Téměř bezprostředně u dvacetikilometrové uzavřené zóny kolem poškozené japonské jaderné elektrárny vyrábí vesnice Kawauči svůj jediný a jedinečný prodejní šlágr: salát Made in Fukushima. Protože půda není právě ideální, místní udělali z nouze ctnost a zřídili tady jednu z nejmodernějších továren na pěstování zeleniny.
„Naše saláty nepoznaly ani miligram chemikálií, neohrožují je choroby. Nemusíte je vůbec umývat, než se do nich pustíte,“ vysvětluje v týdeníku Focus Hičiró Igamuri z obecní správy, která firmu provozuje spolu se soukromým investorem. Zařízení se neliší od nejvyspělejší laboratoře: zaměstnanci nosí obličejové roušky a ochranné obleky, dovnitř je pouští sken očí.
V hale bez oken, od okolního světa dokonale oddělené, rostou hlávky výstavních salátů v zavodňovaných přihrádkách v několika patrech. LED lampy dodávají přesně tolik světla, kolik rostliny potřebují k fotosyntéze. Noří plochu do červené a modré, jejichž přesnou kombinaci hlídá patent.
„Špatné počasí zůstává venku. Počítač obstarává prostřednictvím rozvodného systému přísun živin. Pod palcem má i teplotu a vlhkost. Po přesně čtyřiceti dnech se může sklízet,“ ujišťuje Ičiko Macumotová, šéfka směny, s tím, že továrna chrlí na metr čtvereční desetkrát víc „bezchybných“ salátů než nejúrodnější pole.
V Dubaji se zkoušejí jahody
Japonští elektroničtí obři, vyčerpaní souboji s lacinou jihokorejskou a čínskou konkurencí, si už vyhlédli nové, velice slibné pole působnosti – průmyslové zemědělství. V pouštním emirátu Dubaj zkouší Sharp od loňského léta pěstování jahod pod střechou, Fujitsu se doma pustilo do salátů.
Nové technologie navíc umožňují dávkovat každý vitamín a minerál, a tak stvořit zeleninu „na míru“. „Pacienti s dialýzou si tak mohou pochutnávat na salátech, protože my ohlídáme draslík,“ podotýká Kodži Momaku, manažer Fujitsu. Tržní potenciál stojí za to – asi 400 miliónů pacientů s chorobami ledvin po celém světě. Japonské nemocnice a supermarkety si s předstihem objednaly první úrody, a to do poslední hlávky – bez ohledu na to, že high-tech salát stojí dvakrát tolik než „obyčejný“.
Když vaří roboti
v řetězci Kura vynalezli systém sendo kun (Pan Čerstvý) suši v něm z poloviny vyrábějí roboti jeden odměřuje kuličky rýže, druhý přidává wasabi kuchař pak na to položí kousek ryby nebo dlouhou krevetu zatímco zákazník pojídá suši, údaje o tom, jak dlouho pokrm koloval dokola, se předávají do informačního systému restaurace Kura má své „centrum analýzy“ pro svých 300 restaurací sleduje se zde, jak dlouho se talířky na „oběžné dráze“ pohybují, které rychle mizí a o které není zájem pokud se zákazníkovi nelíbí nabízené suši, může si objednat podle svého na dotekové obrazovce požadované suši přijede na speciální vysokorychlostní lince restaurace typu kaitencuši měly loni obrat ve výši v přepočtu asi sto miliard Kč
Zdroj: The Japan Times
Přidejte odpověď