sami, ale ta bezpečnost je tady na prvním místě.

Petr Převrátil, redaktor
——————–
Říká primář dětského oddělení nemocnice Agel v Ostravě Vítkovicích Jan Boženský, děkujeme, že jste byl s námi ve vysílání, hezký den vám přeju.