Když se růst buněk vymkne kontrole a začnou se nekontrolovatelně množit, většinou nebolí. Invaze je ale na postupu. Nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen je karcinom prsu.
„Pink october“, který se na celém světě koná během celého října, neznamená jen děvčata v růžových tričkách, výstavy a koncerty. Může být také předzvěstí nahmatané bulky v prsu, která nebolí, je tvrdá a má nepravidelné okraje.
Rakovinou prsu celosvětově onemocní více než půl milionu žen ročně, přičemž u nás si diagnózu vyslechne kolem šesti tisíc pacientek. Nebezpečné je, že žena si změn často ani nevšimne, protože prsní nádor většinou nebolí. Vznikající nádor se totiž drží membrány mlékovodu nebo lalůčku a teprve během dalšího vývoje začnou buňky pronikat ven. Obvykle je sice zničí imunita, ale některé vlivem dalších faktorů obranému systému uniknou, začnou vytvářet nádor a dokonce se začnou šířit po celém těle. Léčba nádorů prsů je v současnosti velmi úspěšnou discíplínou. Má však své podmínky a další „ale“…
STRACH Z NEZNÁMA
Nejhorší na onemocnění bývá psychologický moment. Pacientka se nemá kam obrátit, nemoc vnímá jako zásah do své ženské identity, dokonce se může cítit méně hodnotná či sociálně stigmatizovaná. Často zažívá strach, deprese či tzv. karcinofobii neboli chorobný strach z onemocnění rakovinou. Tady mohou pomoci i laické terapeutky tzv. Mammahelpky, které lze navštívit v osmi centrech v ČR. Procházejí pravidelnými supervizemi a účastní se výcviků, jež vedou zkušení psychologové.
„V této fázi má největší význam emoční posilování, pevné sociální zázemí a především příklady žen, které se s rakovinou prsu vyrovnaly. Podpora stejně postižených žen jí pomáhá zachovat si ženskost, neztratit zájem o rekonstrukci prsů a mít vůli, hledat v životě a v sobě samé nové hodnoty,“ říká klinický psycholog Mgr. Petr Křenek z Mostu.
Když se ženy dozvědí, jaké jsou možnosti léčby či jakou mají prognózu, často obrátí a začnou bojovat. Zkrátka, chtějí se s osudem poprat. Proto jsou v Mamma centrech dostupné také konzultace s onkology, radioterapeuty, chirurgy, mamodiagnostiky, genetiky, či fyzioterapeuty.
PREVENCE SE VYPLATÍ
Vzniku nádoru, bohužel, nelze zabránit. Ale důležité je, aby byl podchycen v časném stadiu. Od toho se pak odvíjí, jaké budou možnosti i důsledky léčby, včasný nález navíc umožňuje zachovat prs. Pravidelné návštěvy gynekologa se vyplácejí.
Ženy, které vstupují do screeningového programu, mají mnohem lepší výsledky, jejich terapie je i méně invazivní a nákladná než u žen, které přicházejí až s hmatnými nálezy.
Samovyšetřování prsů je nejjednodušší metodou včasného záchytu karcinomu, proto by si je měla provádět alespoň jednou měsíčně každá žena. Díky mamografickému screeningu (který byl zahájen již v září 2002), se u žen nad 45 let v intervalu dvou let podaří včas zachytit čtyři z pěti zhoubných nádorů prsu. „Bohužel se stále objevuje obava, někdy i záměrně šířená informace, že záření mamografu je velmi škodlivé. Jde ale o tzv. měkké záření, a pokud je mu žena vystavena jednou za dva roky, riziko s tím spojené je minimální,“ vyvrací zažitý mýtus Jana Drexlerová, ředitelka organizace Mamma HELP.
Další preventivní metodou jsou krevní testy na odhalení genu BRCA1 a BRCA2. Ty se však už neprovádějí plošně, ale jen na základě anamnézy, v níž se prokázal výskyt rakoviny prsu či ovaria alespoň u dvou příbuzných prvního stupně.
