ČRo Dvojka

Na jednom pracovišti se dnes často potkávají lidé, mezi nimiž může být třeba i třicetiletý věkový rozdíl. Jak spolu vycházejí různé generace? Čím se navzájem obohacují, kde mohou naopak vznikat třecí plochy? Jak motivovat starší i mladší zaměstnance a nastavit spravedlivé hodnocení? A kdy už může z věkového rozdílu mezi generacemi pramenit například diskriminace na pracovišti? Dnes o tom budeme mluvit o generační rozmanitosti na pracovišti s psychologem a právníkem Ladislavem Koubkem, dobrý den.

byl jste vy sám někdy členem pracovního týmu? Kde byly velké věkové rozdíly?

mluvčí 1, Ano, a když říkáte 30 let, tak já vím o jednom týmu, kde to bylo 70 let. Taková perlička, je to ve zdravotnictví, tam lékaři leckdy fungují do vysokého věku a vím o situaci, kdy třiadevadesátiletý lékař revizní v jedné zdravotní pojišťovně předával práci osmasedmdesátiletému juniorovi, když už teda sám šel do důchodu. A samozřejmě, že tam ti kolegové, že jo, jsou taky mladí, takže 30 let.

Tereza Stýblová, moderátorka Tato věková rozmanitost na pracovišti. Právník a psycholog Ladislav Koubek je naším hostem. Máte li otázky, posílejte je na emailovou adresu dvojka@rozhlas.cz. Hezké odpoledne a dobrý poslech. Více generací na jednom pracovišti je téma, které budeme dnes probírat v kávě. O čtvrté.

Tak je to běžné v současné době, že se stále potkávají generace nebo lidé, kteří, mezi kterými je velký věkový rozdíl na jednom pracovišti, jak se to vyvíjí třeba za poslední doby, jestli se ty nůžky rozevírají nebo naopak. mluvčí 1, Je to běžné, je to do určité míry nevyhnutelné a klíčovým faktorem je demografie. Dneska nastupují na trh práce ty populačně nejslabší ročníky. Každý rok nám odejde do důchodu zhruba o 40 000 lidí víc, než přijde těch mladých na trh práce. No, a protože nezaměstnanost, byť teďka trošku vzrostla, ale je pořád malá, tak k čemu to vede? No. Spousta firem se snaží udržet si ty zkušené zaměstnance i přes tu dobu odchodu do důchodu, takže pak se skutečně na pracovišti potkávají lidi, kteří ne, že by si mohli být rodiči a, dětmi, ale prarodiči a vnoučaty a nese to spolu celou řadu pozitivních i těch náročnějších věcí.

Tereza Stýblová, moderátorka Dneska se jich určitě dotkneme, v jakých pracovních oborech. Je to třeba opravdu markantní, že jsou tam velké věkové rozdíly a kde naopak to tak viditelné není.

mluvčí 1, Víc, je to asi tam, kde se pracuje duševně, kde se pracuje hlavou, protože když budete mít nějakou fyzicky náročnou práci například v továrně na páse, tam asi ti pracující důchodci to přece jenom budou mít náročnější a myslím si, že to dělat nebudou. Kdežto já jsem tady zmínil příklad zdravotnictví, tam je to hodně typické, tam se s ním setkáváme hodně a pak jsou to obecně práce, odkud se tolik neodchází, kde není taková fluktuace a ti lidi tam třeba nastoupí po škole a zůstanou tam až do důchodu. Obecně, kdybych měl mluvit, tak zrovna to zdravotnictví tam patřit bude, protože když pracujete jednou ve zdravotnictví, zpravidla ten obor neopustíte. Další je například energetika.

Tereza Stýblová, moderátorka Co všechno si mohou právě ty různé generace přinášet pozitivního do té společné práce.

mluvčí 1, Já to vezmu postupně, kdy vás, když váš věk začíná dvojkou, jste v etapě rozletu, spousta energie, entuziasmus. Zase je otázka, jak u toho vydržíte, když váš Vik začíná trojkou, jste na vrcholu sil, máte tam pořád tu energii, možná zároveň zakládáte rodinu. Každopádně je to takový věk, už máte zkušenosti nějaké, nejste úplně nováček a je to věk té největší produktivity, když váš věk začíná čtyřkou, je to věk společenských kontaktů, jste na vrcholu té své kariéry, pětka, padesátníci věk zkušenosti už možná nemají takové velké tempo, nicméně ta zkušenost to dokáže leckdy více než nahradit. No, a pokud váš věk začíná šestkou, tak budete asi ve věku předávání těch zkušeností, takže každý věk má něco.

