Jak se cítí autisté? Jako my uprostřed afrického kmene

Včera proběhl po celém světě mezinárodní den lidí trpících autismem. Jak se změnila výuka autistických dětí a kolik jich přibylo, se dovíte ve článku Mladé fronty DNES.

V pardubickém AFI paláci se včera uskutečnil Den pro autismus v Pardubickém kraji. Návštěvníci se mohli seznámit s výukovými materiály, s prožitkovou komunikací s dětmi za pomoci obrázků a piktogramů. Program obohatila ukázka muzikoterapie a canisterapie.

„Byla jsem na mezinárodní konferenci, kde říkali, že před 20 lety byl jeden autista na 20 tisíc lidí na světě a teď už je to jeden autista na 100 lidí na světě, což je obrovské číslo. Škála poruch autistického spektra je nyní širší, ale to číslo je opravdu alarmující,“ řekla ředitelka pardubického Dětského rehabilitačního centra Lentilka a zástupkyně Rodinného Integračního Centra Gabriela Bělková. Autismus je podle ní shlukem syndromů několika postižení.

„Pro rodiče je hodně těžký zvláště počátek postižení, kdy lékaři nevědí, co je to za projevy. Vždycky jsem jim říkala, že se moje Kačka nedívá do očí, nemá ráda dotek a že nespí, ale lékař říkal, že to dožene. Když už jsem získala diagnózu, pak se mi vlastně ulevilo, věděla jsem, co bude následovat,“ řekla účastnice úterní akce v AFI paláci Ivana Vašáková z Pardubic.

Pak je podle ní velmi důležitá mateřská školka, která s těmito dětmi umí pracovat. „Každý rok ve školce je pro dítě plusem do budoucna. Kdybych měla tehdy takové pomůcky, jaké dnes vidíte tady, pak se Kačka dostane mnohem dál a nemá takové problémy s komunikací,“ dodala Ivana Vašáková.

Právě ukázky prožitkové komunikace za pomoci obrázků a piktogramů patřily k nejzajímavějším částem expozice o autismu.

„Tyto děti špatně rozumějí slovům a potřebují k nim vizuální podporu, proto dostávají pracovní návody a postupy činností. Na obrázku vidí třeba postup při zavazování tkaničky či oblékání od spodního prádla po čepici. Z obrázku pochopí víc než z řeči. Kdyby nás teď někdo přenesl do Afriky, postavil nás doprostřed nějakého kmene domorodců a nechal nás tam žít, tak se cítíme podobně jako autista,“ řekla Markéta Štěpánková, vedoucí učitelka školy Svítání.

Děti vybavené kartičkami si tak třeba požádají o pití, ukážou mamince, zda si přejí čaj, nebo džus.

Mladá fronta DNES

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.