Implantát v ušním hlemýždi

Babička nedoslýchá a lékař jí předepíše sluchadlo. Jenže babička pořád neslyší a chce silnější aparátek. Přitom už je třeba na té hranici, kde sluchadlo nepomáhá a na řadu by měla přijít operace, říká specialista na ušní choroby Jiří Skřivan. V ČR žije půl milionu sluchově postižených, z toho je skoro osm tisíc zcela neslyšících.

– LN Stoupá počet lidí s vadami sluchu, třeba i v závislost na hlučnosti kolem nás, používání mobilů, sluchátek a podobně?

Počet postižených nestoupá, ale zlepšuje se diagnostika, takže pacienti se dostanou rychleji k řešení problému, ať už chirurgickému nebo protetickému, tedy pomocí náhrady, například sluchadla.

– LN Jedním z takových řešení jsou i tzv. kochleární implantáty, které se voperují do vnitřního ucha. Komu pomáhají?

Lidem nedoslýchavým může pomoci jak sluchadlo, tak chirurgické metody, jež se začínají používat. Úplně neslyšícím už ani sebesilnější sluchadlo nepomůže, pro ně je jediným řešením kochleární implantát. Ročně ho u nás dostane asi padesát, šedesát lidí.

– LN Pro jakou věkovou skupinu jsou kochleární implantáty vhodné?

Věk nerozhoduje, operujeme malé děti i seniory. Děti s vadami sluchu se ale lépe a rychleji diagnostikují. Rodič si záhy v prvním roce života všimne, že dítě nereaguje na zvuky a začne to řešit. U dospělých jde o tzv. progredující poruchu sluchu, kdy se nedoslýchavost neustále zhoršuje. Oni doufají, že jim pomůže silnější sluchadlo, přitom už jsou na té hranici, kde sluchadlo nepomáhá a na řadu by měla přijít operace. Někteří dospělí pacienti, hlavně ve vyšším věku, se však operací bojí.

– LN Jaký je rozdíl mezi sluchadlem a implantátem?

Sluchadlo funguje akusticky, zesiluje zvuk a přenáší ho do ucha. Implantát zvenčí vypadá podobě – aparát za uchem. Upravuje však přijímaný zvuk do elektrického signálu a přenáší ho dovnitř do implantované části, jež stimuluje nervová zakončení ve vnitřním uchu.

– LN Nakolik může tato operace pacientům pomoci?

Před operací se pečlivě zjišťuje vhodnost operace pomocí řady testů – měření úrovně sluchu, magnetické rezonance mozku a spánkových kostí… Pokud dítě splňuje daná kritéria a je vybaveno implantátem brzy, bude užitek z operace opravdu veliký. Naopak u dospělého pacienta nikdy nemůžeme dopředu říct, jaký výsledek operace bude mít.

– LN Pro jaký typ pacienta není operace vhodná?

Jediná skupina, kterou neoperujeme a ona o to ani nestojí, jsou dospělí, kteří se už narodili jako neslyšící, používají znakovou řeč a vizuální komunikaci. Ti se už nikdy nenaučí mluvit, implantát by tedy přinesl minimální užitek.

– LN Proč se pacienti po operaci musí „naučit slyšet“?

Slyší jinak nežmy. Ti, kteří přišli o sluch důsledkem například úrazu nebo toxické látky, říkají, že vjem přes kochleární implantát je něco úplně jiného. Elektrická stimulace sluchového nervu má jiné charakteristiky než stimulace akustická a oni si na to musí zvyknout. Oproti tomu dětem, které nikdy normálně neslyšely, přijde elektrická stimulace normální.

– LN Jak se člověk učí slyšet?

Logopedové a foniatři vystavují operované děti různým zvukovým podnětům, ze začátku třeba jen jednoduchým slabikám, a zjišťují, jak na to děti reagují, jestli to opakují. Vypadá to podobně jako u jejich normálně slyšících vrstevníků, kteří se také teprve učí reagovat na zvuky, a vede to až k osvojení řeči. Dospělým se nejprve pouštějí slova a věty a zjišťuje se, jak jim rozumí, a hlavně se s implantátem sžívají v denní praxi.

– LN Jaká omezení pro nositele implantát představuje?

Implantáty mohou aktivovat detektory kovů na letištích nebo v obchodech. Obzvláště důležité je informovat o nich před vyšetřením magnetickou rezonancí, v některých případech se musí drobným operačním zákrokem vyjmout. Při koupání si pacienti buď tu vnější, snímatelnou část implantátu sundají, ale pak nic neslyší, nebo si zakoupí speciální obaly, které procesor chrání před vodou. Některé typy jsou dokonce vůči vodě odolné, takže se dá s nimi plavat i pod vodou.

– LN Jakou má implantát životnost?

Měl by vydržet celý život.

– LN Předpokládám, že ani po operaci neslyší pacient stejně dobře jako zdravý člověk.

V tichu slyší implantovaní lidé ideálně, v hlučném prostředí, třeba na rušné ulici, ale podstatně hůře než zdravý jedinec. Vadí i situace, kdy mluví více osob najednou, tedy na schůzích, v restauraci, pak musí pacienti věnovat hodně úsilí tomu, aby se zaměřili na toho, kdo na ně mluví, a co jim říká. Kvalita sluchu po implantaci může být poměrně velikým problémem a teprve budoucí vývoj může přinést takové implantáty, s nimiž operovaní pacienti uslyší stejně kvalitně jako zdraví lidé.

– LN Na co se zaměřuje vývoj nové generace implantátů?

Stále se zdokonalují způsoby, jimiž implantát dráždí sluchový nerv, zdokonalují se algoritmy vedoucí k potlačení hluku a šumu. Dále se budou implantáty zmenšovat a budou plně, včetně baterie a mikrofonu, voperovány do lidského těla. Pak na první pohled ani nepoznáte, že jej člověk má. A určitě se rozšíří indikace operace i na pacienty, kteří mají i jen částečnou poruchu sluchu, třeba neslyší zvuky jen v určité frekvenci.

– LN Proplácejí zdravotní pojišťovny náklady na tuto operaci?

Pojišťovny plně hradí implantát, operaci i následnou rehabilitaci. Implantát stojí od 530 do 630 tisíc korun. V poslední době především malé zdravotní pojišťovny vyvíjejí tlaky na to, aby byl hrazen jen ten nejlevnější implantát, který není nejlepší. Vnímám jako veliký nedostatek, že si pacienti nemohou na zdravotní péči připlácet.

—

Německo 3000
Rakousko 250
Polsko 700
Maďarsko 150
ČR 70
Slovensko 30

Počet kochleárních implantátů voperovaných v roce 2013

Přibližný počet implantací na 1 milion obyvatel

celkem ve světě 50 000 implantací

Kochleární implantát

Část umístěná za ušním boltcemmikrofonem zachycuje okolní zvuky, mění je na elektrické signály a přenáší je přes implantované zařízení do vnitřního ucha (kochlea je označení části vnitřního ucha zvané hlemýžď).

MUDr. Jiří Skřivan, CSc.

(1958) Po studiu na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze nastoupil na Kliniku ORL 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byl zástupcem přednosty pro výzkum. Od roku 2014 je přednostou Kliniky ušní, nosní a krční v pražské Fakultní nemocnici Motol.

Lidové noviny