Jeho stavba trvala pouhé dva roky, přitom je to i po takové době architektonický skvost a chlouba města. Zemský ústav pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí zahájil činnost před 110 lety – 3. ledna 1911 – jako třetí svého druhu na Moravě.
Plány k němu vypracovali architekt Rybka a zemský architekt Antonín Papež. Stavbu provedla firma Ing. Müller a spol. nákladem 803 953 korun a 3 haléře.
Mimochodem, podle stejných stavebních plánů byl o dva roky později postaven také Ústav pro hluchoněmé v Šumperku. Po druhé světové válce se z něj stala běžná základní škola, která se ovšem dodnes oficiálně jmenuje Hluchák.
Prvními žáky valašskomeziříčského ústavu pro hluchoněmé bylo 11 chlapců a 15 děvčat. Vedle teoretické výuky, při které se za celou historii uplatnilo množství na svou dobu pokrokových metod, byla vždy v popředí zájmu také rukodělná výchova.
Ve 30. letech si žáci osvojovali základy lepenkářství, knihařství, jednoduchého řezbářství, košíkářství a práce na hoblici, v krejčovské a obuvnické dílně. Nyní se tady připravují studenti oboru informační technologie i budoucí elektrikáři a zahradníci, kteří jsou úspěšní ve studiu, při soutěžích i v profesním životě.
Daří se jim rovněž v mimoškolní činnosti – získali četná ocenění v počítačových, výtvarných a dopravních soutěžích, na celostátních sportovních hrách a mistrovství republiky v kopané sluchově postižené mládeže.
Ať to byl ústav nebo škola, v čele této vzdělávací instituce stanula řada výborných pedagogů. O rozvoj školy se mimořádně zasloužil emeritní ředitel Petr Šulák. Pod jeho vedením zde v letech 1992 až 2008 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a modernizace hlavní budovy i celého školního areálu.
Výrazně se proměnila také výuka, kterou obohatila účast žáků a učitelů na mezinárodních projektech Socrates a Comenius. Škola také začala spolupracovat s organizacemi sluchově postižených a s podnikatelským sektorem. V roce 2006 byla zařazena mezi 100 nejlepších českých firem.
Na předchozí úspěchy navázalo současné vedení školy v čele s ředitelem Antonínem Liebelem. V hlavní budově proběhla modernizace internátu a rekonstrukce mateřské školy, vznikly zde nové interaktivní učebny a školní klub.
Nové jsou i povrchy venkovních sportovišť, na vysokou úroveň se dostala také počítačová síť a vybavení informačními a komunikačními technologiemi. Mateřskou školu, základní školu a střední školu pro sluchově postižené nyní navštěvuje 270 dětí nejen se sluchovým postižením, ale i s vadami řeči.
JOSEF BENEŠ
Valašský deník
Přidejte odpověď