Tereza Stýblová, moderátorka Když začíná čtyřku a pětkou, ten věk, možná tito lidé jsou si bližší, ale když je tam ta dvojka na začátku a zároveň na pracovišti ta šestka na začátku, tak tam už asi může docházet k třecím plochám přirozeně z toho, že jsme právě plní entuziasmu, že chceme všechno prosadit a naopak ty zkušenosti zase říkají brzdit trochu a tam může možná dojít k tomu nedorozumění.

mluvčí 1, Ano, to je úplně přirozená záležitost. Já sám, když můj věk začínal dvojkou a podívám se na některé svoje nápady, tak zpětně taky považuju za dost ztřeštěné.

Tereza Stýblová, moderátorka No, a jak to udělat, aby se ty třecí plochy jaksi neprohloubily, ale naopak se z toho mohlo vytěžit něco pozitivního.

mluvčí 1, Říkáme tomu moderně diverzita. A je super, když dokáže manažer čerpat z různorodosti ve svém týmu, dokonce tady mám takovou statistiku, týmy, které mají větší diverzitu věkovou, tak vykazují o skoro 20 % vyšší růst tržeb a o asi 10 % vyšší ziskovou marži než firmy, které to tak nemají. Dám vám příklad, máte tým, který řeší nějaký náročný úkol, třeba to budou markeťáci a obchodníci, firmy, které klesají prodeje a teďka si lámou hlavu, co s tím udělat? No, tak pokud tam bude parta čtyřicátníků, všichni to budou logicky vidět očima svých zkušeností, ale ti zákazníci jsou přece jenom různí a ty různé generace taky přináší různé pohledy. Diverzita je super věc. Dám vám jeden příklad z nejmenované největší české automobilky. A tam zjistili, že lidé, kteří vyvíjí vozidla, tak, že jo, jsou to inženýři, jsou to chlapi nějaké věkové kategorie, ale ti spotřebitelé dneska jezdí autem skoro každý v nižším věku, ve vyšším věku už to není něco, co by bylo nějak vázáno na určitou kategorii. A oni navázali spolupráci s mladými studenty a studentkami.Tam to bylo důležité i to pohlaví z netechnických oborů, ale z těch uměleckých, aby jim s tím vývojem pomáhali, protože dokážou vnést do toho vývoje jiné pohledy, které můžou být užitečné a zajímavé pro tu cílovou skupinu. A koneckonců dá se říct, že Škodovka je příklad velkého úspěchu v tomto.

Tereza Stýblová, moderátorka Tak možná dnes zmíníme i další velké firmy, třeba obdobně, protože asi v těch velkých firmách je právě prostor pro tu spolupráci generací největší než třeba v těch menších rodinných.

mluvčí 1, Když budu mít malou rodinnou firmu, tak zpravidla, tak generační spolupráce je z rodičů na děti, a to má i svoje negativa. Když je tam ta rodinná vazba a zároveň pracovní, to jsou moc pěkné a zajímavé příběhy.

Tereza Stýblová, moderátorka Vy jste zmínil, že i v malých rodinných firmách, kde spolupracují generace, které se potkávají i doma, může vlastně být něco, co dělá neplechu, tak kde jsou ty třecí plochy tady nejčastěji v porovnání třeba právě s pracovištěm, kde jsou ty generace namíchané, ale nejsou to rodinní příslušníci.

mluvčí 1, Teďka máte na mysli rodinné firmy versus ten rodinné, no, tak je to jasné, tam je to ta míchající se role rodinná versus práce. Já vám dám jeden extrémní příklad, který nebude úplně dobrý, ale který jsem, který jsem viděl mámu podnikatelku už v důchodovém věku, sedmdesátníci, její dvě děti, které jsou v tom nejlepším věku 40 plus, a ona před zaměstnanci, jo, oni jsou třeba na rovině Top manažerských pozic, tady finanční ředitel nebo něco podobného a ona se k nim chová před zaměstnanci jako ke svým dětem. To není ten dobrý příklad. Samozřejmě. Pak otázky, jako je předávání firmy nové nastupující generaci, to je obrovská otázka, která se v nerodinné firmě neřeší.

