Krása: Rozdíl mezi minimální mzdou u lidí s handicapem a u lidí bez handicapu je jasná diskriminace

Václav Krása

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása hovořil v Radiožurnálu i o situaci zdravotně postižených na trhu práce. Podle něj se ze strany úřadů nic nezlepšilo. Požaduje zvýšení minimální mzdy i pro zdravotně postižené, neboť stávající rozdíl je podle něj jasnou diskriminací. Chce také prosadit lepší posuzování míry postižení.

Minulý týden jste se potkal s ministryní práce a sociálních věcí a také s premiérem a oni vám slíbili následující: lepší posuzování míry postižení, vyšší příspěvek na péči a srovnání minimální mzdy pro handicapované. Pojďme to vzít pěkně postupně. Začněme u toho posuzování míry postižení. Co vám vadí na tom současném systému? V čem je nespravedlivý?

Václav KRÁSA:
Ten systém posuzování byl schválen za Nečasovy administrativy.Za ministr Drábka a on se vlastně odvíjí od 10 základních životních potřeb, problém je v tom, že ty základní životní potřeby nezohledňují takové věci, jako je třeba dohled, hlídání, jako je potřeba, například uvedu konkrétní příklad, je člověk, který je na vozíku trvale upoután, má dýchací přístroj a takový člověk prostě musí mít pořád u sebe někoho, protože kdyby ten dýchací přístroj přestal fungovat, tak ten člověk je za chvíli mrtvý, to prostě tak funguje. Opravdu je, těch lidí je mimochodem dneska v naší zemi již asi 1500, takže to není tak úplně marginální záležitost, a tento systém těch 10 základních životních potřeb vůbec neumí toto pohlídat, teda zajistit, neumí dobře posoudit lidi, děti a žáky s autismem, s duševním onemocněním.

Ale jak to, vždyť se musí dělat ty posudky na základě nějakých lékařských doporučení, to přece nedělá někdo na základě toho, že toho člověka vidí hodinu?

Václav KRÁSA,:
Tam je pouze diagnóza, tam je diagnóza, to je první kritérium, a pak je tam umí se umýt, umí se obléknout, umí tohle a umí tohle, ale vy potřebujete dohled. Autista třeba se umí obléknout nebo dítě s autismem, takhle bych to neměl říkat.

:Jasně rozumíme, že to nemyslíte nijak zle.

Václav KRÁSA,:
Se umí obléknout, umí, všechno si v zásadě umí udělat, ale má problém jet veřejnou dopravou, prostě potřebuje doprovod, protože to stísnění, ten prostor, těch hodně lidí na něj působí velmi rušivě a mohlo by tam dojít k nějakému konfliktu.

:A to ti úředníci, kteří to posuzují, jaksi nechápou podle vás?

Václav KRÁSA,:
Ne, to tam v těch tabulkách není. My jsme se velmi potýkali s tím, že například čtvrtý stupeň nebyl přiznávám lidem, kteří komunikují a jsou orientováni, protože ten zákon říká, že čtvrtý stupeň je možné přiznat pouze při 9 nebo 10 nesplněných základních životních potřebách, a to je problém. Člověk, který je trvale upoután na lůžko, může ale být orientován a může komunikovat, a to si myslím, že je prostě problém, že to je špatně.

:A změní se to?

Václav KRÁSA:
Tak já doufám, že jo, i když pan premiér uložil paní ministryni, že by měla předložit novelu zákona o posuzování do konce roku 2015 do Poslanecké sněmovny, to si myslím, že je hodně teda krátký čas na přípravu takové normy, takže uvidíme. My bychom asi nejvíc preferovali dneska možná to časové hledisko potřeby té služby, což je třeba v Rakousku, rakouský model.

:Takže uvidíte, nejdřív by to bylo patrně od roku 2017
:Čím si vysvětlujete, že minimální mzda je u handicapovaných nižší než u lidí bez handicapu?

Václav KRÁSA:
Protože je zakořeněno, že člověk, který pobírá invalidní důchod nebo nějak se zdravotním postižením, má nutně nižší produktivitu práce.

:A není to pravda?

