ČT 1 – Události
Rýma, kašel, teplota nebo třeba i únava. Podle lékařů jsou tohle potíže, které se často řeší na urgentních příjmech, jenže ty jsou určené pro pacienty s akutními problémy.
Počet ošetřených se navíc zvyšuje, personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky.
Zdeňka Kerclová, pacientka
——————–
Sestřičko, já jdu od paní doktorky. A mám tady tohleto, zprávu.
redaktorka ČT
——————–
Točení hlavy, mžitky před očima, bušení srdce, příznaky kolísavého krevního tlaku. Právě kvůli nim přišla Zdeňka Kerclová na urgentní příjem, doporučila jí to praktická lékařka.
Zdeňka Kerclová, pacientka
——————–
Paní doktorka mně udělala veškeré vyšetření a tohleto, bohužel se jí můj tlak nelíbil, tak mě poslala sem na Karlák, protože EKG bylo v pořádku, akorát ten tlak takhle kolísá nahoru a dolů.
redaktorka ČT
——————–
Právě takový postup je podle lékařů ideální, urgentní příjem je totiž určený především pro pacienty, kteří potřebují okamžité ošetření.
Jan Krupička, primář odd. společného příjmu interně nemocných VFN v Praze
——————–
Nacházíme se na centrálním velíně, kde probíhá přebírání pacientů od záchranných služeb a také získávání informací základních od pacientů, kteří přicházejí, tak říkajíc z ulic.
redaktorka ČT
——————–
Zhruba o čtvrtiny pacientů, se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě nachlazení. Nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na tohle oddělení nepatří.
Jan Krupička, primář odd. společného příjmu interně nemocných VFN v Praze
——————–
Je to určitá zátěž pro lékaře. Samozřejmě bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou vlastně i ti samotní pacienti potom velice špatně snáší.
redaktorka ČT
——————–
Podobné zkušenosti mají i další nemocnice, nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina, v Liberci bezmála polovina.
redaktor ČT
——————–
Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přímo denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů.
Jiří Karásek, primář oddělení urgentního příjmu dospělých FN Motol
——————–
Opravdu je něco rozdílného, když někoho převezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. A spoustu lidí tohle to nedovede pochopit. My viděli někdy komické scénky, kdy lidé, aby se jako dostali dopředu, předběhli, tak jako filmovali různý kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se tam způsobně sesouvali tak, aby se jim pokud možno nic nestalo.
redaktorka ČT
——————–
Podle některých lékařů by pomohly poplatky, na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 Kč.
Jiří Karásek, primář oddělení urgentního příjmu dospělých FN Motol
——————–
Regulační poplatek určitě je jeden ze způsobů, jeden ze způsobů, jak omezit tuhle tu péči, která je nadbytečná.
Petr Benda, náměstek ředitele pro léčebnou a preventivní péči FN Brno
——————–
Nějaká spoluúčast pacienta do budoucna asi je možná, ale hlavně důsledně, aby mohla fungovat primární péče a tím, aby ty pacienti měli šanci se tam objevit a nemuseli chodit k nám do nemocnice.
redaktorka ČT
——————–
Ministr zdravotnictví teď o nových poplatcích neuvažuje, situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.
Vlastimil Válek, vicepremiér, ministr zdravotnictví, místopředseda strany /TOP 09/
——————–
Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli ten pacient je v ohrožení života a jde na urgentní příjem, anebo je to pacient, kterého týden bolí záda. A teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a ten jde na tu pohotovost a tam samozřejmě platí ten poplatek.
redaktorka ČT
——————–
Lékaři ale tvrdí, že právě takhle by pacienti k pohotovostem přistupovat neměli. Určené jsou podle nich k řešení menších, ale stále akutních potíží, a ne k suplování práce praktiků.
Přidejte odpověď