Tereza Stýblová, moderátorka Jaké může být naopak úskalí firmy nebo pracoviště, kde jsou pouze vrstevníci stejného věku podobného.

mluvčí 1, Největší úskalí je dlouhodobé. Já jsem se setkal ve dvou jadernýchelektrárnách, jedna v Česku, jedna na Slovensku a já to tady asi možná můžu říct. Nebo. Dukovany a JaslovskéBohunice, obě postavené v osmdesátých letech, tehdá tam nabraly spoustu mladých inženýrů, kteří pochopitelně po roce 2000, 2010 masově odcházeli do důchodu a v jedné z těch elektráren už dopředu na to mysleli a vytvořili program nějaké rekvalifikace nebo taky nabírání nových zaměstnanců, aby ti zkušenější předávali to know how, moc hezký program. A v té druhé elektrárně na to nikdo moc nemyslel a stalo se jim, že, tuším, mezi lety 2015–17 najednou houfně velká masa zaměstnanců odcházela do důchodu. A teďka je tam prostě útes, jo, a najednou se zjistilo, že to není tak, že by jaderná energetika byla tak prestižní, že by se jim hlásily spousty mladých absolventů. A i když je budete mít, tak kdo jim to know how předá? Protože tohle nezískáte ani za 14 dní, ani za rok. V té jadernéelektrárně máte cyklus odstávek, některé jsou ty pravidelné v ročním cyklu, ale některé činnosti se tam dělají jednou za osm let, a to už musíte hodně dopředu mít naplánováno, jak se ty činnosti předají, takže tady toto je jedno úskalí, a to třeba teďka vidím ve zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny, jaké známe, vznikly v roce 1992 a logicky nabralo se řada zaměstnanců, kteří teď odcházeli a odcházejí do důchodu a pochopitelně taky je to pro ně výzva.

Tereza Stýblová, moderátorka Když je třeba šéf o hodně starší a má o hodně mladší své podřízené. Je to třeba lepší, než když je to naopak, když přijde mladý, má být plný nápadů, ale musí šéfovat lidem, kteří jsou třeba o generaci starší.

mluvčí 1, Tak, jak my lidé jsme v naší kultuře vychováni, úcta ke stáří a podobně, tak určitě ten zkušený šéf, který, zvlášť, když má něco za sebou a má tady mladý tým, tak bude mít přirozeně větší autoritu, než když je to naopak. Na druhou stranu znám spoustu manažerů, kteří si získají velice hezkou autoritu u lidí, kteří jsou o generaci starší, ono totiž ve finále lidé nehodnotí ten věk, lidi budou hodnotit schopnosti.

Tereza Stýblová, moderátorka A když říkáte, získal si hezkou cestou, tak jaká by ta cesta měla být, aby to všechno fungovalo i třeba právě na těch různých pozicích.

mluvčí 1, Já si myslím, že je to cesta jasně nastavených. Cílů. Jasně nastavených pravidel, která platí pro všechny.A pak cesta respektu, jak se k těm lidem chovám, oni jsou dva typy manažerů, ti, kteří využívají tu formální autoritu, kteří řeknou, já jsem šéf, já jsem rozhodla, takhle to budeš dělat. No, tak je jasné, že pokud se takhle bude chovat pětadvacetiletý k tomu o generaci staršímu podřízenému, tak si tu autoritu v životě nezíská, kdežto když využívá tu tzv. neformální autoritu, to znamená, nerozkazuje, diskutuje, zajímá se, tak si může získat.

