Osteoporóza je pomalu vyvíjející se onemocnění, které řadu let probíhá skrytě bez příznaků. U osteoporózy dochází k postupnému úbytku kostní hmoty a k narušení mikroarchitektury kostí a vede k vyššímu riziku vzniku zlomenin. Ne nadarmo se osteoporóza někdy označuje za tichého zabijáka kostí.
Praha – Přednosta Klinických laboratoří a kostního metabolizmu z Klatovské nemocnice Richard Pikner připomíná, že právě v zimě se zvětšuje počet zlomenin.
– Jak vzniká osteoporóza?
Hlavní příčinou vzniku osteoporózy je náhlý úbytek pohlavních hormonů u žen po menopauze a postupný úbytek testosteronu u mužů ve stáří. První osteoporotické zlomeniny se u žen objevují několik let po menopauze typicky na předloktí a u mužů o 10 až 15 let později.
– Jak poznáme, že jde o tuto nemoc?
Typickým a často jediným příznakem je prodělaná osteoporotická zlomenina. Jde o zlomeniny vzniklé při minimálním úrazu, což je pád ze stoje. Osteoporotické zlomeniny vznikají obvykle na předloktí, pažní kosti, obratlích a horním konci kosti stehenní.
– Jde o hodně rozšířenou chorobu?
V padesáti letech má každá druhá žena a pátý muž riziko, že prodělá některou osteoporotickou zlomeninu. Světová zdravotnická organizace v roce 2013 udává, že v EU trpí osteoporózou 21 procent žen a šest procent mužů ve věku 50 až 84 let.
– Které zlomeniny kostí jsou nejzávažnější?
Patří sem zlomenina horního konce kosti stehenní, která je i v laické veřejnosti známá jako zlomenina krčku stehenní kosti. V letech 2010 až 2014 utrpělo v České republice každoročně zlomeninu 16 tisíc žen a šest a půl tisíce mužů. Tyto zlomeniny vedou u dvaceti procent postižených osob během prvního roku po úrazu k úmrtí a až u padesáti procent k závislosti na trvalé dopomoci. Druhou nejzávažnější osteoporotickou zlomeninou jsou zlomeniny obratle. Zde přesná čísla o počtech neexistují, protože většina osteoporotických zlomenin obratle proběhne, aniž pacient vyhledá lékaře.
– Je vyšetření osteoporózy náročné pro pacienty?
Vyšetření a zhodnocení množství kostní hmoty se standardně provádí pomocí celotělového denzitometru, který pracuje s nízkou dávkou rentgenového záření. Jedno vyšetření představuje dávku, která je asi padesátkrát menší než rentgenový snímek páteře. Vyšetření je nebolestivé a trvá okolo dvaceti až třiceti minut, záleží na počtu vyšetřovaných míst.
– Dochází Češi k vyšetření často?
Povědomí o osteoporóze jak v laické, tak odborné veřejnosti není na dostatečné úrovni. Pokud by však měli být léčeni všichni potencionální pacienti, Česko nemá dostatečnou síť pracovišť zabývajících se léčbou. V republice existuje asi pět celotělových denzitometrů na milion obyvatel a dle Světové zdravotnické organizace by se optimum mělo pohybovat okolo deseti přístrojů na milion.
– Jak lidi motivovat k tomu, aby docházeli na vyšetření?
Nejlépe by bylo, aby se pacienti sami zajímali o svůj zdravotní stav a po konzultaci se svým praktickým lékařem či ošetřujícím specialistou požadovali denzitometrické vyšetření a případně konzultaci u specialisty v klinické osteologii na přítomnost osteoporózy. Denzitometrické vyšetření, stejně tak jako další laboratorní a klinické vyšetření, je v indikovaných případech hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Denzitometrické vyšetření stojí necelých několik set korun a spolu s dalšími potřebnými vyšetřeními se cena za komplexní zhodnocení pacienta vyšplhá až na několik tisíc korun.
– Kdy je optimální vyhledat specialistu na léčbu osteoporózy?
Obecně u žen je to 65 let a u mužů 70 let. Vyšetření by se však mělo provést u všech žen a mužů nad 50 let věku, kteří prodělali osteoporotickou zlomeninu, především zlomeninu horního konce kosti stehenní, obratle či humeru. Zároveň by vyšetření měli podstoupit pacienti, kteří užívají léky, které osteoporózu urychlují či vyvolávají, jako kortikoidy, některé antihormonální léky u pacientek léčených pro karcinom prsu, či mužů pro karcinom prostaty, nebo trpících onemocněním, které osteoporózu rovněž vyvolávají jako celiakie, Crohnova choroba, zvýšená funkce štítné žlázy, dlouhodobě léčená epilepsie, odnětí části žaludku.
