Co vše si můžeme představit pod pojmem nukleární medicína, jaké možnosti pacientům nabízí a s jakými onemocněními se setkávají například konkrétně na klinice nukleární medicíny ve fakultní nemocnici Ostrava, ve vysílání Českého rozhlasu na dotazy odpovídá přednosta kliniky Dr. Martin Havel.
moderátorka
——————–
Máme první telefonát.
mluvčí 3,
——————–
Dobrý den. Tady je posluchačka z Třinecka. Případ jedné 89 leté paní. Byla jak rybička, chodila do obchodu nakupovat, na lékařské kontroly, najednou začala kašlat, něco jako průdušky, byla u vás ve fakultní nemocnici v Ostravě a zjistili, že má rakovinu ledvin a plic a do dvou týdnů bylo po ní. Jak je možné, že předtím se na to nepřišlo a najednou se to objeví a u takového starého člověka, který byl celý život zdravý, jak rybička. Děkuji za odpověď.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
My děkujeme za zavolání. Nicméně nevím, pane přednosto, jestli je to právě z oboru nukleární medicíny, pokuste se prostě.
Dr. Martin Havel
——————–
Obecně jedná se o to, že ten život tak prostě běží někdy a ta naše těla, ten život, je někdy konečný a to naše zdraví může být i křehčí. Co já a každý můžeme doporučit, užívat toho, co náš systém dovoluje, to znamená pravidelné preventivní prohlídky, sledovat svůj zdravotní stav a řešit ty věci nejdříve, jak se dá a třeba někdy může pomoci i nukleární medicína zrovna v té diagnostice.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Děkuji, já se tedy vrátím právě k nukleární medicíně a Scintigrafii, protože určitě by nás všechny zajímalo, jak konkrétně v praxi vypadá takové Scintigrafické vyšetření, když je třeba podezření na nějakou nemoc, co to vyžaduje ze strany pacienta, jestli se má nějak připravit, kdo ho má doprovodit atd.
Dr. Martin Havel
——————–
V rámci toho samotného vyšetření by vždycky měl být pacient poučen odesílajícím lékařem, protože velice často, anebo téměř pokaždé je k nám odeslán k tomu vyšetření, takže ten první kontakt už s tím odesílajícím lékařem, nějakým specialistou, který indikuje, to znamená objednává u nás. Ve většině těch našich vyšetření není potřeba nějaká super speciální příprava, ale u některých je to naopak důležité a je to opravdu vyšetření od vyšetření. Například takové asi nejčastěji používané je kupříkladu scintigrafie skeletu, to znamená vyšetření kostí, které provádíme na počty asi nejčastěji během té naší denní rutiny. A tam je příprava, udržet nějakou hydrataci těla, to znamená dostatečný pitný režim, ale jiná nějaká speciální příprava není. Často u těch našich vyšetření je třeba obrnit se trpělivostí a připravit se na to, že to vyšetření není hotovo na Blik, tak, jak třeba člověk zná z radiodiagnostiky, z rentgenu, ale je to nějaký proces, který nějak trvá, protože se snažíme zobrazit nějaké děje v těle, a to potřebuje svůj čas. Takže z toho u nás to vyšetření začíná tak, že do těla naaplikujeme tu onu vyšetřovací látku. Nejčastěji je to malou injekcí, některé látky se mohou normálně vypít, taky některé se i vdechují, když se třeba vyšetřuje funkce plic, ale tou nejčastější formou je klasická malá injekce, ve které je ono léčivo a pak podle typu vyšetření nastupuje nějaká doba, kdy je potřeba čekat a během té doby my víme, co se s tím lékem děje tak, abychom v těch určitých a daných časech si udělali ty obrázky, protože to je důležité. Některá látka se vylučuje z těla delší dobu, některá kratší, některá se hromadí v tom daném místě, které my chceme zobrazit třeba hned po té aplikaci. Jsou třeba i vyšetření, kdy to není ukončeno jedním obrázkem, ale doplňuje se nahrávání těch obrázků, to znamená ležení pod kamerou, někdy třeba i ve dvou dnech, to znamená, že pacient přijde, my mu naaplikujeme látku, za nějakou dobu se udělají ten den jedny obrázky, poučíme a přijde k nám další den, kdy už se zase jenom dělají ty obrázky a díváme se, co se s tou látkou stalo za těch dalších kupříkladu 24 hodin.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Každopádně vždy je to šité na míru tomu pacientu podle toho, co chcete vyšetřovat.
Dr. Martin Havel
——————–
Pacientu a tomu typu vyšetření. My se snažíme komunikovat s těmi klinikami, takže mělo by to tak být, že ti, který k nám odesílají, by měli vědět nějaké vyšetření, jaká je potřeba příprava a i na našich webových stránkách je možné najít ta všechna vyšetření, která provádíme s nějakým krátkým popisem i s tou doporučenou přípravou, takže je to i taková příručka pro ty odesílající lékaře, aby se tam vždycky tu informaci našli.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
A myslím, že můžeme všechny uklidnit, že scintigrafie nebolí.
Dr. Martin Havel
——————–
Nebolí, je to opravdu nejčastěji spojeno jenom s jednoduchou injekcí do žíly a pak spíš to čekání, což s naší zkušeností někdy bývá asi ten nejpalčivější problém v dnešní době.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Mohli bychom, pane přednosto, říct, jaké poruchy, nemoci vlastně díky nukleární medicíně diagnostikujete a léčíte?