Tereza Stýblová, moderátorka Na jednom pracovišti, když je tam velký věkový rozdíl, tak kde nejčastěji ty problémy opravdu vznikají s ohledem třeba na jiné preference nebo jiné založení přirozené preference generací třeba starších a těch mladších.

mluvčí 1, Podle mých zkušeností nebo s čím já se nejčastěji setkávám, tak to ani není. Ten způsob práce nebo technologie, ano, pochopitelně někdo preferuje víc digitální technologie, někdo méně, ale ve finále to se vstřebá. Nejvíc je to v oblasti docházky do práce a toho, kolik času jsem ochotný té práci obětovat. Já vám tady řeknu příklad z jedné nemocnice, který, kde jsme to fakt hodně řešili, představte si, že máte oddělení, na kterém je 20 nebo 25 sester, většina z nich jsou už tam řadu let, jsou třeba čtyřicátnice, padesátnice a tak, jak byly vychovány, jsou zvyklí té práci obětovat všechno a budou tam přesčasy od nevidím do nevidím, nenechají to oddělení padnout a pak je tam menší skupinka kolegyň sester, které jsou ve věku 20 a něco, které řeknou, nezlobte se, ale já ty přesčasy dělat nebudu, já mám na víkend svůj jiný program nebo já se musím starat o svého králíčka, i tohle jsem slyšel.A samozřejmě toto vyvolává velké napětí v tom týmu, jo, kdy se ty zkušenější nebo dívají spatra na ty mladší. Ale já nechci říct, že to je ten první přístup. Dobře a ten druhý špatně. Možná, že teprve ty mladé sestry donutí danou nemocnici, aby dodržovala zákoníkpráce, když to řeknu natvrdo.

Tereza Stýblová, moderátorka Čili i něco zlé ze začátku může být potom pro něco dobré.

mluvčí 1, Budoucnosti nebo říká se, že když odejde zubař do penze, tak místo něho potřebujete přijmout tři nové, protože má jiný způsob práce.

moderátorka Ta spolupráce je důležitá, protože někde to může být opravdu cíl, když to tam třeba nefunguje a je asi na šéfovi nebo na kom vlastně, aby na tom pracovišti nastolil takové prostředí a ovzduší, aby k tomu mohlo dojít?

mluvčí 1, Jsou dva pohledy. Někdo řekne, že by to měl udělat šéf, druhý řekne, že i když jsou tam mladší a starší, všichni jsou to dospělí lidé, protože děti na pracovišti nemáme a já bych zase všechno neházel na šéfy. Je to i o schopnosti každého z nás se dohodnout v případě, že vidím, že kolega, kolegyně má jiné pracovní návyky nebo jiná očekávání.

Tereza Stýblová, moderátorka Což určitě je běžné a naprosto přirozené. Už se tady zmínil, třebaže na některých pracovištích se ukazují rozdíly, řekněme, otázky motivace a priorit. Třeba, že mladší generace si je vědoma svého volného času a chce svůj čas dělit spravedlivě mezi rodinu a práci, což může vyvolávat napětí, že nechtějte práci tolik obětovat. Jsou ještě další takové třecí plochy, které jsou hodně markantní, které se musí řešit, které tak nějak vyplynou z té spolupráce nebo ano, několika generací na jednom místě.

mluvčí 1, Já si vlastně myslím, že obecně se ty generační rozdíly přeceňuji.Mám tady tři hlášky.Vytiskl jsem si to. Vydělávat peníze nemá pro dnešní nafoukané děti naší bohaté společnosti žádný význam. Zkuste se, milí posluchači, zamyslet, jestli byste to řekli o mladé generaci. Já vám řeknu, že tento citát je z roku 1968. Další napadující se narcisti, kteří musí každou hloupost dokumentovat svou, svým špičkovým foťákem. Nebo dneska bysme řekli mobilem, to je z roku 1985. A třetí děti milénia jsou líní, povýšeni, narcisti, kteří stále žijí s rodiči. To je z roku 2013. Takže to, že třeba, jak se říká, máme tady generacíbabyboomorů, generací XY atd. z Alfa. Že ve skutečnosti hodně toho přístupu není dáno ani tím, kdo se kdy narodil, ale že to dáno nějakou životní etapou a tak jak já, když jsem se setkal s nějakými konflikty na pracovišti, a to řeším hodně často, tak to, že by to bylo dáno čistě věkem, s tím se člověk setká málokdy, většinou ten věk může být nějaká přidaná kategorie nebo že se na něj svedou problémy, které ve skutečnosti pramení úplně odjinud.

