Psychiatr Martin Tuček z Brna je přesvědčen, že ve společnosti „mladých, zdravých a dravých“ musí být svoboda duševně nemocných aktivně ochraňována. S výhradami proto vnímá občanský zákoník, který posiluje práva handicapovaných. Třeba svéprávnost může být omezena pouze dočasně a částečně.
„Těmto lidem přece nelze poskytnout absolutní svobodu žít na ulici. Přidělení opatrovníka není trestem. Někteří pacienti si často nezvládnou vyřídit žádné sociální dávky ani platit pojištění,“ míní lékař. Jak podotkl, zná desítky lidí, u nichž léta trvalo, než je někdo vůbec diagnostikoval. Když pak žádají o invalidní důchod, mají problém s neodpracovanými lety. „Pokud se nalézají v příšerné sociální situaci, hůře se kompenzují i za pomoci léků,“ upozornil Martin Tuček.
Podobně uvažuje i psychiatr Ivan David. Občanský zákoník je podle něj ze dvou třetin krok špatným směrem. „Myslím, že u některých pacientů nelze vymezit, v jakém ohledu by mohli být svéprávní. Dočasná svéprávnost zase jen zvýší agendu. To je jako kontrolovat někoho bez nohy, zda mu za tři roky nenarostla. A když má někdo IQ 30, tak se asi taky nezlepší,“ míní David.
Přidejte odpověď