Stačí okamžik a člověku se život převrátí vzhůru nohama. Tak jako Soně Pilchové z Ostravy. Před deseti lety, krátce po narození prvního dítěte, dostala tehdy třicetiletá Soňa mozkovou mrtvici. Její následky si bohužel nese dodnes. Má problémy s koordinací celé levé strany těla, hůře a někdy dokonce vůbec neovládá svaly a prsty u rukou a mívá problémy s pamětí. Někdejší zahradnice a aranžérka květin své původní povolání opustila a musela požádat o invalidní důchod.
Jen na dávkách od státu a péči manžela ale nechtěla zůstat závislá. Už před nemocí občas pomáhala s roznosem letáků do schránek, a právě tato činnost se jí nakonec stala obživou na stálo. Je z ní profesionální distributorka s pracovním poměrem v České distribuční, dceřiné společnosti Vltava Labe Media.
V největším tuzemském distributorovi letáků má navíc už čtyři roky svůj pevný rajón, lidé se s ní potkávají v Ostravě-Výškovicích. „Je to vysněná lokalita, vchod vedle vchodu, celkem třiadvacet vedle sebe, takže roznos je o dost jednodušší,“ popisuje Soňa.
Distribuce letáků má pro lidi, jako je ona, spoustu výhod. „Vše můžu rozplánovat s ohledem na svůj zdravotní stav. Máme termíny, do kterých musí být práce hotová, ale v rámci pracovní doby si můžeme rozvrhnout práci tak, jak nám to nejlépe vyhovuje. A pokud je mi špatně a vím, že bych práci nezvládla, vždy se dá dopředu vše domluvit a roznos nechat zajistit,“ popisuje Soňa.
Díky flexibilní pracovní době se jí podařilo skloubit práci s rodinným životem, obzvlášť v době covidu, kdy doma musela pečovat o dvě děti školou povinné a manžel byl v práci. V posledních měsících jí pak dělá radost, že se pro mnoho lidí díky roznosu slevových letáků stává poslem dobrých zpráv. „Čím dál častěji při roznosu slyším, že se lidé baví o letácích a o slevách a více je zajímá, co kupují a za kolik. Je to jiné než před zdražováním,“ líčí Soňa.
Chodící encyklopedie slev
Sama je tak trochu chodící encyklopedií slev, protože si před každým roznosem akční ceny nastuduje a má docela slušný přehled. Obzvlášť pro starší lidi či matky samoživitelky jsou to v nynější době rekordní drahoty cenné informace. „Jsou rádi, když můžou ušetřit,“ zdůrazňuje distributorka.
Soňa každopádně patří mezi ty šťastnější lidi, kteří u nás mohou pracovat i s nemocí. Ze zhruba 450 tisíc handicapovaných lidí žijících v Česku totiž dnes pracuje jenom necelá polovina. Firmy by pro ně pracovní místa měly, ale stát v posledních letech na různé chráněné dílny a pracovní místa zvyšoval zákonný příspěvek jen sporadicky. Kvůli růstu minimální mzdy naopak společnosti musely na lidi s hendikepem spíše doplácet.
Práce lidí s postižením má přitom svoje specifika, což často zažívá i Soňa. Když jí například při práci „vypnou“ prsty, musí na chvíli přestat s vkládáním letáků do schránek a odpočívá. Protože ale zároveň trpí občasnými výpadky paměti, stane se, že zapomene, u které schránky skončila.
„Už to mám ale taky vychytané a nechávám si čouhat poslední leták ze schránky a po doplnění dalších letáků jej vhodím do schránky a pokračuji dále,“ prozrazuje svůj zlepšovák Soňa. „Měla jsem kvůli tomu i jednu příhodu. Nechala jsem si takto čouhat leták a brala jsem si další, mezitím přišel pán z domu a obořil se na mě, proč ty letáky nechávám tak vyčuhovat ven a nevkládám je celé. Naštěstí, když jsem mu vysvětlila, že je to má pomůcka, protože jsem nemocná, tak se mi i omluvil a vše pochopil,“ dodává s úsměvem Soňa.
Jan Klička
Deník.cz
Přidejte odpověď