Tereza Stýblová, moderátorka Jaké chování může být na pracovišti považováno už za diskriminační? A teď nemám na mysli jenom vůči starší generaci, ale i vůči té mladší.

mluvčí 1, Jednoznačně, když personální rozhodnutí například o výběru nevýběru někoho podmíním čistě věkem a ne ničím jiným. Dám vám zase příklad. Zažil jsem jednoho manažera obchodního, který mně tvrdil, že po pětatřicítce obchodník už nemůže mít tu energii. On se totiž setkal s tím, že měl ve svém týmu člověka, kterému bylo shodou okolností 35 let a on v práci vyhořel a vztáhl si to, udělal zobecnění, že teda beru jenom mladý do 35 let. Je to samozřejmě nesmysl. Znám spoustu velice šikovných obchodníků, kteří jsou padesátníci na obchodní dovednosti, to nemá vůbec žádný dopad. Takže je to například tady takovéhle zobecnění.

Tereza Stýblová, moderátorka Co dalšího. A teď mám na mysli i mezi sebou si mohou zaměstnanci vlastně dělat navzájem a překračuje to hranice už ať na jedné či na druhé straně.

mluvčí 1, No, takhle, když bych měl vzít diskriminaci, tak diskriminovat těžko může kolega kolegu, tam už bych neřekl, že to je diskriminace, to je spíš nějaké. Vyjít si vstříc, nevyjít si vstříc, takže diskriminuje zaměstnavatel, respektive ten manažer, který se rozhodne, že například někoho na určitou práci nevezmu z důvodu věku. Určitě častější je ta diskriminace lidí ve věku 50 plus, i když ve srovnání s tím, jak to bylo třeba před 20 lety, tak se ta situace hodně zlepšila, protože dneska i jako generace i 60 plus už umí pracovat s digitálními technologiím. Je mi. Naučili se to dost často z povahy věci. Nemají takové nároky například na plat nebo jsou věrnější, jsou loajálnější, statisticky výrazně méně už tu práci budou měnit, takže má to velké výhody, nicméně když se člověk, který pracoval v nějakém oboru třeba 20 let nebo 30 let, teďka v 50, v 55, si hledá práci znova na tom trhu práce.Tak spousta z nich vám řekne, že na ty předsudky a věkovou diskriminaci naráží a určitě na tom něco pravdy.

moderátorka Když cítím něco takového, že jsem na pracovišti diskriminována, přehlížená nebo že nikdo nebere v potaz mé potřeby, které přirozeně vyplývají z mého věku a z mé třeba i rodinné situace, nebere ohledy. Tak co vlastně dělat? S kým to probrat?

mluvčí 1, No, na prvním místě to probrat s nadřízeným. Tady si umím například představit požadavky na nějakou fyzickou práci, kterou samozřejmě mladý člověk může v průměru zvládat lépe. A když už mě bude 60, tak ta těžká břemena budu zvedat možná o něco hůř. Na druhou stranu v takovém případě teďka promluvím jako právník, ten zaměstnanec buďto má nebo nemá zdravotní způsobilost vykonávat nějakou práci, takže v tomhle případě, když se ozvu, tak může být, že mě zaměstnavatel pošle na pracovně lékařskou prohlídku, a když mě lékař řekne, že vy toto nemůžete dělat, tak já ve finále o tu práci přijdu. Ale takhle. Já si myslím, že jako rozum máme a že vždycky zdraví bude na prvním místě, než dělat nějakou práci. Takže zrovna toto by byl takový náročný případ a musí si každý zvolit, protože já, když budu zase ten šéf a řeknu, mám tady dva nebo víc kolegů, kteří mají tu stejnou práci, mají ten stejný popis práce, tak já bych měl po nich vyžadovat, aby to dělali. No, ve zdravě fungujícím týmu se ti lidi dohodnou a řeknou, já vím, Pepo, pro tebe je to těžký, tak už nebudeme chtít, abys ty břemena zvedal, ale tam zase, jo. Ne všechno vyřeší právo.Ve zdravě fungujícím týmu si myslím, že se ti lidi dohodnou a zdravé týmy jsou zejména ty, kde je přirozeně ta věková rozmanitost, kde jsou zvyklí, že spolu jsou starší a mladí lidi. Nejnáročnější je to tehdy, když máte ten tým hodně homogenní a pak je tam 12. Kolegové, kteří vybočují, ať už na jednu stranu nebo na druhou.

