Vysoký cholesterol má až 8 z 10 dospělých Čechů. Léčí se ale jen každý sedmý, varují odborníci


I přes stále rostoucí počet případů onkologických onemocnění zůstávají ta kardiovaskulární hlavní příčinou úmrtí v České republice. Přestože se daří snižovat úmrtnost na akutní infarkt myokardu, počty srdečních selhání rostou. V rámci jedné dekády se počet úmrtí zvýšil zhruba čtyřnásobně. Odborníci upozorňují, že jedním z klíčových problémů je podceňovaný vysoký cholesterol a nízká účast na prevenci.

Statistiky z posledních let sice ukazují, že klesá počet úmrtí na akutní infarkt myokardu (3401 v roce 2021 ve srovnání s 6439 v roce 2010), nicméně počet pacientů se srdečním selháním jako hlavní příčinou úmrtí vykazuje v čase rostoucí tendenci.

„Rozdíl mezi akutním infarktem myokardu, tedy srdeční příhodou, a srdečním selháním spočívá především v tom, že infarkt je náhlá porucha prokrvení, kdy dojde k ucpání tepny. Proti tomu srdeční selhání je stav, kdy srdce dlouhodobě nezvládá pumpovat krev,“ vysvětluje rozdíly předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., a doplňuje: „Zatímco v roce 2010 bylo srdeční selhání hlavní příčinou úmrtí ve 2165 případech, v roce 2021 už to bylo u 8783, což je zhruba čtyřnásobný nárůst.“

Společným jmenovatelem těchto onemocnění je ateroskleróza; proces, který začíná nenápadně už v mladém věku.

Zásadní problém? Podceněné riziko v mládí
Podle profesora Vrablíka neleží hlavní potíž jen v samotných číslech, ale v postoji veřejnosti. Největší chybou je podceňování rizika v mladším věku.

„V mládi sice člověk ještě nepociťuje žádné komplikace, ale postižení cév se už začíná rýsovat. Souvisí to jak s nezdravým životním stylem, tak s genetikou. Jenže motivace ke změně či užívání léků je malá. Máme stále ještě mezery ve zdravotní gramotností a pochopením konceptu, že za zdraví je každý zodpovědný sám,“ říká prof. Vrablík.

Ateroskleróza, ukládání tukových částic do cévní stěny, může vznikat už v první až třetí dekádě života. Dlouhé roky probíhá nenápadně, bez bolesti a bez varovných signálů. Jenže cévy mezitím pomalu tuhnou. Prvním skutečným příznakem pak často bývá až dramatická událost – infarkt myokardu, nebo cévní mozková příhoda.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.