Nikdy nekončící boj nebo sisyfovská práce – i takhle nazývají lékaři zápas s
antibiotickou rezistencí. Jakmile se totiž objeví nová antibiotika, začnou bakterie okamžitě
„vymýšlet“, jak se jim ubránit.
Odolnost bakterií proti antibiotikům bude jedním z horkých témat letošního Kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE), který začíná tento čtvrtek. Lékaři zde představí zbrusu nové antibiotické léky, které by měly na „vychytralé“ a odolné bakterie vyzrát.
„Kvůli rezistenci umírají stovky Čechů ročně. Je to obrovský problém, se kterým se potýkáme
řadu let, a rozhodně se nerýsuje žádné jednoduché řešení. V podstatě je to závod s časem, kdy
se bakterie vymezují vůči dalším a dalším antibiotikům a vědci se snaží přijít s novými účinnými
léky. Nyní máme k dispozici několik nových rezervních antibiotik a na kongresu budeme
diskutovat, u koho a v jaké situaci je nasazovat. Jsou vzácná a musíme s nimi šetřit na obzvláště
těžké případy,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
V České republice se podle něj stále užívá zbytečně moc antibiotik. „Zatímco v severských
zemích berou lidé léky střídmě a výskyt odolných bakterií je tak nízký, tady tomu tak bohužel
není.“
Příčiny jsou známé – nasazování léků i na nemoci, které by se daly zvládnout bez nich, používání
širokospektrých antibiotik tam, kde by bylo lepší dát cílená. Typickými případy, kdy podle MUDr.
Dlouhého dochází k nadužívání antibiotik, jsou horečky, záněty nosohltanu nebo některé záněty
močových cest. „Zvýšené CRP není důvodem pro nasazení antibiotik, ne každou bakterii musíme
léčit. A když už antibiotika nasazujeme, tak lépe základní, ne širokospektrá. Ta vybíjí střevní
mikroflóru a někdy pacientovi uškodí víc než původní nemoc,“ pokračuje MUDr. Dlouhý.
Antibiotika totiž ničí i přátelské bakterie ve střevech. „Umožní tak, aby se přemnožil druh, který
produkuje toxiny a vyvolává silný zánět střeva – klostridiovou kolitidu. Lidé končí se silnými
průjmy v nemocnici a nezřídka takové stavy končí fatálně,“ vysvětluje MUDr. Marek Štefan, MBA,
z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Dopady antibiotické léčby na mikrobiom člověka budou infektologové řešit také na kongresu v Hradci. „Víme například, že delší antibiotická léčba malých dětí, které ještě nemají mikrobiom zcela vyvinutý, v dospělosti zvyšuje riziko vzniku alergií, autoimunitních onemocnění i obezity,“ zmiňuje MUDr. Štefan.
Tomu, aby se léky v ambulancích nenasazovaly a neužívaly bezhlavě, pomáhají podle infektologů
například PCR testy. „Ty jsme si vyzkoušeli v době covidu. Díky PCR testům jsme schopni poznat
i břišní či kostní infekce, zápaly plic, mozkových blan a řadu dalších infekcí. Test umí odhalit až
25 virů, bakterií, plísní – zkrátka za 2–3 hodiny známe původce nemoci pacienta,“ uvádí
MUDr. Dlouhý. „Překážkou může být vysoká cena PCR testů, používáme je proto s rozmyslem a
tam u závažnějších stavů, kdy je včasná cílená léčba zásadní.“
Aby snížili spotřebu antibiotik, vytvářejí specialisté na infekce doporučené postupy. Ty radí
například ambulantním lékařům, v jakých případech jaká antibiotika nasadit. „Vycházíme
z definice Světové zdravotnické organizace, která antibiotika dělí na tři skupiny: dostupné,
využívané na běžné infekce typu zánět močového měchýře nebo bronchitidy. Druhé, které je
vhodné dávat s opatrností, a třetí skupinou jsou rezervní, ty se považují za léky poslední
instance. Obecně platí, že antibiotická léčba má být nezbytná, krátká, úderná a přesně zacílená,“
dodává MUDr. Štefan. Vyzdvihuje přitom spolupráci s klinickými farmaceuty v nemocnicích, kteří
jsou schopni zjistit koncentraci antibiotik v krvi pacientů a nadávkovat léky tak, aby zabraly.
Přidejte odpověď