moderátorka píše nám svou zkušenost paní Jana a je to špatná zkušenost, pokud je nadřízený mladší než podřízený. Pracuji jako učitelka a máme paní asistentky 50 plus, které moc nerespektují mladé učitelky. Novotám se také nepřeje a nové přístupy také ne. A možná bude problém i ženský kolektiv. Jaká je vaše zkušenost třeba i z oblasti školství?

mluvčí 1, Já musím posluchačce dát zapravdu, setkávám se s tím častěji a v tom školství, které je z povahy věci hodně konzervativní obor, se skutečně leckdy dá na věk, koneckonců i systém odměňování ve školství nebo v těch státních institucích je daný tím, kolik let máte odslouženo, jo. Přitom je nám jasné, že ten maximální výkon není daný počtem let. Dokonce jsem četl jednu studii, že ať člověk dělá libovolnou práci, tak ten optimální výkon dosahujete zhruba po šesti letech, pak to může klesat. Ale ano. Je to tak.. Zároveň je otázka, nakolik ten učitel a asistentpedagoga jsou ve vztahu nadřízenosti podřízenosti. Oni mají každý trošku jinou pracovní náplň, pracovní pozici, takže, a jsou tam zpravidla v té třídě dva, takže není to nějaký kolektiv, když tady je řeč o ženském kolektivu, může to hrát roli, nemusí.

Tereza Stýblová, moderátorka My jsme vlastně v těch smíšených kolektivech už tady hovořili, ano, tuším, minule, což samozřejmě. V audio archivu je stále k dispozici to povídání. Tak ten smíšený kolektiv asi věkově a možná i genderově je nejlepší.

mluvčí 1, Ano, věkově, genderově zkušenostma, to je taky důležitá věc. Já řeknu ještě jednu zkušenost právě ze školství. Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří jsou profesionálové v těch jako nejlepších letech, anebo se spoustu zkušeností. Čtyřicátníci, padesátníci. Svoje peníze už si vydělali a chtějí dělat práci, která má smysl a nacházejí to ve školství a myslí si, že půjdou někam do školy učit a že na ně budou čekat ti ředitelé a učitelské sbory s otevřenou náručí. A ono to tak bohužel není a vidím, že je tam velká obrana a dost často. Buďto si to rozmyslí, ještě ani nenastoupili, anebo nastoupí a za relativně nedlouhou dobu zase odcházejí a řeknou, to jsem si nepředstavoval.

Tereza Stýblová, moderátorka Píše tady Petra, že také cítí ve své firmě nerespekt vůči mladší generaci a že to je velmi nepříjemné a demotivující z té, z té psychologické stránky, proč tomu tak může být? Je to tak, že třeba starší generace má obavu z toho, že ta mladá generace je nahradí. Přesně tak. Ono to nějakým způsobem proti ní brojí nebo co tam může hrát roli?

mluvčí 1, Dvě věci, strach a předsudky, ten strach je úplně přirozený. Bojím se, že mě tady nahradí někdo rychlejší, dynamičtější, někdo, kdo ovládá moderní technologie, takže to je do určité míry přirozená věc. Ty předsudky jsou bohužel živeny, ať už médií, ať už ve školství. Vemte si, kolikrát někdo řekne, ta dnešní mladá generace. Určitě o sněhových vločkách.

Tereza Stýblová, moderátorka Ale už jste tady těch ukázek, co jste zmiňoval, naznačil, to se neustále opakuje. mluvčí 1, Ano, je to přirozená. Tereza Stýblová, moderátorka Která přichází do toho pracovního procesu.

mluvčí 1, Je to přirozená věc. Ano, já se často setkávám s tím, že někdo tady postuje na sociální sítě. Jaký byly příklady z matematiky před 100 lety? Před 150? A chce demonstrovat, jak ti dnešní mladí jsou úplně hloupí a neschopní. Takto samozřejmě není, IQ populace neklesá, to jsou, na to jsou psychologické studie a výsledky. Takže můžeme říct, že ta mladá generace je jiná, má jiné hodnoty, ale říct například paušálně, že mladí jsou neschopní nebo že mladí jsou zpovykaní, to jsou nesmysly.

