V Hranicích se mohou uplatnit lidé s tělesným i mentálním hendikepem. „Vycházíme zaměstnancům vstříc dle zdravotních potřeb,“ říká Václav Hrouda, zakladatel chráněné dílny.
Novou příležitost, jak se dostat z izolace a ještě si vydělat, mají hendikepovaní v nových chráněných dílnách v Hranicích. Na Ašsku je to vůbec první podobné zařízení.
„Zatím u nás pracuje na balení úklidových prostředků 17 lidí, postupně by jich mohly být až tři desítky,“ říká zakladatel chráněné dílny Indaur Václav Hrouda. Nejen z Hranic, ale také z Aše či Hazlova. Hrouda má s postiženými zkušenosti, působí v ústavu sociální péče Pata, který je mezi Aší a Hazlovem v areálu někdejších sovětských kasáren. Sociální problematiku studuje na Vyšší odborné škole v Chebu.
V Hranicích se mohou uplatnit lidé s tělesným i mentálním hendikepem od 1. do 3. stupně postižení. „Vycházíme zaměstnancům vstříc dle zdravotních potřeb, například individuální přípravou pracovního režimu,“ vysvětluje Václav Hrouda. Třeba častějšími přestávkami nebo zkráceným pracovním úvazkem. „Práce v chráněných dílnách lidem přináší šanci změnit život, kdo chce pracovat, může pracovat i přes své postižení. A navíc získat nové přátelé, setkávat se s jinými lidmi a nabýt nové zkušenosti,“ uvádí Hrouda. V chráněných dílnách mohou po dohodě s pracovním úřadem pracovat i lidé, kteří jsou déle než pět měsíců vedeni na úřadu práce, nebo osoby do 25 let či nad 55 let i rodiče pečující o dítě do 15 let věku.
Téměř desetileté zkušenosti má s provozem chráněných pracovišť chebská společnost Marketa Remone, která se zabývá demontáží a zpracováním vysloužilých elektrospotřebičů. Rukodělnou a šicí dílnu i bistro provozuje úspěšně občanské sdružení Joker v Chebu. V občanském sdružení Český západ mají při ručním tkaní a šití šanci zapojit se romské ženy, které by jinak velmi těžko hledaly práci.
Přidejte odpověď