„Znám spoustu žen, i mladých, které nikdy nádorové onemocnění v rodině neměly, a naprosto je šokovalo, když samy onemocněly. Pravidelné preventivní vyšetření je proto dle mého názoru jedinou možností, jak si případně zachránit život,“ dodává Jana Drexlerová.
NÁVRAT ŽENSKOSTI
Plastické korekce následků konzervativní chirurgické léčby či deformit po operacích prsního karcinomu dnes umožňují operatérům odstranit tvarové nedostatky a vrátit ňadrům jejich přirozený objem. „Rekonstrukce prsu je obvykle dvoufázová operace, v první etapě se provádí rekonstrukce objemu a tvaru prsu do lékařem doporučené velikosti. Ve druhé fázi přichází na řadu rekonstrukce bradavky a dvorce, zároveň lze provádět i úpravu druhého prsu,“ vysvětluje primář Ústavu estetické medicíny MUDr. Dušan Záruba.
Názor odborníka
prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Lékařské fakulty MU. Je naším předním odborníkem v oblasti karcinom prsu a střeva.
– Znám ženy, které návštěvu gynekologa či mamografu oddalují až do chvíle, kdy mají viditelný nádor. Je jich podle vás dnes méně než před lety?
Určitě jich je méně. Dnes jsou totiž adresně zvané na screeningové vyšetření, čímž se zvýšila účast na vyšetření z 45 % na současných 65 %.
– Proč se ženy mamografu vyhýbají a raději jdou na ultrazvuk?
Vyšetření může být totiž bolestivé, což sice neznamená, že je tomu tak pro každou ženu, ale pacientky si to mezi sebou řeknou. Máme školené laborantky, které ví, jak s těmi ženami pracovat a dnešní moderní přístroje mají zabezpečovací systém, který se snaží bolestivosti předcházet. Je důležité zmínit, že ultrazvuk nemůže mamograf nahradit.
– Jedna z respondentek ankety popisovala, jak před lety požadovala po svém gynekologovi žádánku na vyšetření mamograf, byť byla relativně mladá a neměla žádné obtíže. Lékař ji označil za hysterku.
Tak to je naprosto neomluvitelný přístup. Nárok na mamografické vyšetření a screening má každá žena od 45 let. Pokud je však mladší a ošetření vyžaduje, tak se k tomu nemusí vždycky přistoupit. Nejprve s konkrétní ženou lékař promluví, vyšetří ji a pokud najde nějaký nález, tak by ji na mammograf odeslat měl. Když je mladší může lékař indikovat ultrazvuk. Pokud však podezření přetrvává, tak se výjimečně dá udělat i magnetická rezonance.
Typy operace prsu
Lumpektomie – z prsu se vyjme pouze nádor, ovšem s nejméně centimetrovým okrajem zdravé tkáně. Výkon se používá u nádorů o průměru do 2 cm.
Částečná mastektomie – odstraní se čtvrtina nebo větší část prsu obsahující nádor, řez se vede nejméně 2 centimetry od okraje nádoru. Výkon se používá u nádorů o průměru do 2,5 až 3 cm.
Úplná mastektomie – vyjme se veškerá prsní tkáň, dvorec i kůže včetně bradavky. Zachovány ale zůstanou podpažní uzliny a svaly. Někdy se provádí i mastektomie šetřící kůži. Výkon se používá u některých počínajících nádorů nebo jako preventivní opatření u nositelek genetické mutace.
Radikální mastektomie – dnes se používá mírnější verze radikálního zákroku (bez odstranění velkého prsního svalu). Odstraní se celý prs jako u úplné mastektomie a k tomu ještě malý prsní sval a podpažní uzliny. Výkon se používá u nádorů větších než 2 cm.
Axilární dissekce – vyjmutí podpažních mízních uzlin, aby se zjistilo, zda je do nich zhoubný nádor rozšířen.
Zdroj: www.rakovinaprsu.cz
05.10.2017
DENIS DRAHOŠ
Olomoucký deník
http://www.olomoucky.denik.cz/
Přidejte odpověď