Tereza Stýblová, moderátorka Jak na šéfa. Teď spíše, to je vlastně asi otázka, jak vrátit ty spory mezigenerační, často vypjaté do té věcné roviny?

mluvčí 1, Já bych to zejména neprezentoval jako mezigenerační spory, ale jako mezilidské spory. Jsou to dva lidi nebo několik lidí na pracovišti, kteří na určité otázky mají jiný názor a já nebudu primárně řešit, jestli mu je 20 nebo 50, já budu řešit tu danou otázku, o co nám jde. Důležité je vytvořit prostředí, které respektuje jeden názor i druhý a ve finále k něčemu dospějeme.

Tereza Stýblová, moderátorka Takže třeba teambuilding jsou důležité zvláště na takových pracovištích, kde je ta různorodost generační, velká, kde se mohou třeba otevřít i tyto problémy.

mluvčí 1, Zrovna teambuildingy, záleží, jak budou pojaté. Jo, představte si, že uděláme teambuilding nějaký nalévárnu v hospodě, nikdo na to nebude úplně zvědavý. Já chodím se svým kamarádem z vysoké školy na squash každý týden. Zdravím tímto Tomáše. A on mně říkal, že měli teďka v práci teambuilding a zjistil, že vlastně na ty teambuildingy už tam pracuje řadu let a že tam pořád chodí ti stejně a že ti mladí už o to nemají vůbec zájem., A Pokud mám teambuilding, takže jdeme spolu do hospody, anebo naopak, že někde běháme po horách, to není úplně závazek.

Tereza Stýblová, moderátorka Kde otevřít ten prostor, aby se mohly tyto třeba spory otevřeně řešit.

mluvčí 1, Ale pokud vezmu.

Tereza Stýblová, moderátorka Tak mediátorem například.

mluvčí 1, Ale pokud vezmu teambuilding, tak že si jdeme povídat o tom, hele, tak jak tady spolu fungujeme? A co komu z vás vyhovuje? A co komu z vás nevyhovuje? A pojďme si stanovit nějaký pravidla, například jak budeme na home officech, nebo jestli kdysi budeme a nebudeme brát telefony, což jsou třeba věci, kde je velký rozdíl. Četl jsem takovou statistiku, že 26 % lidí do 30 let nikdy nevezme telefon, když mu volá nějaké číslo. Jo, ano, starší komunikace, spíš starší generace bude volat, mladší spíš budou na těch chatech nebo Whatsappech nebo na čemkoliv, ale o tom už si můžeme povídat, jaký styl komunikace na pracovišti bude ten, který používá. mluvčí 3, A to je ta věcná rovina. mluvčí 1, To je ta věcná rovina a já nebudu jako řešit, kolik komu je. Led.

Dobrý den. Tady je Jiránek, zdravím vás, paní moderátorko a pana doktora, já se chci k tomuto vyjádřit. Nač je to výbornej pořad dneska, tak jsem chtěl jenom říct, že já jsem se v šedesátým sedmým roce šel učit prvním zámečníkem. Perfektní lidi, všichni mistři, pomáhali nám atd. pak jsem šel na strojní průmyslovku, to samý se opakovalo a pak jsem nastoupil do pézetou Motokovu a musím vám říct, že to byla nejfantastičtější práce, jakou jsem mohl mít za prvé, protože jsem strašný fanda a celá naše rodina do aut.Tak prostě jsem byl šťastnej, že jsem se dostal do skupiny osobních aut a chci jenom říct, tam bylo tak fantastický vedení, starší pánové i páni a my proti nim mladý v té době a nikdy za celou dobu nedošlo mezi náma k nějaké rozepři nebo vulgaritě, tu nepřicházelo v úvahu.

mluvčí 1, Já vám do toho skočím, to skvěle určitě bylo, že oni vůči vám tehdy mladému člověku neměli nějaké předsudky, že s váma jednali s respektem. To je to klíčové pro zdravé prostředí. A to je super, že jste toto zažil. mluvčí 4, Já jsem zažil a říkám, byly to nejkrásnější léta mého života.

