Někteří hendikepovaní se soudí se státem například kvůli nepřiznání invalidního důchodu nebo odebrání příspěvku na péči. Nejenže ale riskují, že prohrají, ale i to, že budou muset zaplatit náklady soudních řízení. Přitom tyto částky mohou jít do statisíců..
soudní síň – ilustrační foto: Veronica ML / Flickr.com
V každém soudním řízení jeho účastníkům vznikají náklady, které musí uhradit.
Jaké principy se uplatňují v hrazení nákladů řízení?
Základním pravidlem je, že náklady řízení si nese každý z účastníků sám.
Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelzeli poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. Oproti tomu svědci a fyzické osoby, které mají vypovídat, mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde – o tomto musí být soudem poučeni.
Byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká znalci, resp. tlumočníkovi právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné).
V případě, že to odůvodňují majetkové poměry účastníka řízení,může jej soud na jeho návrh osvobodit od hrazení soudních poplatků.
Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňujíli to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Účastníkovi řízení může být uložena i povinnost složit zálohu na provedení důkazu.
Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.
Nárok na náhradu nákladů řízení má účastník, který měl ve věci plný úspěch.
Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný,může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti,má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně sedmi dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek nezaslal.
V některých řízeních nemá ovšem právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného nebo bylo zastaveno.
Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.
Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
zdroj: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Přidejte odpověď