Handicapovaní studenti pomáhají nemocnému muži

ilustrační foto: Flickr.com

Osmatřicetiletý Skopal z Bruntálu před rokem onemocněl chorobou ALS – amyotrofickou laterální sklerózou. Během roku přestal chodit. Jediná možnost, jak nemoc alespoň zpomalit, je podle něj aplikace kmenových buněk.

televize Nova – reportáž

Tu ale zdravotní pojišťovny nehradí. Pomoci panu Skopalovi chtějí dva handicapovaní studenti. Ti proto vyrazili na téměř třísetkilometrovou pouť Moravou.

Lubomír SKOPAL, nemocný:
Loni jsem byl ještě normální, ale během roku jsem takhle onemocněl, že už ani nemluvím ani nechodím.

redaktor:
Panu Skopalovi před rokem zpráva od lékaře obrátila život vzhůru nohama. Zjistil, že má před sebou maximálně pět let života. Diagnoza? Amytrofická laterální skleróza. Česky řečeno odumírání nervových buněk, při níž dochází k rychlému ochrnutí celého těla. Zatím není známý lék, který by nemoc vyléčil. Jedinou pomocí jsou kmenové buňky.

Denisa PERĎOCHOVÁ, přítelkyně Lubomíra Skopala:
Na jedné aplikaci jsme byli no a teď potřebujeme, potřeboval by druhou aplikaci, že. No vlastně ty kmenové buňky to aspoň zpomalí.

redaktor:
Jenže výzkum je stále ještě v plenkách a proto léčbu tímto způsobem u nás žádná pojišťovna nehradí. Pan Skopal se svou přítelkyní dali dohromady peníze, půjčili si od rodiny. Jenže jedna aplikace nestačí. Proto s nápadem, jak podpořit výzkum a také s konkrétní pomocí přišli studenti David a Mirek.

David SZOTKOWSKI, autor projektu:
Vybíráme peníze a chceme vlastně podpořit finančně vlastně tuto aplikaci těch kmenových buněk. Stojí 150 tisíc, takže ono to není finančně jako nenáročná věc, kterou si můžete jednotlivec nebo rodina dovolit, no.

redaktor:
Naplánovali cestu napříč Moravou a zastavují ve městech i na vesnicích a seznamují lidi se svým projektem. Začali v Bílé Vodě na Jesenicku a putují po svých až do Lanžhotu, což je zhruba 270 kilometrů. Mirek jede na vozíčku, protože má rozštěp páteře, David od dvanácti let trpí svalovou atrofií třetího stupně.

Miroslav VEČEŘA, spoluautor projektu:
Jsem do toho šel hlavně z toho důvodu, že já jako vozíčkář, tak jsem si sám sově chtěl dokázat, i lidem ostatním, že prostě nesedíme jenom doma, že jsou prostě lidé, kteří něco dokáží.

ilustrační foto: Flickr.com

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.