Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása v televizi ČT24 uvedl, že po snížení nebo zrušení různých příspěvků se již některé rodiny bez těchto podpor blíží k hranici životního minima.
„… my jsme měli nastavený systém, který pomáhal integraci osobám se zdravotním postižením do společnosti, kdežto současný systém, který je velmi restriktivní, prakticky boří některé dávkové systémy, které pomáhaly lidem se zdravotním postižením v integraci. Když uvedu příklad, je to podpora mobility. Ta je proti roku 2010 o 50 procent nižší. 400 korun měsíčně na benzín už opravdu není částka, aby pomohla lidem, kteří potřebují si zařizovat své věci a nemohou jinak se dopravovat nežli vlastním autem. Takhle bychom mohli dávat jednu dávku vedle druhé. Příspěvek na péči byl snížen v prvním stupni z 2000 na 800 korun a 7 let nebyl valorizován. To znamená, že jeho reálná hodnota poklesla minimálně o 25 až 30 procent. Skončil sociální příplatek, který pomáhá rodinám pečujícím o osoby se zdravotním postižením, a kryl tu jejich nejhorší situaci, kdy měly nízké příjmy a on jim vlastně vykrýval tu situaci do dvojnásobku životního minima. Čili ty rodiny dneska bez těchto podpor se dostávají pouze na životní minimum a to opravdu pak neumožňuje, aby ti lidé se věnovali svému rozvoji, vzdělávání a podobně, protože oni vlastně bojují o holé živobytí. Taková ta situace opravdu dneska je,“ řekl.
Krása připomněl, že „například souběh příspěvků na péči a rodičovského příspěvku byl úplně zrušen.“
„..nám se podařilo loni ho obnovit alespoň pro úzkou skupinu dětí do 4 let věku a takto těch věcí systémových bych mohl uvádět ještě více. Jde o to, co se týká statisíců lidí a o to, co mělo pro ně prointegrační charakter u dávek. Tyto systémy jsou prostě rušeny a jsou nahrazovány dávkami, které udržují všechny rodiny, které mají nějakého člověka se zdravotním postižením, ať dítě, nebo dospělého, řekněme v té příjmové hladině mírně nad životním minimem. Ale oni se opravdu už dostávají do složité situace,“ poznamenal Krása.
Připomněl také rostoucí náklady při obstarávání léků v lékárnách. „A k tomu je potřeba ještě přihlédnout, že se zdražuje spoluúčast u léků a zdravotnických prostředků a na to už ti lidé prakticky nemají, protože ony ty reformy zasahují jak sociální, tak i zdravotní systém. A u těch zdravotních systémů dneska dokonce dochází k dramatickému navýšení spoluúčasti a to samozřejmě pak už opravdu je pro ty lidi velmi složité. Jestliže má být desetiprocentní spoluúčast na vozík a ten vozík stojí 50, 60 000, tak ti lidé prostě 5- 6000 nemají, opravdu je nemají a dostávají se do velmi neřešitelné situace.“
invArena
Přidejte odpověď