Plicní lékaři stárnou a je jich málo, péče kolabuje

Pomohla by rezidenční místa, ty ministerstvo zrušilo

S nemocemi plic se v Česku potýkají miliony lidí. V posledních letech navíc roste počet žen se zhoubnými nádory plic a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Co však neroste, je počet pneumologů, kteří se o pacienty starají. Jejich průměrný věk se navíc pohybuje kolem 55 let, a plicní lékaři tak patří mezi vůbec nejstarší specialisty napříč medicínskými obory.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Národního screeningového centra vzrostl za posledních deset let počet nových pacientek s CHOPN o 23,8 %. Podle prof. Vladimíra Koblížka, Ph.D., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, byla ještě v nedávné minulosti CHOPN dominantně nemocí mužů.

„To se postupně mění, genderové rozdíly mezi muži a ženami se stírají. V posledních deseti letech byla CHOPN diagnostikována u 447 000 osob, z toho plných 45 % tvořily ženy,“ uvádí prof. Koblížek. Rostoucímu počtu „plicních“ pacientů neodpovídá počet lékařů, kteří se o ně mají starat.„Dle posledních dostupných dat pracuje v aktivní službě v ČR 687 pneumologů, z toho 373 v ambulancích a 314 v nemocnicích. To bohužel nestačí. Například ve Středočeském kraji připadá na jednoho plicního lékaře naší odborné společnosti 30 332 obyvatel, optimálně by to mělo být kolem 10 000. Vážná situace je ve většině krajů republiky, v některých kolabuje i nemocniční péče o pneumologické pacienty,“ popisuje prof. Koblížek.

Obor rychle stárne a mladí specialisté nestačí odcházející lékaře nahrazovat – nejhorší je situace v ambulancích. Průměrný věk pneumologa ve Středočeském kraji je 57 let.

„Abychom zvládli generační obměnu, bylo by potřeba 30 nově atestovaných lékařů ročně. Dlouhodobě je to však jen mezi 15 a 22. O náš obor mají medici zájem, ministerstvo zdravotnictví před několika lety zrušilo do té doby dobře fungující program rezidenčních míst, který mladé lékaře na cestě ke specializaci podporoval.“ vysvětluje prof. Koblížek.

Nedostatek plicních lékařů a jejich rostoucí věkový průměr znamenají pro pacienty delší čekání na vyšetření i diagnózu. U řady plicních onemocnění je přitom rychlost zásadní.

Úlevu by lékařům do budoucna mohla přinést umělá inteligence (AI), například při čtení snímků z rentgenu nebo CT. „Už nyní AI pomáhá radiologům analyzovat nízkodávková CT vyšetření hrudníku v rámci screeningu rakoviny plic,“ uvádí prof. Koblížek.

Lékaři Fakultní nemocnice HK testují asistenci umělé inteligence při analýze textů a nahrávání písemných podkladů od pacientů do zdravotnické dokumentace. Kromě toho probíhá na Plicní klinice hradecké fakultní nemocnice a několika dalších pracovištích ve třech krajích ČR vědecký projekt ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové, Farmaceutickou fakultou a Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové. „Ten se věnuje asistenci umělé inteligence při hodnocení kvality inhalační techniky pacientů s astmatem a s chronickou obstrukční plicní nemocí,“ doplňuje MUDr. Vratislav Sedlák, primář Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.