– Jak probíhá současná léčba onemocnění?
Po zhodnocení stavu pacienta specialistou na léčbu osteoporózy lze opatření rozdělit do několika základních oblastí. Zajistit dostatečné příjmy vápníku a vitaminu D, režimová opatření a nasadit léky ovlivňující kostní hmotu a mineralizaci. Léčba osteoporózy je dlouhodobá, dá se říci, že doživotní, a to především v oblasti dostatečného příjmu vápníku a vitaminu D a režimových opatřeních.
– V čem spočívají režimová opatření?
Jsou individuální a zahrnují opatření ke snížení rizika pádů. V praxi to znamená motivovat pacienty k pravidelnému cvičení, správné korekci zraku, opatrnosti při nočním vstávání a za situací, kdy je zvýšené riziko pádů, jako náledí a podobně. Sama fyzická aktivita, což je pravidelné zatěžování kostí významně napomáhá k udržení kostní hmoty a mineralizace.
– Které léky pomáhají kostní hmotě a mineralizaci?
Lze je rozdělit do tří skupin. Antiresorpční jsou léky, které aktivně zabraňují odbourávání kostní tkáně a zlepšují její mineralizaci. Hormonální terapie zahrnují hormonální substituci v období po nástupu menopauzy a oddaluje ztrátu kostní hmoty. Dále stimulující léky, kam patří už deset let užívaný denně podkožně podávaný lék. Podává se po dobu dvou let a je vyhrazen pacientům s těžkou formou osteoporózy nebo pacientům s osteoporózou vyvolanou kortikoidy. V současnosti probíhá několik mezinárodních klinických ověřování nových léků v této oblasti a výsledky se jeví velmi slibně.
– Jaké výhody přináší současná moderní léčba?
Obecně lze říci, že i jako v jiných oblastech medicíny dochází k postupnému přechodu od takzvaně chemických léků k cílené biologické léčbě. Jejich nespornou výhodou je méně nežádoucích účinků, lepší tolerance léčby a větší efekt.
– Existuje účinná prevence osteoporózy?
Nedílnou součástí léčby jakéhokoliv závažného onemocnění je vždy prevence. U osteoporózy je však složitější, neboť základ kostní hmoty vzniká v období dospívání. Kromě genetických faktorů je zcela zásadní dostatečná pravidelná fyzická aktivita aspoň hodina denně a příjem vápníku a vitaminu D. Tyto faktory zcela zásadně ovlivní naši maximální kostní hmotu v pětadvaceti až třiceti letech, kterou si pak s sebou neseme po zbytek života.
– Je důležité začít s prevencí co nejdříve.
Dá se říci, že základ pro vznik osteoporózy uděláme v dětství, ale projeví se ve stáří. Ale i nad 50 let je nesmírně důležitá pravidelná fyzická aktivita a příjem vápníku a vitaminu D tak, abychom udrželi dostatečnou kostní hmotu co nejdéle. Tudíž i v tomto období se lze aktivně a preventivně bránit vzniku osteoporózy.
PAVLA JANOUŠKOVÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Existuje příčinná souvislost mezi naší výživou a konkrétními nemocemi. Osteoporóza je způsobena zhoršeným metabolismem vápníku v našem těle, protože v dnešní průmyslově zpracované stravě chybí důležité vitamíny a minerály, které tento metabolismus řídí. Bez nich se vápník dodaný jak ve stravě (kde je ho mimochodem nadbytek), tak i v potravinových doplňcích neváže v kostech a zubech, kde být má (osteoporóza) a naopak se ukládá v měkkých tkáních a cévách, kde být nemá (ateroskleróza). To pak způsobuje infarkty a mrtvice (nejčastější příčina úmrtí populace). Často slýchané rady doporučující při osteoporóze více vápníku (mléčné výrobky a doplňky s vápníkem) tudíž celou situaci paradoxně ještě více zhoršují. Zjednodušeně řečeno, čím více vápníku, tím více infarktů. To, že osteoporóza není způsobena věkem ani nedostatkem vápníku, jak tvrdí lékaři, dokazují například populace Japonců nebo Thajců, kteří díky vhodnější stravě osteoporózu ani ve vyšším věku prakticky neznají. Jako výživový poradce používám přístroj, který změří jaké minerály a vitamíny Vám v těle chybí. Poradím, jak je ve výživě doplnit, abyste se osteoporózy trvale zbavili a současně snížili i riziko infarktu. Kontakt a dotazy na 608 155 338.