Zástavy dechu ve spánku mohou vést až k infarktu, varují lékaři. Pacientům s poruchou nazvanou spánková apnoe v kraji pomáhají speciální laboratoře. Třeba v Brně vyšetří přes šedesát pacientů měsíčně.
Jižní Morava – Ranní bolesti hlavy, chrápání, časté a náhlé probouzení s dušností a ospalost přes den. Některé příznaky na sobě zpozoroval i Oldřich Kolář z Blanenska. „Byl jsem hodně unavený, k tomu jsem začal přibírat na váze. Praktický lékař řekl, že by to mohla být spánková apnoe,“ popsal muž.
Domů mu lékař zapůjčil přístroj, který mu dech monitoroval a nemoc potvrdil. „Za jednu hodinu jsem přestal dýchat třeba padesátkrát. Brzy jdu na vyšetření do spánkové laboratoře,“ řekl Kolář.
Spánková apnoe může vést k závažným zdravotním problémům, například k infarktu. „Platí, že čím dříve člověk lékaře navštíví, tím lépe. Nemusí však jít rovnou do spánkové laboratoře. Někdy pomůže už praktický lékař,“ upozornil vedoucí Spánkového centra ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně Ondřej Ludka.
Brněnské pracoviště vyšetří přes šedesát lidí měsíčně.
Při vyšetření v laboratoři stráví pacient v nemocnici noc, ve spánku ho monitoruje několik přístrojů. „Pokud zjistíme středně těžkou či těžkou apnoe, stráví u nás pacient další noc, kdy je mu nastavena léčba pozitivním přetlakem. Následuje ambulantní kontrola za měsíc a dále kontroly po roce,“ vysvětlil Ludka.
Že člověk ve spánku přestává dýchat, postižený onemocněním obvykle nepozná. „Vůbec si neuvědomuji, že bych nějakou apnoí trpěl. Žil jsem v představě, že jsem prostě jen moc unavený,“ podotkl Kolář.
Lékaři příznaky, které popsal, vysvětlili tím, že si kvůli narušování spánku nerovnoměrným dýcháním tělo ani mozek řádně neodpočinou.
Spánková laboratoř pomáhá lidem také v břeclavské nemocnici, a to už čtyřiadvacet let. „Za ty roky jsme vyšetřili tisíce pacientů,“ sdělila vrchní sestra plicního oddělení Soňa Vajbarová.
Odborníci upozorňují, že pokud má člověk problémy se spánkem, nemusí jít hned o apnoi. Často je za nimi špatný režim. „Největším problémem posledních let je vědomé zkracování délky spánku,“ konstatovala Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.
S tím má zkušenosti například studentka Lenka Novotná. „Abych se cítila dobře vyspaná, potřebuji alespoň osm hodin spánku. Kvůli škole jsem ale ráda, když můžu spát od jedenácti do půl páté,“ řekla.
Jednou z nejčastějších poruch je však nespavost. Podle dat jí občasně trpí až třicet procent dospělých. „Je častější u žen a její výskyt se s věkem zvyšuje,“ informovala Bušková.
Problémy se spánkem trápí i děti. Náměsíčnost, noční děsy i spánková apnoe a nespavost. „Na problémech se podílí nesprávný režim spánku a výchovné faktory. Vždy je ale třeba vyloučit také somatická či psychická onemocnění,“ vysvětlila Bušková.
Pravidla spánkové hygieny
– nápoje: čtyři až šest hodin před ulehnutím nepít kávu, černý či zelený čaj, kolu, energetické nápoje a alkohol
– potrava: poslední jídlo tři až čtyři hodiny před ulehnutím
– prostředí: v ložnici minimalizovat hluk a světlo, vhodná je teplota osmnáct až dvacet stupňů Celsia
– fyzická aktivita: spánek může zlepšit lehká procházka
HANA KOTOUČOVÁ MARTINA MORESOVÁ
Brněnský deník
http://brnensky.denik.cz/
Přidejte odpověď