V dětství a během dospívání zažila čtyřiapadesátiletá Eva Kacanu krušné chvíle. Šest let strávila v dětském domově. V deseti letech podstoupila operaci plic kvůli nádoru. Léčba v nemocnici trvala téměř rok. Časem se zdraví ozvalo znovu. „Měla jsem tuberkulózu ledvin. Nakonec jsem o jednu ledvinu přišla,“ svěřuje se Olomoučanka s řeckými kořeny. Úraz při lyžování ji ve třiceti letech upoutal na invalidní vozík. „Naučila jsem se s tím žít,“ tvrdí.
Vzhledem ke zdravotním komplikacím byla Kacanu ve škole osvobozena od tělocviku. Na sport ale nikdy nezanevřela. „Bavilo mě plavání nebo jízda na kole. Teď se věnuji hlavně vrhu koulí,“ prozrazuje členka Atletického klubu Olomouc a česká reprezentantka. „Celkově jsem se zúčastnila čtyř paralympijských her, pěti mistrovství světa, šesti mistrovství Evropy, pěti světových her IWAS a mnoha mezinárodních mítinků i Grand Prix soutěží,“ vyjmenovává.
Hendikepovaná sportovkyně z Hané nebývá na podobných soutěžích jen do počtu. Patří mezi nejlepší paralympioniky světa. Doma má více než dvě stě medailí či pohárů a přes padesát dalších trofejí. „Z paralympijských her jsem si přivezla zlato a stříbro, z mistrovství Evropy nebo světa mám celou sadu medailí, stejně jako ze světových her a dalších mezinárodních soutěží,“ usmívá se. Přesně své cenné úlovky spočítané nemá, rozšíření sbírky se však nebrání.
Kacanu si nejvíce váží prvenství na paralympiádě v Pekingu roku 2008. Tam také překonala světový rekord ve vrhu koulí. „Vrhla jsem 6,73 metru. Rekord jsem držela dva roky, od té doby byl již několikrát překonán.“ S aktivní kariérou chtěla pokračovat do letošních paralympijských her, které se kvůli koronaviru přesunuly na příští léto. Proto dál trénuje, v těchto dnech cvičí hlavně doma. „Nejvíce mi schází pohyb venku,“ poukazuje na nouzový stav.
Za svůj největší životní úspěch Eva považuje fakt, že se nikdy nevzdala a navzdory všemu se dokázala vrátit do života. I přes mimořádné výkony ji sport neživí, takže pracuje. „Vše dotuji z vlastních kapes. Mám štěstí, že žiju v kraji, který je mi nakloněn a finančně mé aktivity podporuje,“ zdůrazňuje.
Už roky touží po tandemovém seskoku s padákem, tento sen se jí zatím nesplnil. „Nejspíše to i snem zůstane,“ krčí rameny žena, která vždy žila naplno.
František Berger
Olomoucký deník
Přidejte odpověď