Cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou
nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Přestože očekávaný věk dožití je
u mužů téměř 77 a u žen až 83 let, průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném
zdraví, je v případě mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen.
Znamená to, že přibližně třetinu svého života prožijí s chronickým onemocněním. Například kvůli chorobám srdce stráví v nemocnici 2–3× delší dobu než ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku. Podle lékařů přitom není zdravé stáří otázkou financí ani „zázračných“ produktů. Jak si uchovat vitalitu i v pokročilém věku, radí předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, a předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka.
Využijte štědrosti českého zdravotního systému
Chronická onemocnění, která později komplikují život pacientů, se rozvíjí postupně. Lze je tak
zachytit při preventivním vyšetření u praktických lékařů. Češi na ně mají nárok každé dva roky.
„Zájem o preventivní prohlídky se poslední dobou zvyšuje, stále tu však máme přibližně 40 % osob,
které je nevyužívají. Zvýšený cholesterol, cukrovka nebo onemocnění ledvin přitom probíhá bez
příznaků, a bez pravidelné kontroly na ně pacient nepřijde. Včasná léčba těchto nemocí může
oddálit nevratné škody, které se na kvalitě života ve stáří negativně odrazí,“ varuje MUDr. Šonka.
Kromě preventivních prohlídek funguje v Česku také řada screeningových programů, které
pomáhají včas odhalit nejen nebezpečná nádorová onemocnění.
V dávkování důvěřujte lékařům
„Pokud předepisuji léky na vyšší cholesterol nebo tlak, je to proto, abych zabránil ateroskleróze
nebo kardiovaskulárním onemocněním. S pacienty mám dohodu, že jim preventivní léčba nesmí
přinášet žádné subjektivní potíže. Když se něco objeví, dávají mi hned vědět. Snažím se tak zabránit
tomu, že pacienti léčbu samovolně vysadí nebo si upraví dávkování,“ vysvětluje profesor Vrablík,
proč je důležité užívat léčivé přípravky podle doporučení lékaře. Podle něj panuje u řady lidí mylná
informace o tom, že některé léky s sebou nesou značné riziko nežádoucích účinků, především pak
ve vyšších dávkách.
„Nežádoucí účinky se týkají skutečně minima pacientů. Pokud pacient nemá
žádné obtíže s nižší dávkou léku na snížení cholesterolu, s největší pravděpodobností je nebude mít
ani při vyšším dávkování,“ dodává prof. Vrablík. Podle něj je důležité nikdy léčbu neupravovat bez
porady s lékařem – jen ten zná celkový zdravotní stav pacienta, včetně dalších diagnóz nebo
užívaných léků. „Vysazení nebo úpravy dávkování pacientem mohou vést ke zbytečným
komplikacím,“ upozorňuje profesor Vrablík.
Pomozte si krejčovským metrem
Jednoduchým ukazatelem zdraví je podle lékařů obvod pasu. Vyšší množství podkožního tuku
v této oblasti totiž úzce souvisí s objemem tzv. viscerálního tuku. Ten se tvoří kolem životně
důležitých orgánů, jako jsou játra, slinivka břišní nebo ledviny. „Viscerální tuk má větší zánětlivou
aktivitu. V jejím důsledku dochází k poškození cév a následně pak i rozvoji kardiovaskulárních
onemocnění. Zároveň přispívá viscerální tuk také k inzulinové rezistenci, která je spojená se
vznikem cukrovky II. typu,“ objasňuje profesor Vrablík. Podle lékařských doporučení by objem pasu
neměl přesáhnout 102 cm u mužů a 88 cm u žen,5 bez ohledu na jejich výšku.
Sladkého pomálu
Hromadění podkožního tuku je zpravidla výsledkem nezdravého stravování. Zatímco ještě
v 19. století byl cukr luxusní komoditou pro bohaté, dnes spotřebuje každý Čech průměrně 33,8 kg
rafinovaného cukru ročně a přibližně 19 kg čokoládových či jiných cukrovinek. Kombinace
nevhodného stravování a nedostatku pohybu vede k tomu, že přibývá lidí s nadváhou a obezitou.
„Obezita s sebou přináší minimálně 220 různých chorobných stavů, takže tudy cesta ke zdravému
stáří nevede. Na druhou stranu není vhodné pouštět se ani do striktních diet. Přestože některé
z nich mohou přinášet zdravotní benefity, málokdo je zvládne dlouhodobě udržet,“ upozorňuje
profesor Vrablík.
Lepší výsledky podle něj přináší kalorická restrikce neboli mírné hladovění, kdy denní výdej kalorií
lehce převyšuje jejich příjem. „Ze studií víme, že kalorická omezení prokazatelně prodlužují život.
Pro zachování celkového zdraví však nestačí jen počítat kalorie. Na našem talíři by měla převládat
zelenina, kvalitní proteiny v podobě ryb nebo bílého masa a spíše rostlinné tuky než ty živočišné.
Příkladem vhodných tuků jsou například ořechy, které obsahují nenasycené mastné kyseliny, jež
prospívají oběhovému systému. Snížit bychom pak měli především množství jednoduchých cukrů,
průmyslově zpracovaných potravin, tedy polotovarů, a soli,“ radí prof. Vrablík.
Pohybem nejen proti demenci
Podle posledních dat Českého statistického úřadu se pravidelně, alespoň jednou týdně, věnuje
pohybu jen 25,4 % mužů a 30,8 % žen. Příležitostně si zasportuje 17,8 % mužů a 15,4 % žen.
Naproti tomu třetina mužů a o něco více žen přiznává, že nesportují za žádných okolností.
„Dospělí by se měli věnovat pohybu alespoň 30 minut denně nebo 150 minut za týden. Fyzická
zdatnost má pozitivní vliv na hodnoty tlaku i cholesterolu. Ze studií víme, že fyzicky zdatný člověk
s nadváhou se dožije vyššího věku než fyzicky nezdatný hubený,“ připomíná profesor Vrablík.
Pravidelná fyzická aktivita spolu s vyváženou, střídmou stravou snižuje kromě rizika
kardiovaskulárních nemocí, cukrovky nebo ledvin také riziko demence.
„Mezinárodně uznávaný odborný magazín The Lancet loni publikoval článek, ve kterém lékaři popsali demenci jako celotělový problém. Její rozvoj ovlivňuje špatná strava, obezita, sedavý způsob života i vysoká hladina LDL cholesterolu,“ doplňuje závěrem profesor Vrablík.
Přidejte odpověď