Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se možná zvýší. Mohly by dosáhnout až 9500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun.
Sněmovní sociální výbor doporučil doplnit růst příspěvků do vládní novely o zaměstnanosti. Ta má omezit snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice. Normu by měli poslanci projednávat ve druhém čtení na schůzi, která začíná příští týden.
Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení této dotace má kompenzovat růst minimální mzdy na 11 tisíc korun měsíčně. Zaměstnavatelé s více než 50 procenty osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů na tyto pracovníky.
Komunističtí poslanci ve výboru pozměňovací návrh podpořili a stejně budou postupovat i při hlasování na plénu sněmovny. »Hlavní důvod je samozřejmě již schválené navýšení minimální mzdy pro lidi se zdravotním postižením na 11 tisíc korun od 1. ledna 2017, které schválila vláda v roce 2016. Dorovnala tak rozdíl mezi minimální mzdou u zaměstnanců se zdravotním postižením a ostatními zaměstnanci.
Chápeme, že se také na zvýšení příspěvku mohou dívat někteří negativně, ale vzhledem k podmínkám v České republice u zaměstnávání osob se zdravotním postižením nemáme s tímto navýšením žádný problém. Stále vnímáme, že právě osoby se zdravotním postižením mají jednu z nejtěžších pozic na pracovním trhu,« řekla našemu listu členka výboru a stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.
Vládní norma přejímá dva roky starou evropskou směrnici, kterou měla ČR do svého práva začlenit už do poloviny loňského června. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly. Zákon taky zakotví ručení za úhradu dlužné odměny tím, ke komu byl zaměstnanec vyslán. Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Navrhovaná novela má pomoct lépe identifikovat skutečného vysílatele pracovníka ze zahraničí.
Haló noviny
Přidejte odpověď