Dr. Martin Havel
——————–
Než chorob, diagnostikujeme celou řadu různých stavů orgánů, které zrovna zajímají toho klinika, to bychom tady byli opravdu dlouho, ale jestli mohu, zaměřil bych se i na tu léčbu, kterou poskytujeme a kupříkladu zrovna tady ve fakultní nemocnici Ostrava máme tu výhodu, že jsme vybaveni i lůžkovou jednotkou, to znamená, můžeme podávat i ony terapie, o kterých už jsme tady dneska hovořili, a takovou tou nejtypičtější diagnózou, která je obecně spojená s nukleární medicínou a s léčbou, jsou onemocnění štítné žlázy. Bývají to buďto zvýšená funkce štítné žlázy, anebo nádory štítné žlázy. A tady je důležité, že velice dobře spolupracujeme s endokrinology z regionu, ale i mimo náš region, protože ta spádovost je větší, vzhledem k tomu, že takových oddělení, jako je to naše, které umožňuje podání této terapie na lůžkovém oddělení, je v České republice pouze pět, takže ten náš spád je větší. Onemocnění štítné žlázy se provádí za hospitalizace, ale provádíme taky tzv. paliativní terapie, to jsou léčby u onkologicky nemocných pacientů, kteří mají bolesti kostí, spojené u nádoru, nejčastěji nádor prostaty, nebo u karcinomu prsu, kdy aplikujeme látky, které zmírňují tu bolestivost a působí analgeticky tak, aby se zmírňovala ta bolest a zmírňovala se i potřeba trvalé medikace. U té bolesti léčíme také některá kloubní onemocnění. Na co se chystáme a co možná tady teďka zarezonovalo v České republice, je cílená léčba, u nádorů prostaty je to jedna metoda, která je začleněna do celého toho systému léčby, u karcinomu prostaty, tak u indikovaných pacientů bychom rádi podávali zde v Ostravě, anebo léčba i u jiných typů nádorů.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Na základě vašich zkušeností, podávání radiofarmak má největší smysl nebo i výsledky, u kterých onemocnění?
Dr. Martin Havel
——————–
Prakticky u všech, u kterých se to dostalo do praxe, tam je opravdu velice důležité, mít vždy toho konkrétního pacienta dobře indikovaného a ta spolupráce s těmi odesílajícími lékaři, kdy víme, jaké mají být parametry, které jsou ideální pro to, aby ta naše léčba byla co nejefektivnější tak, aby to fungovalo a k tomu nám může napomoci ta naše diagnostika, to naše vyšetřování. A dneska se možná mohou i posluchači setkávat s pojmem ternostika, což zní tak trošku tajemně, ale je to spojení dvou slov diagnostika a terapie, to znamená vyšetřování i léčba, a to znamená to, že my jednou látkou můžeme provést jak onu diagnostiku, to znamená vyšetřit si ta místa, která nás zajímají, kupříkladu nějaká ložiska nádorů v těle a pak současně už i, buďto už ta léčba probíhá, anebo novou aplikací stejné látky, ale jiným tím radionuklidem, to znamená jiným zářičem, dokážeme přímo ta místa efektivně léčit a takhle si můžeme ověřit právě tu vhodnost těch konkrétních pacientů k té léčbě, kteří budou mít na té diagnostice nález, který je právě vhodný pro tu samotnou terapii.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
A je radioterapie vhodná pro všechny, co se týče věku, zdravotního stavu nebo jsou tam nějaké kontraindikace?
Dr. Martin Havel
——————–
Vždy je důležité zvážit očekávané přínosy té léčby nad potenciálními riziky, to znamená, samozřejmě jsme opatrní u mladých pacientů, u dětí, tam je to potřeba, zvažovat o to víc obecnou kontraindikací může být těhotenství, ale vždy záleží na tom, jak u diagnostiky, tak u terapie. Vždycky mi i zvažujeme a i ten odesílající lékař by měl zvážit, že děláme to pro něco, a to něco, co chceme získat, musí převážit nějaký ten potenciál, je to vždycky jenom nějaké hypotetické riziko se vším a týká se to i nukleární medicíny.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Nukleární medicína patří k mladším medicínským oborům. Jaké podle vás ještě do budoucna možnosti? Máte nějakou vizi?
Dr. Martin Havel
——————–
Vizi máme určitě a ta se odvíjí od toho, jaké nám ti naši spolupracující specialisté budou schopni vyrábět a vyvíjet léčiva, to znamená, my jsme opravdu závislí na přísunu radiofarmak, takže tady je ten jeden vývoj, to znamená, ony látky, kterými léčíme nebo diagnostikujeme, tak jejich vývoj stále probíhá jak na poli těch radionuklidů, to znamená těch zářičů, tak těch látek, které se v těle nějak chovají, které se potom takhle spojí dohromady, takže tady ten vývoj probíhá a současně probíhá i vývoj na poli vyšetřovacích systémů, kamer, na kterých vyšetřujeme, kde i tady se stále zlepšuje ta technologie, takže ten vývoj je a vidím teďka v té nejbližší době určitě vývoj v léčbě, v té teranostice.
Naďa Čvančarová, moderátorka
——————–
Tak já mockrát děkuji za všechny rady, informace, čas vymezený našemu pořadu je u konce. Hostem lékárny byl dnes Dr. Martin Havel, přednosta kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, moc děkuji a mějte se krásně.
Přidejte odpověď