Potíže se sluchem má každý desátý člověk, v Česku to je půl miliónu lidí

Zamysleli jste se u příležitosti Mezinárodního dne neslyšících nad péčí o svůj sluch? Cílem Mezinárodního dne neslyšících, který připadá na 23. září, je upoutat pozornost na ztíženou situaci lidí, kteří se nemohou spolehnout na jeden ze svých smyslů – sluch.

Benešov – Tito lidé musí v běžném životě denně překonávat spoustu překážek a řešit situace, které jsou pro nás „zdravé“ lidi zcela banální, jako např. přivolat si telefonicky první pomoc, přejít přechod apod. Když se nad životem neslyšících zamyslíme, měli bychom si uvědomit, že sluch je pro nás velmi důležitý a měli bychom se o něj starat.

Náš sluch má důležitý význam nejen pro vnímání zvuků a prostorovou orientaci, ale také pro dorozumívání a kontakt s ostatními lidmi. Velmi důležité je si uvědomit, že náš sluch pracuje 24 hodin denně. Proto bychom na svůj sluch měli myslet, i když žádné problémy nemáme, a chránit ho pomůckami, které jsou běžně dostupné v lékárnách a zdravotnických potřebách.

Vyhýbat bychom se měli především příliš hlučnému prostředí. Obecně se doporučuje používat ochranné pomůcky v případech, kdy hlučnost převyšuje 85 dB, což pro představu odpovídá průměrnému dopravnímu ruchu.

Potíže se sluchem má každý 10. člověk a celkově sluchové vady trápí v České republice asi půl miliónu lidí. Není proto divu, že ORL a foniatrické ambulance navštěvuje čím dál více lidí, kteří přicházejí s tím, že trpí nedoslýchavostí. Mezi pacienty s nedoslýchavostí se objevuje čím dál více mladých lidí, u kterých je jejich sluchový problém zapříčiněn poslechem velmi hlasité a „dunivé“ hudby.

Zda se vám zhoršuje sluch, můžete poznat podle několika příznaků, mezi které patří například pískání či zvonění v uších, zhoršené rozumění řeči, nutné časté opakování řečeného, případně i bolestivost hlasitých zvuků nebo poruchy rovnováhy a paměti. Pokud u sebe pozorujete některý z popsaných příznaků, měli byste navštívit specializovanou ORL ambulanci.

„V případě jakýchkoliv problémů a potíží se sluchem je třeba se co nejdříve obrátit na specialistu v oboru otorinolaryngologie. Diagnóza a přesné určení tíže postižení se provádí po mikrootoskopickém vyšetření uší tzv. audiologickými testy. Jako základ pro hodnocení ztráty sluchu se používá prahový tónový audiogram – výsledek je ovšem značně závislý i na spolupráci pacienta“ vysvětlil MUDr. Jaroslav Kraus, Ph. D., primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Sluch samozřejmě neohrožuje jenom vysoký hluk, ale i další faktory, o kterých se zájemci mohli dozvědět v rámci Dne prevence sluchu, který ORL oddělení benešovské nemocnice pořádalo 21. září k příležitosti Mezinárodního dne neslyšících.

„Ztráta sluchu je pro každého člověka obrovským handicapem, WHO (Světová zdravotnická organizace) ji řadí na druhé místo v žebříčku tíže postižení, hned za mentální poruchy. Teprve na třetím místě je ztráta zraku. Říká se totiž, že slepota odděluje člověka od světa, ale hluchota od lidí. Expozice hluku ohrožuje náš sluch, ať je to profesionální poškození v hlučných provozech nebo v civilním životě – doprava, hlasitá hudba, užívání sluchátek a další. Je to jeden z rizikových faktorů, které můžeme skutečně cíleně ovlivnit.

Kondice sluchového ústrojí přirozeně slábne s věkem, výrazně se zde podílejí i genetické faktory, zejména u některých typů převodní nedoslýchavosti. Sluch však může být poškozen i úrazy jako jsou akustická traumata nebo barotraumata (výbuch, třesk, výstřel) nebo také přímé úrazy hlavy (otřes a pohmoždění mozku, protržení ušního bubínku). Dále jsou to recidivující nebo chronické infekce středouší, které je třeba řádně léčit. Sluch může být poškozen také otravou toxickými látkami, některými degenerativními změnami centrálního nervového systému či také nádory. Samostatnou kapitolou jsou potom vrozené sluchové vady, které se nám v současné době daří časně diagnostikovat díky novorozeneckému screeningu,“ pokračuje primář ORL MUDr. Kraus.

Nedoslýchavost může být akutní, náhle vzniklá, nebo také pozvolna se rozvíjející, která často může uniknout naší pozornosti a je potom zjištěna až v pokročilém stadiu.

„Podle místa poškození sluchového orgánu lze dále rozlišovat tři typy nedoslýchavosti. Převodní nedoslýchavost, která je způsobena poškozením kdekoli v průběhu převodu zvuku v oblasti zevního ucha, zvukovodu, bubínku nebo kůstek převodního systému ve středním uchu. Percepční nedoslýchavost představuje poruchu vnitřního ucha (poškození Cortiho orgánu), nebo také sluchového nervu, případně mozkových sluchových drah a center. Kombinovaná nedoslýchavost je kombinací obou zmíněných typů. V případě převodní nedoslýchavosti může být schopnost slyšení částečně nebo úplně navrácena pomocí operace nebo sluchadla. Percepční nedoslýchavost nelze až na výjimky (kochleární implantace) léčit operačně a pacient je odkázán na vhodné naslouchadlo, které umožňuje zesílení zvuku, v těžkých případech je potom nutný nácvik odezírání“ dodal primář Kraus.

Pokud se člověk stane zcela neslyšícím, dorozumívá se svým okolím pomocí znakové řeči. S neslyšícími pacienty jsou schopni se domluvit i zdravotníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a to díky speciálnímu tabletu, který benešovská nemocnice získala zapojením do projektu občanského sdružení APPN (Agentura pro neslyšící) „Bezbariérové nemocnice i pro neslyšící s využitím komunikačních technologií“.

Komunikace je zajištěna využitím online tlumočnické služby ve znakovém jazyce, kterou společnost APPN poskytuje nonstop již od roku 2008. Tlumočení je založeno na přenosu znakového jazyka prostřednictvím webkamery a zároveň přenosu mluvené řeči. Pomocí tabletu se zdravotníci spojí s tlumočníkem, který je následně k dispozici pro komunikaci s neslyšícím na obrazovce zařízení. Tablet je umístěn na ambulanci ORL, která je označena samolepkou s názvem projektu a informací o možnosti online tlumočení. Pro nezbytnou komunikaci s neslyšícím jej v případě potřeby mohou využít všechna oddělení benešovské nemocnice.

JANA HELM MUSILOVÁ
Benešovský deník
http://www.benesovsky.denik.cz/