Tereza Stýblová, moderátorka Tak moc děkujeme za zavolání i za vaše pozitivní zkušenost. Je to asi ideální stav, aby se toto stalo. Mě napadá, jestli třeba, když je to prostředí hodně ambiciózní, tak jestli to nemůže být třeba právě potom kontraproduktivní vůči těm vztahům

. mluvčí 1, Pochopitelně čím větší míra soutěže, rivality, tak to na ty vztahy nabídl. Ano, ano, který dneska je enormní.

Tereza Stýblová, moderátorka Takže tam to může být zdroj různých sporů a úskalí. Ještě jeden dotaz po telefonu, dobrý den. Telefonu. Pepa z MoravskéhoSlovácka. Byť se vám představovat vůli dcery nemůžu, nemohu. Dcerazdravotnísestra hlásí přes 45 let. Myslím si, že se chová velmi slušně k pacientům, ale má velké problémy se spolupracovníkama. Už je asi na třetím pracovišti. , Prostě, kde dojde. Pacienti si ji chválí, ale má problémy s personálem.

Tereza Stýblová, moderátorka A jaké problémy třeba.

mluvčí 5,Pos krajů. Její kdysi učitelka říká Pavlí, najdi si, nebo buď ráda nebo byla bych ráda, kdyby byla taková jakási. Řešil jsem to s panem ministrem jsme se setkali na degustaci vína. Řekl, že problém UherskéhoHradiště, že velmi dobře zná důchodkyně na jednom pracovišti, kde byla, tak to tam řídili důchodkyně, takže na jednu stanou ve zdravotnictví. Není lidi a na druhé, když máme slušné lidi, jako to dcera, tak si můžete myslet, že ji třeba reag.

mluvčí 3, Ale, a to je před.

mluvčí 1, Já se zeptám, pokud tady řešíme tu věkovou.Záležitost, nebo ještě by mě od posluchače zajímalo, jestli ona je tam jediná nebo vybočuje? mluvčí 3, Tak už bohužel to nevím. mluvčí 1, Ale tak já to. Obecně jsou dvě varianty, jo, pokud tady dcera posluchače je jediná. A celý tým je o generaci někam posunutý. Tak samozřejmě mají jiné zájmy, jiné potřeby, jiný přístup a může z toho nastat problém. Takže pak bych řekl, ano, bylo by z pohledu té nemocnice fajn pracovat na té diverzitě. Už jenom pokud řeknu, že všechny ostatní by byly. důchodkyně, no tak otázka, jak dlouho to ještě takhle může fungovat. Takže tam to omlazení, to musí být dlouhodobá záležitost, kterou někdo.

Tereza Stýblová, moderátorka Plánuje a v tom by mělo být cílené asi omlazování pracovního týmu, ta přirozený nástup té mladé generace.

mluvčí 1, Přesně tak, to je důležitá věc, a to jako nevymyslíte. Mimochodem dneska se leckdy našlapuje potichu i ohledně toho tématu odchodu do důchodu. Já si myslím, že každý šéf by se měl podívat, kdy mu někdo odchází do důchodu. Z hlediska zákoníkupráce pro toho člověka se nemění nic. On může normálně nastupovat dál do práce, ale asi se předpokládá, že je to nějaké téma. Takže třeba rok před tím odchodem do, řeknu, hele, Maruško, za rok máš důchodový věk, jak to vidíš? Budeš chtít pokračovat? A ten šéf samozřejmě může taky sám naznačit, buďto, hele, já budu moc rád, když budeš pokračovat, vůbec neodchází. Buď tady, anebo taky může naznačit, to je v pořádku, že už je čas, ale rozhodnout se musí ten zaměstnanec sám. Ještě pokud by to nebylo tak, jak jsem tady avizoval, to znamená, že jako jsou tam různé generace na tom pracovišti, tak bych hledal chybu nebo chybu.Možná námět na změnu právě u té dcery. mluvčí 2, To nevím.

Tereza Stýblová, moderátorkaHostem kávy o čtvrté byl právník a psycholog Ladislav Koubek. Moc děkuji za váš čas a už teď se těším, až přijdete povídat.

Zdroj

---