Před 10 lety rozvířil debatu o eutanazii případ Terri Schiavové

Vášnivé diskuse o eutanazii vzbudil nejen v USA případ Terri Schiavové, která zemřela 31. března 2005 v jedenačtyřiceti letech poté, co jí byla odpojena umělá výživa.

Předchozích 15 let žila tato Američanka v jakémsi „bdělém kómatu“ – vegetativním stavu, v němž člověk není schopen žádné volní aktivity, nemůže například ani polykat. Proto její manžel a zákonný zástupce Michael Schiavo vedl sedm let soudní spory s jejími rodiči, aby byl její nedůstojný život ukončen.

Terri Schiavová, která v důsledku odpojení výživy a tekutin umírala 13 dní, utrpěla vážné poškození mozku po krátké srdeční zástavě v roce 1990. Podle některých lékařů bylo poškození mozku nevratné, což posléze potvrdila i pitva. Za zachování jejího života se tehdy vzedmula vlna demonstrací, do případu se vložil i americký prezident George Bush a Kongres, který narychlo přijal legislativu, jež mohla smrti Schiavové zabránit.

Vegetativní stav, vigilní kóma či apalický syndrom (AS) je zvláštní porucha vědomí. Postižený se jeví bdělý, má otevřené oči, ale nereaguje na okolí a není schopen komunikace. Tento stav může být přechodný i nezvratný, může trvat dny, ale i roky, přičemž s délkou trvání klesá šance na vrácení se do plného vědomí. Nejdéle zaznamenaným případem AS je téměř celý život Američanky Elaine Espositové, jež upadla do vegetativního stavu v šesti letech po operaci prasklého slepého střeva a žila tak 37 let, do své smrti v listopadu 1978.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.