Václav KRÁSA:
V řadě případů to vůbec není pravda samozřejmě, to je opravdu individuální velmi, ale ti zaměstnavatelé dostávají příspěvek na každýho, kdo je osobou zdravotně znevýhodněnou nebo kdo pobírá jakýkoliv druh invalidního důchodu, až 8 tisíc měsíčně, takže to jim vlastně vykrývá ten propad tý produktivity práce a my vůbec nevidíme důvod, proč, když vedle sebe sedí 2 lidí, dělají tutéž práci, tak jeden má 9200 a druhý jenom 8000, to je prostě jasná diskriminace.

:Co vám na to řekl pan prezident?

Václav KRÁSA:
Pan prezident byl velmi překvapen, říkal, že tuto informaci nemá, okamžitě si ji napsal na papír a řekl, že jakmile bude mluvit s paní ministryní Marksovou, takže si to s ní chce projednat, protože si také myslí, že to je špatně.

:A jak dlouho může trvat, než by došlo k takovému narovnání, aby jaksi nebyl rozdíl mezi minimální mzdou u lidí s handicapem a u lidí bez handicapu?

Václav KRÁSA:
Musím říct, že to bude asi velký boj, protože samozřejmě zaměstnavatelé tvrdí, že je to poškodí, že by museli lidi se zdravotním postižením propouštět. Myslím si, že to bude asi velký boj, ale my jsme si řekli, že buďto od 1. ledna příštího roku, protože to se bude měnit minimální mzda opět, nebo ve dvouletém cyklu maximálně, ale opravdu musí dojít k tomu narovnání, je to porušení úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Je to nepochybně porušení tedy diskriminačního zákona. My bychom určitě asi dneska už sehnali několik zákonodárců, kteří by mohli podat ústavní stížnost na tohle.

:A sháníte je už nebo ještě ne.

Václav KRÁSA:Ještě ne. Chceme spíš se dojednat.

:Ale když se to nepovede, tak …

Václav KRÁSA: Tak asi bysme k tomu kroku přikročili, ano.

:Nicméně změnil se podle vás přístup k lidem se zdravotním postižením, mám na mysli, pokud jde o jejich možnosti na pracovním trhu, je to dnes lepší, než bylo třeba, řekněme, před 15 lety?

Václav KRÁSA,:Není.

A jak to?

Václav KRÁSA:
Opravdu ne, protože úřady práce nemohou pracovat individuálně s lidmi, jsou přetíženy dávkovými systémy a ony opravdu nemají čas na to zabývat se individuálně jednotlivci. Dokonce dřív byl, nevím, jestli dneska je ještě na úřadech práce, byl pracovník, který byl určen přímo na hledání zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Já nevím, jestli tam dneska je, ale vím, že všichni dělají pouze dávkovou agendu a že toto je vlastně úplně mimo.

:A jak by se to dalo zlepšit, aby konečně jaksi nebyl problém, že když má někdo handicap, že bude mít problém na pracovním trhu?

Václav KRÁSA:
je potřeba toho provést hodně, strašně moc, ale první, co by se mělo podle mého, zbavit úřady práce těch některých dávek, těch dávkových systémů, průkazů ZTP. Bylo to na obcích, fungovalo to strašně dlouho bez problémů, my jsme to dneska dali na úřady práce a je to prostě obrovský, obrovský problém.

:Dalším tématem je příspěvek na péči pro osoby s postižením a seniory. To je takový ten příspěvek, pokud se nepletu, který byl zaveden v roce 2007 a od té doby se nezvýšil ani o korunu.

Václav KRÁSA, Ano, ano. Dokonce se snížil v prvním stupni z 2 tisíc na 800 korun.

:Aha, vidíte. A vy se teď samozřejmě snažíte o to, aby se ten příspěvek zvýšil a tam máte přislíbeno?

Václav KRÁSA:
Máme přislíbeno, že by se ten příspěvek zvýšil od příštího roku, protože musí dojít k změně zákona o sociálních službách.

:A měl by být jak vysoký potom?

Václav KRÁSA
My jsme navrhli ho zvýšit jednorázově 10 % a dále zabudovat do zákona valorizační mechanismus, jako je valorizační mechanismus u důchodů.

:Tak to říká Václav Krása, bývalý politik a také šéf Národní rady osob se zdravotním postižením, který byl hostem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to. Hezký den.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.